Co je to nitrátová směrnice?

-         předpis Evropské unie (91/676/EHS) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství

-         jeden z 19 zákonných požadavků na hospodaření, které budou kontrolovány v systému kontroly dotací („cross compliance“)

-         u nás je nitrátová směrnice uplatněna v § 33 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.)

-         prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (zkráceně NV 103/2003)

Co to jsou zranitelné oblasti?

-         zranitelné oblasti dusičnany, zkratka ZOD

-         jsou to oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů

-         jsou vymezeny v hranicích katastrálních území (k.ú.)

Jak se má hospodařit ve zranitelných oblastech?

-         zemědělské hospodaření upravuje akční program nitrátové směrnice (NV 103/2003)

-         požadované způsoby hospodaření závisí na půdních a klimatických podmínkách

-         k tomu je využito údajů o bonitaci půdy (bonitované půdně ekologické jednotky, BPEJ)

-         zemědělci zařazení v registru půdy (LPIS) mají možnost získat na příslušné zemědělské agentuře informace o přikázaných způsobech hospodaření na jednotlivých půdních blocích nebo jejich dílech

Jaký je harmonogram nitrátové směrnice?

-         první akční program je platný pro období 2004 - 2007, druhý pro období 2008 - 2011

-         první vymezení zranitelných oblastí bylo schváleno 3.3.2003 (s účinností od 11.4.2003)

-         zranitelné oblasti i akční program podléhají přezkoumání a úpravám každé čtyři roky

-         přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících
z přijatého akčního programu

Změna zranitelných oblastí v roce 2007

-         na základě vyhodnocení vývoje kvality vod, s přihlédnutím ke změnám zemědělského hospodaření, byly některé zranitelné oblasti zrušeny a jiné nově vymezeny

-         seznam katastrálních území (k.ú.) nově přidaných do zranitelných oblastí je uveden v příloze tohoto letáku

-         nové zařazení vychází nařízením vlády č. 219/2007 Sb., s účinností od 1.9.2007

Hospodaření v nových zranitelných oblastech

-         v nových zranitelných oblastech se musí v období od 1.9.2007 do 31.12.2007 dodržovat opatření prvního akčního programu

-         od 1.1.2008 platí ve všech zranitelných oblastech, tedy i v nových, druhý akční program

Nejdůležitější opatření prvního akčního programu

podle NV 103/2003

Období zákazu hnojení (podle zařazení pozemku do klimatického regionu):

* podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), 1. číslice pětimístného kódu BPEJ

Omezení hnojení minerálními dusíkatými hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě (podle zařazení do aplikačního pásma):

-   na orné půdě (s výjimkou zeleniny) je možné v období od 1.7. do začátku období zákazu hnojení (viz. tabulka výše) používat minerální dusíkatá hnojiva v dávce do 40 kg N/ha nebo hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (např. kejda, močůvka, drůbeží trus) v dávce do 80 kg celkového N/ha, a to:

a) v I. a II. aplikačním pásmu (BPEJ vymezené v tab. 2 a 3 přílohy č. 2 NV 103/2003) pouze            

(1)   k ozimým plodinám následujícím po obilnině,

(2)   k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin,

(3)   v jejich kapalné nebo tekuté formě k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy
z luskovin, máku a řepky,

(4)   k následným jarním plodinám na pozemcích bez přítomnosti porostu nebo slámy jen v období od 15.10. do začátku období zákazu hnojení (viz tab. výše), a to pouze tekutá statková hnojiva, s podmínkou  jejich zapravení do půdy nejpozději do 24 hodin
po aplikaci;

b) ve III. aplikačním pásmu (BPEJ vymezené v tab. 4 přílohy č. 2 NV 103/2003) pouze

(1)   k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin,

(2)   v tekuté formě hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy z luskovin, máku a řepky; použít vyrovnávací dávku v minerálních dusíkatých hnojivech v tomto období nelze.

Omezení hnojení trvalých travních porostů (podle hlavních půdních jednotek):

-   na zamokřených půdách vymezených hlavními půdními jednotkami 65 – 76 nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky,

-   na mělkých půdách a půdách s nevyvinutým půdním profilem vymezených hlavními půdními jednotkami 37 – 39 je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového N/ha.

Protierozní opatření (podle sklonitosti pozemku):

-   na půdách ohrožených erozí (hlavní půdní jednotky /= HPJ/: 08, 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, 48, 49 při sklonitosti 7° – 12°; HPJ: 40, 41 při sklonitosti nad 12°) se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření, která odpovídají stanovištním podmínkám,

-   na pozemcích se sklonitostí nad 7°, přiléhajících k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.),

-   na půdách bez rostlinného pokryvu se sklonitostí nad 12° se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky,

-   u trvalých travních porostů na půdách se sklonitostí nad 7° je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového N/ha,

-   na svažitých orných půdách bez porostu se sklonitostí nad 3° je nutné nejdéle
do 24 hodin po aplikaci zapravit dusíkaté hnojivé látky do půdy,

-   na pastvinách nesmí dojít k nevratnému poškození drnu a rozbahnění povrchu, a to ani v případě celoročního pobytu zvířat; z pastevního využívání pro skot jsou vyloučeny zemědělské pozemky se sklonitostí nad 17°.

Další opatření:

-   pokud je alespoň jeden pozemek zařazený do zranitelné oblasti (ZOD), pak pro celý podnik platí, že množství celkového dusíku aplikovaného ročně na zemědělskou půdu v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech živočišného původu nesmí v průměru podniku překročit 170 kg/ha, při započtení zemědělské půdy vhodné k aplikaci,

-   pro všechny pozemky zařazené do ZOD dále platí tato omezení:

·        při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu zamezení nebezpečí zvýšeného vyplavování živin,

·        při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny; jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim,

·        na pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo k jiným útvarům povrchových vod se zachovávají břehové porosty anebo se udržuje ochranný pás nezorněné půdy
o šířce nejméně 1m od břehové čáry,

·        na půdách se sklonitostí nad 7° se musí nejméně 25 m od břehové čáry vodního toku nebo jiného vodního útvaru zachovat ochranný pás, kde nebudou aplikována tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.

Jak zjistit zařazení pozemku do klimatického regionu, aplikačního pásma, jeho ohrožení erozí nebo výskyt deficitních půd?

Charakteristiky jednotlivých pozemků a k nim přiřazená opatření nitrátové směrnice je možné získat několika způsoby:

–       vyhledáním v prohlížeči půdních bloků Nitrátovka (www.agronavigator.cz/nitrat),

–       vyhledáním v registru půdních bloků LPIS,

–       podle BPEJ agregovaných do aplikačních pásem (systémy GIS, počítačové plány hnojení a systémy evidence půdy).

Seznam katastrálních území nově zařazených od 1.9.2007 do zranitelných oblastí (dle okresů):