Renata Šarjaková, 12. červenec 2007
Jaké jsou funkce a význam vody pro prasata
Voda ve výkrmu prasat bývá při mokrém krmení velmi diskutovaným tématem.........
 

Život vznikl v prehistorických mořích a až do dnešní doby si buňky živých organismů v sobě zachovávají prostředí, jaké bylo asi v pradávných dobách. V organismu se nenachází chemicky čistá voda, ale voda obsahující buď rozpuštěné krystaly solí a nebo vázaná s koloidy. Voda se jako složka bílkovinných koloidů účastní bezprostředně na stavbě struktur živých buněk a tkání. Koncentrace elektrolytů ve vodě určuje reakci, osmotický tlak a elektrickou vodivost tělních tekutin. Voda je v důsledku slabé disociace chemicky inertní a je tedy ideálním reakčním prostředím. Účinkem enzymů se zapojuje do řady biochemických dějů (hydrolýzy a hydratace, oxidačně redukčních procesů, syntézy organických látek, procesu dýchání buněk). Všechny polymerizační a depolymerizační děje v organismu jsou doprovázeny vázáním či uvolňováním vody.

O vodě se často hovoří jako o zapomenuté živině, poněvadž její význam byl mezi odborníky odjakživa zatlačován do pozadí ostatními živinami. Je to pozoruhodné, zvláště když si uvědomíme, že voda je zastoupena při všech životních funkcích a tvoří téměř 70 % tělesné hmoty dospělého jedince. Voda je pro každý živý organismus nezastupitelná. Je nejdůležitější součástí těla zvířete. Bylo zaznamenáno mnoha autory, že zvíře může ztratit prakticky veškerý tuk a víc nežli polovinu bílkovin a přitom bude stále žít. Zatímco ztráta pouhé jedné desetiny vody znamená smrt (MAYNARD aj., 1979). Pokud se užitkovost prasat ve střediscích živočišné výroby potýká s nezdarem, chovatelé zřídkakdy uvažují o vodě jako o možné variantě neúspěchu. Chovatelé, stejně tak jako veterináři, obvykle hledají příčiny zhoršené užitkovosti v krmení, ve zdraví nebo ve stájovém prostředí. Protože se potřeba pitné vody pro prasata (ani pro jiná hospodářská zvířata) nenormuje, měřením její potřeby se již zabývala celá řada autorů. Jde o to stanovit u jednotlivých kategorií prasat přijatelnou spotřebu vody vzhledem k maximální požadované užitkovosti a k minimalizaci množství vyprodukované kejdy. Její hromadění, zvláště ve střediscích s velkou koncentrací prasat, může způsobovat problémy (v budoucnu mnohdy neřešitelné). Toto se zatím nedaří, neboť každé prostředí je svým způsobem specifické a tím pádem i požadavky prasat na vodu bývají odlišné.

Funkce vody v organismu:
- jako základ tělesných tekutin transportuje živiny po celém těle
- působí jako rozpustidlo pro kyslík a oxid uhlíku v krvi
- je nosičem enzymů trávicího systému (ve slinách, žaludeční šťávě, žluči atd.)
- odvádí odpadní produkty z těla
- pomáhá při termoregulaci (např. pocením)
Voda je z těla odváděna čtyřmi způsoby: močí, výkaly, vydechováním, pocením a u prasnic
také kojením. Do organismu je přiváděna pitím tekutin, žraním a malá část vzniká přímo v těle při metabolických pochodech.
Kromě požadavků na růst, na reprodukci nebo na laktaci potřebují prasata vodu k uspokojení řady fyziologických a biochemických funkcí. Jsou to zejména regulace tělesné teploty, udržení minerální homeostáze, exkrece konečných produktů trávení a vylučování, exkrece antinutričních látek, exkrece jedovatých látek a jejich reziduí, pocit vnitřního nasycení, uspokojení některých projevů chování, aj.
Příjem vody je do značné míry ovlivnitelný chovatelem a lze jej zvýšit některými krmnými zásahy. Například přídavek soli zvyšuje potřebu vody u prasat a do jisté míry i pozitivně působí na užitkovost (vyšší přírůstek), stejně tak jako přídavek některých zchutňujících a aromatických látek. Řada autorů se rovněž zabývala problematikou hledání optimálního krmného poměru mezi suchou směsí a vodou. Byl zaznamenán určitý vztah mezi přírůstkem, spotřebou krmiva a množstvím vypité vody u rostoucích prasat a prokázalo se, že za určitých podmínek lze vyšším poměrem vody ke směsi dosáhnout vyššího přírůstku.

Jednou z podmínek, jak vyššího přírůstku dosáhnout je dostatečná průtočnost napáječky a
správná teplota napájecí vody a nebo teplota ve stáji. Je třeba ještě upozornit na to, že vyšší příjem vody (při nesprávném seřízení vzduchotechnických zařízení) vede k vyšší vlhkosti ve stáji a to se v podstatě může promítnout do situace, že prasata jsou intenzivněji ochlazována a musí část krmiva použít k tvorbě tepla.

Příjem krmiva a vody na krmný den je možné orientačně odhadnout ze vzorce doporučeného ŠIMEČKEM, aj. (1993):
              Příjem H2O = ( 242,8 / H ) + 78,7
Kde Příjem H2O = příjem vody v g/kg živé hmotnosti za den
H = živá hmotnost v kg.

Odhad přijmu vody pro prase o hmotnosti 100 kg bude následující:
Příjem H2O = (242,8/100) + 78,7 = 81,128 g/kg živé hmotnosti
a pro náš případ to představuje asi 8,1 litrů vody za den.
Na základě této rovnice se dá denní příjem vody odhadnout následovně jak je vidět
z tabulky

Kategorie prasat     Hmotnost v kg     Voda pitná

Selata kojená a odstavená

kojená             5       0,6 l /ks /den

odstavená       10      1,0 l /ks /den

předvýkrm       20     1,8 l /ks /den

Předvýkrm a výkrm

předvýkrm   20 - 50     1,8 - 4,2 l /ks /den

I.fáze          50 - 80      4,2 - 6,5 l /ks /den

II.fáze        80 - 99       6,5 - 8,0 l /ks /den

Prasnice

březí       120 - 200       9,5 - 16,0  l /ks /den

kojící       140 - 250      11,0 - 20,0 l /ks /den

Kanci

plemenní  160 - 350       12,5 - 27,5 l /ks /den

Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.
http://www.af.mendelu.cz/external/poradenstvi/publikace_clanek.php?id=31&pid=1

 

Zdroj: KIS Olomoucký kraj


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 186
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář