Výzkum v praxi
Informace z výzkumu
Odkazy
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu
František Mariánek, 15. březen 2010
Vakcinace proti mastitidě
První zkušenosti s aplikací vakcíny proti mastitidě na území EU - v Rakousku - jsou převážně pozitivní. Počet akutních případů mastitidy poklesl, stejně jako počet somatických buněk v nadojeném mléce.  
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 99209 ; Vydáno : 12.3. 2010 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Ve Spojených státech jsou již několik let povoleny dvě vakcíny proti mastitidě. Jedna proti mastitidám vyvolaným zárodky S. aureus a druhá proti infekcím E.coli.
 
Vakcína proti S. aureus (Lysigin, firma Boehringer) dokázala v jednom experimentu provedeném na University of Georgia se 106 jalovicemi snížit počet nových infekcí u plemenic po porodu o cca 61 %. Z vakcinovaných zvířat onemocnělo během následující laktace mastitidou 13,3 % z nich. Z kontrolních zvířat onemocnělo 34 %. Také procentuální poměr infekcí vyvolaných koaguláza-negativními streptokoky (KNS) byl u vakcinovaných zvířat nižší. Počet somatických buněk poklesl v prvním týdnu laktace o 45 % z 522 345 na 287 317. Tyto studie však neproběhly v běžných zemědělských podnicích.
 
Vakcína proti E.coli mastitidám (J5, firma Pfizer) nedokázala zredukovat počet infekcí, ale jejich průběh byl výrazně mírnější, uvedl profesor Ronald Erskine z americké Michigan State University. Nutnou léčbu tak podstoupilo méně plemenic a mléko bylo možné dříve začít opět dodávat do tržní sítě. Pokud jsou krávy vakcinovány během období stání na sucho, byla vakcína efektivní po dobu prvních 30 až 60 dní laktace, poté bylo nutné dojnice přeočkovat.
 
Evropští chovatelé skotu a veterinární lékaři se po dlouhém čekání dočkali povolení první vakcíny proti mastitidě na území EU. Očkovací látka StartVac španělské firmy Laboratorios Hipra obsahuje oba původce mastitidy (S. aureus a E. coli) v inaktivované formě a může být aplikována u jalovic a dojnic starších 22 měsíců. První zkušenosti z Rakouska jsou pozitivní. Počet akutních E.coli mastitid výrazně poklesl již krátce po vakcinaci. Dr. Josef Griesmayr z Eberstalzellu použil 70 dávek vakcíny v problematických chovech. V jednom podniku došlo k 90% poklesu počtu akutních E.coli mastitid. Lehké infekce se podařilo vyléčit již v průběhu období stání na sucho, zatímco dříve se je podařilo detekovat až po otelení, což mělo často za následek ztrátu jedné čtvrti mléčné žlázy. U zdravých vakcinovaných plemenic je možné upustit od podávání antibiotických preparátů v období stání na sucho, je ale nutné, aby byla první dávka vakcíny plemenicím aplikována ještě před plánovaným termínem zahájení zasoušení plemenic.
Většina veterinárních lékařů referovala o snížení počtu chronických mastitid, což se projevilo především výrazným poklesem počtu somatických buněk. Např. Dr. Eduard Schlick ze St. Johannu uvedl, že u plemenic, které před vakcinací dojily mléko s 2 až 3 mil. buněčných elementů, v průběhu 10 dní po vakcinaci poklesl pod 200 000.
Existují však i veterináři, kteří si od vakcinace slibovali mnohem více. Dr. Andreas Hassler ze St. Andrä uvedl, že počet somatických buněk sice v jednom podniku se 40 kravami poklesl ze 350 000 na 100 000, ale i nadále se ve stádě vyskytovaly vysoce akutní případy infekcí S.aureus a E.coli. Na jednoznačné závěry o účinnosti vakcíny je však ještě brzy.
Jeden veterinární lékař z Korutan dokonce oznámil, že počet plemenic pozitivních na S.aureus po očkování stoupl, stejně jako počet somatických buněk v mléce. U čtyř dojnic dokonce překročil počet buněčných buněk hranici jednoho milionu. Antibiotická léčba těchto zvířat byla nevyhnutelná. Škodlivé vedlejší účinky vakcinace dosud žádný veterinární lékař nezaznamenal. Tyto výsledky jsou však předběžné, protože všechny vakcinované dojnice ještě nejsou v laktaci 130 dní.
Cena se podle výpočtů rakouských veterinářů pohybuje od 10 do 25 € za injekci, tzn. 30 až 75 € za celý vakcinační program, což se vyplatí hlavně díky poklesu infekčního tlaku ve stádě a snížení podílu brakovaných plemenic. Jen samotný pokles počtu somatických buněk se vyplatí podnikům, které opět budou moci mléko ztržňovat s příplatkem ve třídě S, uvedla Dr. Beate Schönbrunner. Kromě toho chovatelé ušetří náklady za léčení antibiotiky.
 
Mastitis-Impfung: Erste Ergebnisse
Top Agrar, 2010, č. 2, s. E 20 – R 22
Objednávka kopie článku
Zdroj: www.agronavigator.cz

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 188
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaVýzkum v praxiInformace z výzkumu