Většina zemědělců již dávno realizuje na obhospodařovaných pozemcích protierozní opatření, která vycházejí z jejich vlastních, historických a mnohaletých zkušeností. Nejsou přesvědčeni, že někdo za ně navrhne lepší a efektivněji fungující protierozní opatření.

Nechápou, proč mezi erozně ohrožené pozemky jsou zahrnuty bloky, kde s erozí nebyl historicky nikdy problém, a naopak tam nejsou pozemky, na kterých si již dávno nedovolí dát širokořádkovou plodinu. Drtivá většina zemědělců také neví, proč je v podmínkách naší republiky lepší orat na jaře než na podzim z titulu ochrany půdy proti erozi, respektive jak proerozně působí přes zimu hrubá brázda oproti nezoranému pozemku.

Přednosti sázení brambor do odkameněné půdy

V první fázi navržená opatření by ve své podstatě znamenala znemožnění pěstování brambor v ČR. Řada věcí se změnila, ale stále to není ve smyslu toho, co bylo uvedeno v posledním zápisu z jednání pracovní skupiny při ministerstvu zemědělství ze dne 16. 2. 2011: „Dle požadavků Evropské komise musí být standardy GAEC jednoduché, praktické, účinné a jednoznačně kontrolovatelné.“ Na tomto jednání byl také popsán Bavorský model, kde mezi základní a samostatné protierozní opatření je povoleno kypření nebo orba proti svahu. Konečně bylo rozhodnuto o odzkoušení sázení brambor do odkameněné půdy jako samostatného protierozního opatření. Zemědělci mají dostatek zkušeností, že tato technologie pěstování brambor významně zvyšuje jímavost vody do půdy, protierozně zpevňuje každou druhou brázdu, jejíž dno je širší a kde je ukládán separovaný kámen, urychluje vzcházení brambor, a tím i zapojení porostu.

Názor ministra Fuksy bramboráře potěšil

Mnohé zemědělce musel potěšit názor našeho ministra zemědělství pana Ivana Fuksy přednesený při jednání na Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě letos 10. března, kde se zúčastnili i zástupci Ústředního bramborářského svazu ČR a Výzkumného ústavu bramborářského i další hosté, že považuje pro praxi vhodný tzv. Britský model půdoochranných opatření. Škoda, že do této chvíle nemáme detailní informace o tomto modelu. Pokud je pravdou, že umožňuje zemědělcům, aby si za určitých jednoduchých pravidel vypracovali vlastní protierozní plán na erozně ohrožených půdních blocích, pak by tento model mohl být akceptován zemědělskou veřejností. Věříme, že výsledky následné diskuze, týkající se důvodů podporujících odložení připravovaných nových podmínek GAEC a uplatnění zkušebního provozu pro budoucí schválený systém protierozních opatření, budou prakticky použity.

Pracovní skupinu ustavenou na vypracování podmínek GAEC pro hospodaření na mírně erozně ohrožených půdních blocích čeká ještě hodně práce a nelehkých úkolů. Nevýhodou je, že bude zřejmě nutné změnit základní koncept půdoochranných opatření, tj. nyní diskutované opatření doplnit něčím jednoduchým a účinným. Hlavně pak takovými opatřeními, které budou omezovat erozi, ale nebudou pro zemědělce dražší, než protierozní opatření u ostatních států EU. Naším cílem by mělo být efektivní omezení eroze u nás, ale nemůžeme ji zcela zastavit. Eroze půdy tady byla a bude i bez zemědělské činnosti.

Ing. Miloslav Chlan
předseda Ústředního bramborářského svazu ČR