1. Mšice maková (Aphis fabae)

Dříve se uváděla pod českým názvem mšice bobová (Doraris fabae). Používal se také latinský název Aphis papaveris.  Rostliny napadené mšicemi se zpomalují v růstu. Stonky jsou pokroucené a listy následně zasychají.  Na spodní straně listů, na stoncích a na makovicích jsou kolonie černých mšic. Samičky (bezkřídlé i okřídlené) jsou černozelené až černohnědé 1,5 až 2,5 mm dlouhé. Vyskytuje se každoročně. Poškozeny jsou především mladé a rostoucí orgány (především vegetační vrchol a květy). Výnos se postupně snižuje. Přenáší také virózy. Živné rostliny jsou bob, mák, řepa, fazol a  další  druhy rostlin, kterých  se uvádí až 250. Vývojový cyklus - přezimují černá vajíčka na zimních hostitelích, především na brslenech, kalině a pustorylu.  Na těchto hostitelích jsou 2 - 4  generace mšic. V druhé polovině května mšice přelétají na letní hostitele. Na máku má 5 - 8 generací.  Na podzim se na zimní hostitele vracejí. K přemnožení většinou dochází při časném náletu mšic za teplého a suchého počasí. Mezi přirozené nepřátele patří slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, parazitoidi z řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby aj.. Mšicemi posáté tobolky jsou napadány druhotně např. Achninthosporium papaversis, Cladosporium atd.  V roce 1951 se doporučovalo ošetření Floronem na začátku napadení. V sedmdesátých letech se používaly organofosfáty Intration 50, Pirimor, Intrasol. V roce 1994 byly zkoušeny přípravky s účinnými látkami lambda-cyhalothrin, pirimicarb, lambda-cyhalothrin + pirimicarb a triazamate. Všechny uvedené přípravky dosahovaly uspokojivých výsledků. Indikace ošetření - ošetří se porosty, kde napadení mšicí dosáhlo 5 a více procent rostlin. Kritické množství mšic se zjišťuje na 20 rostlinách, na 5 různých místech porostu, celkem na 100 rostlinách. Za napadenou se považuje rostlina i s jednou živou mšicí. Po tzv. sekundárním přeletu mšic může dojít za příznivých podmínek pro rozvoj mšic k prudkému zvětšení jejich početnosti. Prahová hodnota není zatím známa. Tehdy je nutno ošetření opakovat. Povolené přípravky - Judo (lambda-cyhalothrin + pirimicarb) tento přípravek nelze použít v době zakvétání a květu, protože je škodlivý pro včelu medonosnou. Dále lze použít  Pirimor 25 WG (pirimicarb). Škodlivost mšice lze omezit včasným výsevem  a optimální výživou.

2.  Krytonosec kořenový ( Stenocarus ruficornis  =  Stenocarus fuliginosus )

Ve starší literatuře  se uvádí pod názvy břicháč začoudlý  (Stenocarus fuliginosus) nebo nosatec začoudlý (Coeliodes fuliginosus). Mladé listy napadených rostlin jsou ze spodní strany skeletovány okénkovým žírem. Srdéčka bývají vyžraná. Na listech starších rostlin jsou vykousány okrouhlé nebo nepravidelné otvory a výkusy. Listy postupně odspodu žloutnou. Rostliny krní a často odumírají. Na kořenech vyžrané 1 - 3 mm hluboké rýhy nebo chodbičky. Tělo brouků je klenuté 3 až 3,5 mm dlouhé, 2 mm široké, tmavohnědě zbarvené s bronzovým leskem. Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Nosec je na konci poněkud rozšířený. Larvy jsou bezhlavé, žlutobílé, rohlíčkovitě prohnuté, k hlavě a zadečku zúžené, 5 – 6 mm dlouhé. V jedné rostlině může být 10 i více larev.  Mladé rostliny hynou v hnízdech nebo v celé ploše. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u porostů pozdně setých. Snižuje výnosy  máku, v letech přemnožení likviduje celé porosty. Napadené rostliny lze snadno vytáhnout z půdy. Živnými rostlinami je mák setý a druhy planě rostoucích máků. Brouci přezimují v půdě. V porostech máku jsou od druhé poloviny dubna, kdy začínají úživný žír. Nejvíce jsou poškozeny rostliny do fáze 4 až 5 listů, především za sucha.  Nejvíce aktivní jsou odpoledne.  Vajíčka kladou od poloviny května po dobu 2 až 2,5 měsíců, kladou je do hlavního listového nervu (po  zralostním  žíru, který trvá až 8 dní). Proto nezasahujeme proti nim dříve než za 5 dní. Lze tím  zachytit i další vlny náletu škůdce. Do roka mají jednu generaci. Dříve se používaly přípravky na bázi HCH s ošetřením nejpozději do poloviny května. V roce 1986  byly zkoušeny přípravky s účinnými látkami  dimethoate, phosmet, deltamethrin, které dosáhly dobré účinnosti. O rok později byly testovány  přípravky s těmito účinnými látkami:  deltamethrin, alpha-cypermethrin, lambda-cyhalothrin. Uvedené přípravky dosáhly biologickou účinnost v rozmezí 85 - 90,4 %.  Začátkem devadesátých let byl zkoušen granulát s účinnou látkou benfuracarb, který dosáhl prokazatelně dobrou účinnost.  Dále byly v roce 1993 zkoušeny přípravky na bázi účinných látek diazinon, dimethoate  a cypermethrin + chlorpyrifos, které dosáhly uspokojivých výsledků. Indikace ošetření - porosty máku do fáze 4 - 5 listů se ošetří postřikem v případě výskytu 3 - 4 brouků na 1 m řádku. Proti larvám na kořenech  přípravky neúčinkují. Speciálními aplikátory do řádku při setí se aplikují přípravky Furadan 5 G, Furadan 10 G (carbofuran). Plošným postřikem Furadan 350 F(carbofuran). V současnosti je jediným registrovaným mořidlem  Promet 400 CS (furathiocarb). Od začátku února  roku 2002 dle § 25  (zákona č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách  některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)  je povolen na  výjimku na 120 dní pro moření osiva přípravek  Chinook 200 FS (betacyfluthrin + imidacloprid). Škodlivost lze omezit  raným  výsevem  a všemi agrotechnickými  opatřeními urychlujícími  růst a vývoj rostlin. 

3. Krytonosec makovicový ( Neoglacianus maculaalba  = Ceutorhynchus maculaalba )

Starší český  název je krytorypec běloskvrnný nebo „sokolníček“.  Některé literární prameny uvádí, že se jedná o nejzávažnějšího škůdce.  V teplých (jižních) oblastech patří k nejvážnějším škůdcům máku. V řepařském a bramborářském výrobním typu se vyskytuje jen ve velmi teplých letech. Způsobuje vážné škody. Otvory, které vyhlodávají samičky využívá bejlomorka maková (Dasyneura papaveris) a usnadňují  infekci houbou Helminthosporium papaveris. Brouk se vyskytuje v dubnu až červnu, larva v červnu až srpnu. Na makovicích jsou tmavé jizvy nebo kruhovité otvory. Povrch stonku je zjizven podlouhlými brázdami. Semena uvnitř jsou částečně nebo úplně zničena larvami.  Brouci jsou cca 3 mm dlouzí, na vrchní straně bělošedí, na břišní straně žlutaví. Ve švu krovek mají výraznou bělavou skvrnu. Nosec je válcovitý. Larvy jsou bělavé, beznohé, 6 - 7 mm dlouhé, k hlavě a k zadečku kónicky zúžené a prohnuté. Jako živná rostlina se uvádí pouze mák.  Brouci přezimují v hliněném kokonu na loňském makovišti v hloubce 10 - 15 cm. Ze zimovišť vylézají v první polovině května. Při zralostním žíru vyžírají na stoncích podlouhlé rýhy. Samičky začínají klást vajíčka do nejmladších makovic ihned, jakmile se květ rozvine, ale též do makovic 2 - 3 dny starých. Larvy vyžírají vnitřní přepážky makovic a tvořící se semena. Do roka se vyvine jedna generace. Přirozenými nepřáteli krytonosce makovicového jsou především cizopasní blanokřídlí a entomopatogenní houby.  Dříve se k ošetření používaly přípravky pro ošetření před květem na bázi DDT nebo HCH  Indikace ochrany - ošetřuje se při výskytu rýhových požerků na květních stvolech v období háčkování poupat. Povolený přípravek -  Actellic 50 EC (pirimiphos-methyl) nelze použít od doby zakvétání porostu vzhledem k tomu, že je  škodlivý pro včelu medonosnou. Z agrotechnických opatření se doporučovalo na menších plochách likvidace škůdce  sběrem brouků před kvetením. Další přezimující brouky lze zlikvidovat zpracováním půdy. Pozdním setím mák uchráníme, ale docílíme také snížení výnosů.

Ing. František Muška, Ph.D.