Krmení nemá žádný vliv na pohlaví nenarozených telat.

Zvýšit frekvenci dojení u krav na 6x denně je smysluplné pouze na začátku laktace.

Po aplikaci sulfonylmočovin může dojít ke snížení výnosů, proto je potřeba brát ohled na citlivost odrůd a dodržovat aplikační podmínky.

Výzkumy probíhající v Kanadě jsou zaměřeny na možnosti využití tabáku k ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům.

Pomocí ultrafialového záření je možné redukovat množství virů PRRS ve stájích prasat.

V roce 2007 byl prováděn pokus, jehož cílem bylo porovnání vlivu různých způsobů dusíkatého hnojení na výnos a zastoupení jetele lučního a absorpci dusíku v jetelotravní směsce.

Molybden a bór se z půdy snadno vymývají, obilovinám je potřeba včas zajistit přísun.

V Itálii byly prováděny pokusy s cílem zjistit vliv vodního režimu na obsah proteinů ve vztahu k technologické kvalitě tvrdé pšenice.

V rámci výzkumu, která přísada do krmných dávek je nejefektivnější z hlediska redukce tvorby metanu v bachoru dojnic se prokázalo, že je to česnek.

Izraelští vědci prokázali pozitivní vliv přídavku živých kvasinek na mléčnou užitkovost krav, konverzi krmiva a příjem sušiny.