Odpověď (Klír): Při hnojení trvalých travních porostů ve zranitelných oblastech se roční limit 160 kg N/ha vztahuje ke kalendářnímu roku. Zápočet využitelného dusíku z výkalů a moči pasených zvířat se provede tak, že se přímo použijí údaje z přílohy č. 2 k vyhlášce o hnojivech (č. 274/1998 Sb.). Tyto údaje o přívodu dusíku do půdy jsou již sníženy o 40 % ztrát N do ovzduší na louce či pastvině. Zbylý dusík, tedy 60 % z celkového N ve výkalech a moči, se již považuje za plně využitelný porostem, zvláště při opakovaném pasení ve více letech. Tímto je splněn pořadavek na započítání dusíku obsaženého ve výkalech a moči pasených zvířat, zařazených mezi hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, ve výši 60 % celkového dusíku. Do limitu hnojení plodiny (TTP) se tedy započítají přímo údaje z evidence hnojení na pastvině, bez dalšího krácení. Pozor však na zápočet pro účely hodnocení použití organického dusíku živočišného původu v průměru na 1 ha podniku (§ 8 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., limit 170 kg N/ha), kde se započítává celkový obsah N ve výkalech a moči, tedy bez odpočtu ztrát dusíku ve výši 40 %.

Dotaz: Jak se zařazují statková a organická hnojiva do kategorií hnojiv s rychle a pomalu uvolnitelným dusíkem?
Odpověď (Klír): Statková hnojiva jsou do skupin podle rychlosti uvolňování dusíku zařazena přímo, tedy taxativně. Podle poměru C : N se do skupin zařazují pouze organická, příp. organominerální hnojiva. Poměr C : N se zjistí laboratorním rozborem, současně se stanovením obsahu živin. Podíl uhlíku (C) v organických látkách se pohybuje mezi 40 – 60 %, pro orientační výpočet obsahu C lze použít hodnotu 50 %. Pokud není u hnojiva přímo uveden poměr C : N, je snadné jej vypočítat ze zjištěného obsahu organických látek a celkového dusíku. Podle výsledků četných rozborů patří digestáty mezi hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem. Při mechanické separaci digestátu se odděluje tuhá část, tzv. separát, který je již většinou hnojivem s pomalu uvolnitelným dusíkem.

Dotaz: Jak vyhodnotit výsledky laboratorní analýzy digestátu z bioplynové stanice?
Odpověď (Klír): V protokolu o laboratorním rozboru je uveden obsah organických (spalitelných) látek, dusíku a dalších živin, a to buď v sušině vzorku nebo v přepočtu na hnojivo. Pokud jsou v protokolu uvedeny údaje v sušině, je třeba je přepočítat na hodnoty ve hnojivu, zejména pro hodnocení obsahu základních živin (dusík, fosfor, draslík) a pro evidenci hnojení. Např. při analýze digestátu byly zjištěny hodnoty 76,8 % organických látek a 6,5 % N v sušině, při obsahu sušiny 8,0 %. Hnojivo tedy obsahuje 6,14 % organických látek (= 76,8 x 8,0 / 100), 3,07 % C (= 50 % obsahu organických látek) a 0,52 % N (= 6,5 x 8,0 / 100), tedy 5,2 kg N/t. Podobně se postupuje při výpočtu obsahu fosforu a draslíku. Postup výpočtu poměru C : N u uvedeného organického hnojiva - podle obsahů v sušině: 76,8 / 2 / 6,5 = 5,9; podle obsahů ve hnojivu: 6,14 / 2 / 0,52 = 5,9. Poměr C : N je 5,9. Jedná se tedy o hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem.

Dotaz: Je možné hnojit na podporu rozkladu slámy kukuřice?    
Odpověď (Klír): Pokud jde o kukuřici na zrno, tak ano. Navíc, od roku 2012 jsou za slámu považovány i posklizňové zbytky po kukuřici sklizené na siláž s vysokým podílem zrna, kdy se rostliny sklízí pod palicemi, při výši strniště nejméně 40 cm (doporučuji pro případnou kontrolu mít fotodokumentaci - dokladovat výši strniště).  Při použití této technologie zůstává na poli 5 - 10 t hmoty o sušině nad 35 %, jejíž rozklad je vhodné podpořit dodáním dusíku. Toto množství odpovídá množství zanechané slámy u obilnin. Pozor - za obilninu je ale považována jen kukuřice na zrno (viz členění plodin ČSÚ). Takže po případné aplikaci hnojiva na vysoké strniště po silážní kukuřici již nelze využít dalších možných 20 kg N/ha "k ozimé plodině následující po obilnině".  

Dotaz: Lze hnojit digestátem k výdrolu obilnin? Letos vyrostl poměrně dost vysoký.   
Odpověď (Klír): Z hlediska obecných požadavků vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv by takové hnojení připadalo v úvahu jen "hadicemi do porostu". Přepoklad je, že tento výdrol bude následně použit jako zelené hnojení. Pro případnou kontrolu je nutné tento výdrol zapsat jako meziplodinu do evidence hnojení, k němu evidovat aplikaci digestátu v odpovídajícím množství a následně, po zapravení výdrolu do půdy, evidovat "zelené hnojení". Z hlediska nitrátové směrnice však nelze toto hnojení započítat k výdrolu, ale ke slámě nebo do limitu příští plodiny. Výjimka je jen u výdrolu řepky, který je z hlediska nitrátové směrnice považován za meziplodinu s možností započítání hnojení.

Dotaz: V podniku je hnojiště vybavené portálovým jeřábem, umožňujícím přemisťování a vrstvení hnoje. Hnojiště má kapacitu na tříměsíční produkci chlévské mrvy ze stájí v tomto středisku. Je tato kapacita dostatečná pro meziskladování hnoje před jeho uložením na zemědělské půdě?   
Odpověď (Klír): Pokud technologie použitá na hnojišti zajistí, že na pole bude ukládán již částečně vyzrálý hnůj starší než tři měsíce, je kapacita hnojiště dostatečná. Kapacita většiny hnojišť, kde hnůj nelze přemisťovat, však musí být větší než jen tříměsíční. Např. při skladování hnoje ve dvou hromadách musí být kapacita min. na šestiměsíční produkci.

Dotaz: Ve stáji v katastrálním území zařazeném do zranitelné oblasti jsou používány dvě technologie - ustájení na hluboké podestýlce a na úsporné podestýlce. Jaké budou od roku 2014 požadavky na skladování hnoje z této stáje?   
Odpověď (Klír): Požadavky se vztahují na jednotlivá statková hnojiva a nikolív na stáje. To znamená, že hluboká podestýlka, nacházející se ve stáji min. 3 týdny může být i od roku 2014 po vyhrnutí ze stáje uložena na zemědělské půdě. Chlévská mrva vznikající při úsporné podestýlce ve druhé části stáje bude muset být před uložením na zemědělské půdě alespoň tři měsíce skladována na pevném hnojišti.

zdroj: www.nitrat.cz