Podle informace Mze lze podněty podávat přes místně příslušné pracovníky AZV nebo i přímo přes adresu cross-compliance@mze.cz .

Konečný termín pro revizi těchto erozně ohrožených pozemků, kterou si AK ČR vyžádala, je 30. dubna 2011.

Při podání podnětu je třeba uvést o jaký půdní blok se jedná a blíže popsat nesoulad nastavení LPIS se skutečností. Všechny podněty by měly být posouzeny a v případě opodstatnění nesoulady odstraněny. Aktualizovaná vrstva by měla zpřístupněna v LPIS do 30. 5. 2011, s platností od 1. 7. 2011.

Celý systém je v současné době projednáván a není uzavřen.

Na posledním jednání skupiny Cross-compliance vznesla AK ČR ,spolu s dalšími nevládními organizacemi, výhrady k navrženým půdoochranným technologiím a požádala o zpracování následujících podkladů:

• MZe připraví srovnání řešení protierozní ochrany pozemků se stavem v okolních zemích,
• MZe připraví na základě výstupu odborné pracovní skupiny návrh zjednodušení systému půdoochranných technologií, při kterém využije zkušeností z okolních členských států EU,
• navržené půdoochranné technologie budou vyhodnoceny z pohledu vlivu na ekonomiku hospodaření,
• odkameňování bude zařazeno do výčtu půdoochranných technologií do doby, než VÚMOP provede pokusy, na základě kterých bude s konečnou platností rozhodnuto,

• bude posouzena definice pro širokořádkové plodiny jako plodiny s roztečí řádků nad 45 cm,
• MZe do konce června připraví a vydá Metodiku půdoochranných technologií.

Závěrem nutno konstatovat, že od listopadu není významný posun v přípravě pro praxi vhodných půdoochranných technologií.

AK ČR bude, v případě, že nedojde ke změně v přípravě GAEC 2 ze strany MZe, požadovat odložení zavedení těchto opatření na mírně erozně ohrožené pozemky do dalšího roku. Řešením by mohla být případná změna systému tak, aby každý zemědělec byl zodpovědný za návrh protierozní ochrany v rámci svého  podniku na základě vlastních poznatků, zabezpečil dodržování jím navržených opatření a převzal zodpovědnost za to, že nedošlo a nedojde k eroznímu smyvu na pozemcích,které obhospodařuje v rámci svého podniku.

Každý podnik by si sám navrhnul „Plán protierozní ochrany podniku“ a na erozně ohrožených pozemcích  by zvolil technologie pro obdělávání půdy ,zohledňující erozní ohroženost.

Kontrolní orgány by pak kontrolovaly plnění „Plánu“ a  případné projevy půdní eroze.

Zvláštní případy extrémních srážek a přívalových dešťů by musely být při kontrolách      zohledněny. Jde o další možné řešení,které je však nutno diskutovat.


Zdroj: AK ČR