Shrnutí

3. Prvořadou prioritou HC by tedy mělo být zajistit producentům I spotřebitelům stabilitu a umožnit evropským farmářům udržet a rozvíjet jejich produkční potenciál, aby mohli zajistit větší potravinovou bezpečnost pro evropské spotřebitele a zároveň přispět k celosvětovému zásobení potravinami.

 4. Detailní návrhy C/C na tři základní témata HC – přímé platby, jednotná tržní regulace a politika rozvoje venkova – jsou popsány níže. Každý bod je uveden krátkým popisem návrhu Komise.

Návrhy COPA/COGECA

A. PŘÍMÉ PLATBY (SPS & SAPS)

Rozsah Cross compliance

Návrhy Komise

Zákonné požadavky na management:

V rámci nařízení týkajících se ptáků, divokých rostlin a živočichů (např. Natura 2000) je zachováno pouze zajištění požadavků souvisejících přímo s hospodářstvím, zákonné požadavky týkající se ušních známek je zde zrušeno.

GAEC: Tři změny – požadavky na zachování krajinných prvků byly blíže specifikovány;  zaveden byl požadavek na zajištění “nárazníkových” pásů kolem vodních toků; zavedení nového standardu týkajícího se povolení odběru vody k zavlažování a nových požadavků na zachování olivových hájů a vinic.

Stanovisko Copa/Cogeca

Zákonné požadavky na management

5. Cross compliance podporujeme a zemědělci udělali velký kus práce, aby splnili požadavky. Nicméně je potřeba vyvinout další úsilí, aby systém byl  použitelný a méně administrativně náročný:

Ø V tomto úvodu k návrhům Komise prohlašuje, že je nutné přizpůsobit rozsah cross-compliance tak, aby byla vypuštěna všechna pravidla, která se netýkají hospodaření. To vítáme, ale upozorňujeme, že toto bylo dodrženo pouze u dvou z 19 nařízení/předpisů (ptáci a divoké rostliny a živočichové). Komise by měla znovu zvážit relevantnost u všech 19 předpisů.

Ø Velký počet pravidel je nejasných a je obtížné je objektivně posoudit. To zapříčiňuje nejistotu farmářů a je ponecháno na kontrolorech, aby rozhodli, zda zemědělec pravidlo respektuje nebo ne. Taková pravidla by měla být buď vyjasněna nebo vypuštěna z Cross compliance.

Ø Kontroly chovu zvířat by měly být stejně jako ostatní hlášeny 14 dní předem. Navíc pokuty by neměly být ukládány pokud chybí pouze jedna ušní známka.

GAEC

6. C/C znovu upozorňuje, že chybí studie dopadu implementace GAEC. Ta by měla být dokončena dříve než se přistoupí ke změnám v rozsahu GAEC.

7. Je potřeba najít jasnější rovnováhu mezi dobrými zemědělskými podmínkami a dobrými ekologickými podmínkami. Farmáři jsou často pokutováni za to, že jejich management klade přílišný důraz na ekologii na úkor dobrých zemědělských podmínek (díky extenzifikaci).

8. Komise navrhla požadavek na založení “nárazníkových” pásem podél vodních toků jako součást GAEC, aby byl kompenzován dopad zrušení set-aside. C/C se domnívá, že potřeba těchto pásem velmi záleží na lokálních podmínkách. V každém členském státě jsou efektivní jiné nástroje k zajištění kvality vod a proto se domníváme, že rozhodnutí o tom, kde je třeba požadovat pásy by mělo být ponecháno na národních vládách. Současné podněty k udržení těchto pásů na dobrovolné bázi by měly být zachovány a případně zesíleny tam, kde je to vhodné.

Platby částečně vázané na produkci (jednotlivé členské země)

Návrhy Komise

Platby spojené s produkcí plodin na orné půdě, olivovníků, semen a chmele by měly být od roku 2010 zrušeny.

Prémie na býky a na porážku hovězího a telecího budou odstraněny ve dvou krocích – 50% v roce 2010 a 100% v roce 2012.

Prémie na krávy BTPM, ovce a kozy budou ponechány na rozhodnutí jednotlivých států, které je mohou zachovat, snížit nebo odpojit od produkce.

Stanovisko Copa/Cogeca

9. C/C se domnívá, že členským státům by měla být ponechána možnost částečně vázané platby dále od produkce oddělit. Ale neměly by být povinné to udělat do té doby, než bude zajištěno, že to nezpůsobí velké propady produkce, které nebudou moci být kompenzovány regionálními nástroji navrženými v článku 68. Členské státy by měly mít možnost zachovat platby vázané na produkce v současné podobě do roku 2013 v těchto sektorech: obilniny, hovězí maso, skopové maso, olivový olej, tabák, citrusy, konzervované hrušky a broskve, sušené švestky, chmel.

10. C/C vítá návrh Komise použít poslední období k výpočtu podpor vázaných na produkci, které budou integrovány do SPS.

Posun k jednotnějším sazbám decouplovaných podpor

Návrh Komise: Současná legislativa neumožňuje členským státům změnit svoje rozhodnutí ohledně modelu SPS. Komise navrhuje státům umožnit, aby se do 1. srpna 2009 rozhodly, zda na jednotné sazby přejdou postupně ve třech krocích.

Stanovisko Copa/Cogeca

11. C/C podporuje návrh Komise, aby státy měly možnost volby mezi jednotnými sazbami a historickým modelem.

Prodloužení SAPS

Návrh Komise: Komise navrhuje, aby bylo státům umožněno aplikovat SAPS až do roku 2013 (v současnosti je to jen do roku 2010).

Stanovisko C/C

12. C/C podporuje návrh.

Zavedení národního limitu 10% pro specifické nástroje

Návrh Komise:: Dovolit členským státům, včetně nových, použití 10% národní hranice pro jeden nebo více nástrojů:

Ø Tři typy cílených opatření k vyrovnání ekonomických/environmentálních nevýhod v určitých regionech/sektorech: a) na ochranu životního prostředí, kvalitu a marketing; b) na mléko, hovězí a skopové maso a rýži; c) v oblastech, u kterých je nutný další rozvoj.

K pokrytí 40% nákladů na řízení rizik: d) pojištění plodin a e) společný fond pro choroby rostlin a zvířat financovaný farmáři (30 – 40%) a státem (20 – 30%).

Stanovisko Copa/Cogeca

13. C/C vítají, že Komise uznává, že členské státy potřebují větší flexibilitu v asistenci farmářům ve zranitelných regionech, především tam, kde existuje možnost, že decoupling zaviní ústup od produkce, a že farmáři potřebují pomoc s vyrovnáváním se s dopady klimatických změn a rychlého šíření nových chorob.

14. C/C souhlasí s Komisí, že celkový limit na podporu v rámci článku 68 – 70 by měl být limitován 10% národního stropu, jak navrhuje Komise, protože významnější podpora by znamenala nepřijatelné snížení jednotných plateb na farmu.

15. Bohužel limit, dovolující připsat k celkovým platbám vztaženým k článkům 68 1 a), b) a e) pouze 2,5% národního stropu, jak navrhuje Komise, je neospravedlnitelné. Postihlo by to členské státy, které chtějí hlavně zmírnit problémy, které jim opatření zahrnuta v tomto stropu umožňují a která nevyhrazují požadavky WTO. Členské státy by se místo toho měly zaručit, že v období 2009 – 2013 nevzroste souhrn plateb vázaných na produkci.

Článek 68 1a – podpora specifických způsobů hospodaření důležitých pro zlepšení životního prostředí nebo vylepšení kvality a marketingu

16. Opatření navržená pod tímto článkem jsou velmi podobná opatřením v současném článku 69. Členské státy by měly být schopné se rozhodnout, zda pokračovat v článku 69, tedy používat nadále 10% podíl národního stropu, který odpovídá specifickému sektoru pro opatření uvnitř sektoru pod nově navrženým článkem 68 1a).

17. C/C vítá rozšíření počtu sektorů, které mohou být pokryty článkem 68 1a) (bio produkty). Zároveň ale nechápou, proč v případě marketingu Komise navrhuje, že podpora bude podmíněna splněním kriteria z článků 2 – 5 nařízení 3/2008, které definuje typy opatření a produkty/sektory způsobilé pro podpírána propagaci. C/C opakovaně žádaly, aby program propagace podle nařízení 3/2008 pokrýval větší množství produktů a aby nebylo povoleno směrování národních zdrojů určených na přímé platby na propagaci. V článku 68 1a) existují jiné cesty, jak je možné zemědělcům pomoci vylepšit marketing jejich produktů (skladování, balení). 

Článek 68 1b) – podpora specifickým znevýhodněným sektorům mléko, hovězí maso, jehněčí maso a rýže v ekonomicky nebo ekologicky zranitelných regionech.

18. C/C chápou potřebu specifických opatření, která pomohou zemědělcům ve zranitelných oblastech, především tam, kde existuje riziko útlumu produkce díky decouplingu. Proto podporují návrh umožnit členským státům spojit platby s produkcí v případě mléka, hovězího a jehněčího masa a rýže. Nicméně tyto platby by měly být omezeny jen na regiony, které jsou definovány jako zranitelné.

19. C/C podporuje návrh na doplňkové platby formou plateb na počet kusů nebo na plochu TTP, ale domnívá se, že definice TTP by měla být rozšířena na další zdroje bílkovinného krmiva.

Článek 68 1 c) – podpora v sektorech, které budou restrukturalizovány a/nebo rozvojových programů tak, aby se zabránilo snížení ploch a/nebo zemědělcům v těchto oblastech.

20. Mělo by být umožněno rozšíření ploch způsobilých pro podporu tak, aby byly zahrnuty nové, původně ponechané ladem.

Opatření řízení rizik (články 69 & 70)

21. C/C uznávají, že existují rizika spojená se změnami klimatu a šířením chorob a že je tedy nutné zajistit zemědělcům přístup k větší ochraně před těmito riziky a ř´že by mělo být vyvinuto také větší úsilí na objevní nových metod této ochrany. Větší flexibilita členských států v této věci je proto vítána, pokud zajistí, že nebudou ohroženy systémy, které v některých státech již fungují.

22. Dlouhodobá pomoc v řízení rizik by měla být zajištěna pro všechny producenty EU. C/C se proto domnívá, že návrh Komise v článcích 69 a 70 by měly být brány jako cesta k založení pilotních schémat, které by po roce 2013 měly být zavedeny na dobrovolné bázi pro všechny farmáře EU.

23. Pokud nebudou schémata podpory řízení rizik zavedena ve všech členských státech a nebudou mít stejný rozsah, bude nezbytné, aby Komisi nebyla zrušena možnost udělit výjimečnou podporu trhu (článek 44) a aby se společné fondy členských států vzájemně doplňovaly s Veterinárním fondem mohly tak být pokryty nepřímé ztráty.

Modulace

Návrh Komise:

EU 15: Nárůst dobrovolné modulace u všech plateb nad 5000 EUR o 2% ročně od roku 2009 do roku 2012 (tedy celkově nárůst o 8% k nynějším 5%) plus další progresivní prvek v krocích o 3% s maximálním možným škrtem plateb o 22%.  

EU-10: 3%-ní základní modulace a progresivní sazba poté, co dosáhnou stejné výše jako v původních členských zemích po odpočtu základní sazby. Bulharsko a Rumunsko je z těchto požadavků vyjmuto.

Další příjmy z modulace zůstanou v členské zemi a budou použity na specifická opatření (nové výzvy).

Stanovisko Copa/Cogeca

24. Návrh na modulaci bude kumulován s dalšími plánovanými nebo navrženými škrty v platbách:

Ø Dalších 10% na financování opatření v článcích 68 – 70;

Ø Další redukce v případech využití půdy pro pěstování ovoce a zeleniny, zřízení sadů, školek a pěstování brambor;

Ø Posun k jednotné sazbě plateb ve třech krocích – škrty až o 50%, které by bylo možné udělat najednou;

Ø Další modulace až o 17% (celkem až 22% včetně současných 5%).

Některých zemědělců by se mohly dotknout škrty v rámci všech čtyř opatření.

Škrty v přímých platbách této závažnosti bude pro zemědělce znamenat neschopnost zajistit dodržení všech nákladných standardů, které EU klade na udržitelnou produkci a nebudou tedy schopni se vyrovnat s dovozy, které tyto standardy nesplňují

25. Komise prohlašuje, nenavržený nárůst modulace nebude znamenat škrt v platbách zemědělcům, protože prostředky zůstanou v zemědělském sektoru a budou směrovány na nové výzvy. Zemědělci ale nebudou moci na všechny tyto prostředky dosáhnout. A navíc aby peníze z těchto fondů modulace získali, budou muset investovat, což znamená další náklady. Pouze tyto náklady budou z fondů kryty.

Navíc návrh progresivní modulace postihne zemědělce, kteří se snaží být více konkurenceschopní – například ty, kteří se sdružili – a modulace tedy zbrzdí další pokrok v těchto aktivitách.

V době, kdy roste poptávka po potravinách a narůstají vstupní náklady by rozhodně neměla být ohrožena schopnost zemědělců pokračovat s produkcí.

Z těchto důvodů C/C silně nesouhlasí s dalším navyšováním modulace nad současných 5%.

26. C/C také protestuje proti opatření proti producentům tabáku – ti budou jako jediný vystavěni 50%-nímu škrtu přímých plateb skrze modulaci.  

Minimální omezení plateb

Návrh Komise:

Členské státy uplatní buď minimální platbu 250 EUR nebo minimální způsobilou plochu 1 ha, případně obojí (kromě Kypru a Malty).

Stanovisko Copa/Cogeca

27. C/C e domnívá, že navržené limity mohou být velmi škodlivé pro podniky, které přispívající k zaměstnanosti a kvalitní produkci v mnohých zranitelných oblastech. Řešením je redukovat administrativní náklady, ne samotné platby a proto návrh odmítáme. Řešením by mohlo být například vyplácení platby jednou za dva nebo tři roky.

Platby na TTP

Návrhy Komise:

Členské státy používající regionální modely by měly na dobrovolné bázi stanovit rozdílné sazby pro traviny a trvalé pastviny. Maximálně 3 mil. ha na region.

Stanovisko Copa/Cogeca

28. C/C vítá tento návrh. Omezení hektarů by některé země mohlo vést k umělému rozdělení jejich teritorií do regionů a tomu by mělo být zabráněno. 

Další podpůrné režimy – celoevropské couplované platby

Návrhy Komise:

Okamžité zrušení pro tvrdou pšenici, konopí, sušené pícniny, proteinové plodiny a ořechy. Pro rýži, bramborový škrob a přadný len Komise povolí 2-letou přechodnou dobu.

Stanovisko Copa/CogecaCOPA-COGECA Position

29. Podle C/C by odstranění couplovaných plateb v těchto malých sektorech mohlo znamenat jejich konec, což by mělo negativní následky pro dané regiony a jejich ekonomiky a životní prostředí. Proto do roku 2013 jakékoliv rušení těchto plateb odmítáme. 

Povinné Set-aside

Návrh Komise:

zrušení

Stanovisko Copa/Cogeca

30. C/C vítá oznámení Komise ze dne 1.července, že v roce 2008/2009 nebude povinné set-aside (pokud budou souhlasit jednotlivé státy). Vzhledem k nestabilitě trhu však C/C doporučuje zachovat toto opatření na 0% tak, aby bylo možné je kdykoliv okamžitě použít. Je také nutné okamžitě nalézt administrativně jednoduchou cestu, jak zabránit vážným krizím na trhu s obilninami.

B. Společná organizace trhu

Obilniny a rýže

31. Komise souhlasí s tím, že intervence by měla být záchrannou sítí. Farmáři by se měli snažit odpovídat na signály trhu a ne pěstovat pro intervenci. C/C plně sdílí tento pohled.

Komplikovaný přístup Komise, kdy na sebe bere rozhodnutí o trhu již nadále nezajistí spolehlivou záchrannou síť pro producenty, povede ke zvýšení nestálosti trhu a nepomůže redukovat nestálost cen nebo zajistit dostatek zásob v dobách deficitu.

32. C/C se domnívá, že jednodušší cestou k dosažení cílů ohledně obilnin by bylo limitovat dobu, kdy je možné umístit zboží do intervence na poslední tři měsíce marketingového roku (březen-květen).

Pokud se týká rýže, měl by být intervenční mechanismus zachován.

Mléko

33. C/C připomíná, že mléčné kvóty skončí v roce 2015 a podtrhuje, že to bude znamenat problémy pro některé zranitelné oblasti. Jakákoliv diskuse o přechodných opatřeních do roku 2015 mohou být uspokojivé pouze pokud existuje politický výhled v sektoru po roce 2015.

34. S cílem stabilizovat, chránit a zvyšovat příjmy producentů mléka musejí být dostupné záchranné mechanismy, které působí proti příliš nevyváženému trhu a předcházejí kolapsu cen, který by poškodil všechny, včetně spotřebitelů.

35. C/C podporuje zachování a vhodné použití řídících nástrojů trhu v jejich současné podobě (veřejná intervence, soukromé skladování, exportní podpory) do doby, kdy budou zrušeny kvóty. Zvláštní pozornost musí být dána na rovnováhu trhu s mléčným tukem.

36. C/C žádá Komisy, aby zachovala povinnost otevřít soukromé sklady másla za všech okolností, protože to je levná a efektivní možnost, jak se vyrovnat se sezónními výkyvy produkce.

37. C/C jsou proti povinnému vyhlašování soutěží v intervenci. Tato procedura nezajistí cenovou stabilitu nebo předvídatelnost. Prodeje pomocí výběrových řízení mohou snížit hodnotu produktu v nabídce.

38. Jakákoliv změna množství kvót musí být provedena tak, aby nebyl dělán kompromis v udržitelnosti mléčného sektoru. Změny množství kvót musí reflektovat krátkodobý a střednědobý potenciál poptávky a nabídky na trhu.  

39. Bude nutné udělat hloubkovou analýzu ihned po té, co budou zavedena opatření, která ovlivní systém kvót. C/C proto vítá myšlenku Komise sestavit v roce 2011 zprávu o opatřeních, která zajistí „soft pandiny“.

40. Tzv. soft pandiny musí pomoci podnikům ve snaze být konkurenceschopnější. Podpora by měla směřovat ze společného fondu financovaného z národních restrukturalizačních programů.

Vepřové

41. C/C je ochotná se vzdát veřejné intervence, pokud bude zároveň rozšířeno nařízení 1234/2007, které se týká SOT a zajistí se tak vyrovnání zemědělcům v případě propadu cen.

Producentské/meziodvětvové organizace

42. C/C vítá návrh Komise umožnit členským státům uznat producentské organizace založené producenty v jakémkoliv zemědělském odvětví. Organizace by ale navíc měly dostat oficiálně reálnou úlohu, kterou již nyní zastávají.  To udrží náklady nízko a zlepší vyjednávací pozici zemědělců v rámci potravinářského řetězce. Členským státům by také mělo být umožněno uznávat meziodvětvové organizace /nyní je to možné jen u tabáku a olivového oleje).

C. Nové výzvy a politika rozvoje venkov

43. C/C podporuje záměr Komise pojmenovat nové výzvy a souhlasí, že změny klimatu, nakládání s vodními zdroji, obnovitelná energie a biodiversita jsou prioritami. C/C ale nepřijímá záměr komise promítnout tyto výzvy do škrtů v v nepřímých platbách. Tyto výzvy se týkají celé EU a je nepřijatelné, aby se s nimi potýkali pouze zemědělci. 

Navíc požadavky na fondy vzniklé modulací absolutně ignorují fakt, že mnohé státy už mají fondy pro financování opatření, týkajících se nových výzev, nyní.

44. Protipožadavek C/C je, že členské státy by měly být povinné na základě souhrnu PRV v roce 2010 přesměrovat některé existující fondy na programy, které vyjmenovává Komise v Příloze II nařízení 1698/05.    Zdroj: ASZ