„O jediném využití odpadu, které je v možnostech Ostravských vodáren a kanalizací, lze hovořit v souvislosti s produkcí bioplynu vznikajícího při zpracování čistírenských kalů při anaerobním vyhnívání. Tento bioplyn je jímán v plynojemu a následně spalován v kogeneračních jednotkách, které vyrábějí elektrickou energii. Tuto energii prodáváme do rozvodné sítě,“ uvádí tisková mluvčí společnosti Martina Gavendová.

Možné využití kalů

I poté se však zbytky z čističek odpadních vod dají dále využít. Dobře zpracovaný, tedy vyhnilý, kal je bez zápachu, dobře odvodnitelný a podle odborníků z hygienického hlediska nezávadný. Vzhledem k obvykle výbornému obsahu organických a anorganických látek je kal po odvedení bioplynu-metanu vhodný pro použití jako hnojivo.

„Přímý odvoz kalu na pole je možný, ale je opravdu velmi problematický. Závisí to na tom, kolik v kalu zůstalo těžkých kovů, jedovatých látek, biologického materiálu nebo bakterií. Zemědělec navíc musí udělat zkoušku kvality půdy před i po navezení kalů a dokázat tak, že nedošlo ke kontaminaci pole. A to si nikdo nedovolí riskovat, protože by podle míry znečistění na dlouhou dobu nebo možná i navždy přišel o půdu, která ho živí. Většina velkých čističek tak svoje kaly přímo na pole nedává,“ říká Antonín Šnajdr ze šternberské Vodohospodářské společnosti Sitka.

Kal však jako hnojivo stejně většinou skončí, jen musí projít kompostárnou. Ekologové považují stav nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v České republice za uspokojivý. Většina produkovaného kalu je totiž využita právě v kompostárnách a vyprodukovaný kompost je následně vyvezený jako organické hnojivo na zemědělskou půdu, zvyšující kvalitu daného pozemku.

Nepoužitelný odpad míří na skládku

"Z čistíren odpadních vod vznikají různé druhy odpadů s různou kvalitou. Ty, které jsou pro svůj obsah nebezpečných látek nepoužitelné, ukládáme rovnou na skládku. Další biologicky upravujeme a využíváme většinou na našich zařízeních, kdy produkty z biologické úpravy nahrazují primární suroviny. Produkty z biologické úpravy sami využíváme pro konstrukční prvky při tvorbě tělesa skládky a při zajištění rekultivačních prací," upřesňuje Jaroslav Nálevka - tiskový mluvčí společnosti obchodující na trhu odpadového hospodářství v centrální a východní Evropě AVE CZ.

Odpad jako složka kompostu

„Odpad z čistíren odpadních vod využíváme jako jednu ze složek na výrobu kompostu, dále jako materiál na technické zabezpečení skládek a v neposlední řadě slouží k výrobě certifikovaných rekultivačních materiálů. Konečné produkty takto zpracovaného odpadu používáme především pro vlastní potřebu,“ doplňuje Marie Mocková - tisková mluvčí další společnosti, zabývající se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb, A.S.A.

Producenti kalů za zpracování spíše doplácejí

Vysušený kal je i výborné alternativní palivo. Zákon o ochraně ovzduší však na toto palivo pamatuje nejpřísnějšími podmínkami, které v podstatě mohou splnit jen ty největší spalovny. Po tomto výčtu možností, jak využít odpad z čistíren odpadních vod, je proto zajímavá informace, že producenti odpadních kalů na nich neprofitují… spíše naopak.

„Kal z čistíren odpadních vod neprodáváme, ale naopak za jeho zpracování platíme. Tak to funguje po celou dobu existence společnosti, tj. asi 20 let. Za likvidaci kalu z jednotlivých čistíren odpadních vod platíme různé ceny v závislosti na vzdálenosti čistírny od příslušné kompostárny. Obchodní smlouvy neumožňují sdělovat přesné ceny, řádově se jedná o stokoruny za jednu tunu kalu. V roce 2009 jsme vyprodukovali z čistíren odpadních vod naší společnosti 9 480 tun kalu,“ upřesňuje tisková mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava Eva Špirochová.

„Ono se to zdá jako výborný byznys, ale v podstatě opak je pravdou. Pokud chcete upravené kaly použít v zemědělství jako hnojivo, tak to družstvo si za to nechá zaplatit, protože tvrdí, že jdou do rizika. Také zpracování a doprava není z nejlevnějších a ceny za skládkování tuny nebezpečného odpadu jsou kapitolou samou pro sebe,“ argumentuje předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jan Habart.

zdroj: http://www.moravskehospodarstvi.cz/clanky/aktualne
/lze-vydelat-na-kalech-z-cisticek-odpadnich-vod--/