Povinnost dodržování podmínek tohoto standardu zatím zůstává a vstoupí v platnost od 1. července 2011. V současné době se stále připravují:

- návrhy vhodných půdoochranných technologií,

- forma vložení informací do LPIS,

- příprava textů do nové brožury „Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti (Cross Compliance)“.

Do konce února až poloviny března bude do LPIS vložena nová aktualizovaná vrstva erozní ohroženosti, kde:

1. Podél vnitřní hranice každého PB bude vytvořen 10 m široký pás, ve kterém budou „ignorovány“ vrstvy silně a mírně erozně ohrožených půd, pokud nezabíhají dále do PB. Tímto opatřením by měla být vyřešena část připomínek, které zemědělci k výskytu a poloze erozně ohrožených „plošek“ v LPIS mají.
2. Ostatní erozně ohrožené plochy v LPIS prozatím zůstanou, bez ohledu na svou velikost – nebudou tedy odstraňovány tzv. „dalmatiny“ – malé plošky.  Do května 2011 bude provedeno vyhodnocení erozní vrstvy ve vztahu k těmto plochám.

Na jednání dosud navržené půdoochranné technologie pro jednotlivé plodiny a návrhy pásového střídání plodin jsou uvedeny, v členění podle druhů plodin, v příloze.

Sporné řešené body:

1. Některé plodiny nelze pěstovat bez orby (zaorávání statkových hnojiv, ekologické zemědělství). Navrhované půdoochranné technologie v žádném případě nezakazují orbu, pouze stanovují pravidla pro pěstování širokořádkových plodin tak, aby při jejich použití byl omezen vznik eroze.
2. Dle pracovníků Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) zatím nemají navržené technologie (odkamenování, osetí souvratí a mělká podmítka) žádaný půdoochranné účinek a jsou určeny k dalšímu ověření pro jednotlivé plodiny. VÚMOP tedy doporučuje tyto technologie nepoužívat. AK na těchto opatření trvá a požaduje jejich zařazení do výčtu půdoochranných technologií. Odkameňování bylo zařazeno mezi technologie kde je třeba urychleně provést polní pokusy a prokázat půdoochranný efekt.
3. Pěstování širokořádkových plodin v užších řádcích – vztahují se na ně pravidla pro širokořádkové plodiny? Návrh, aby v případě setí kukuřice v řádcích užších, než je běžná praxe, toto nebylo hodnoceno jako pěstování širokořádkové plodiny a bylo zařazeno jako půdoochranná technologie.
   Je třeba tedy technicky prokázat, za jakých podmínek by kukuřice či cukrovka nebyly považovány za širokořádkové plodiny. Dle názoru AK toto neodporuje znění GAEC a lze metodickým výkladem zpřesnit. Návrh byl zařazen mezi technologie, kde je třeba urychleně provést hodnocení a ověření v praxi.
4. Při pěstování cukrovky se v zahraničí využívá setí do vymrzající meziplodiny či setí do prokypřené půdy. Technologie setí do prokypřené půdy není MZe akceptována. AK trvá na jejím ověření. Setí do vymrzající meziplodiny bude ze strany VÚMOP dále rozpracováno.
5. Bylo rovněž dohodnuto stanovení limitní nepřerušené maximální délky svahu, pro každou mírně erozně ohroženou vrstvu (MEO) v závislosti na sklonitosti pozemku.V případě, že délka konkrétního pozemku zařazeného jako MEO má délku po spádnici menší, než je vyznačený limit, pak lze hospodařit bez omezení a nutnosti použití půdoochranných technologií na vymezené MEO vrstvě. AK ČR požaduje zapracování limitních délek svahu do LPIS. Tabulka limitních délek svahu je pro informaci v příloze (podle plodin).
6. Pro kukuřici je doporučeno její bezorebné pěstování se zakládáním do mulče např. žita setého, setí kukuřice po ozimé předplodině např. (žito seté) či pěstování kukuřice po kukuřici na zrno (vertikální zpracování půdy a ustoupit od procentního hodnocení množství posklizňových zbytků, protože hranici 30% lze jen velmi těžko hodnotit). Rozhodující je ověření výskytu rostlinných zbytků na povrchu půdy popř. i v profilu půdy a prokázání pěstovaných plodin nebo meziplodin a prokázání použití minimalizačních technologií. Bude připravena metodika hodnocení a kontroly podílu rostlinných zbytků.
   
   

Závěr:

1.      Dosud navržené půdoochranné technologie s komentářem vhodnosti využití ve vztahu prokazatelnému efektu jsou uvedeny v příloze, v členění podle plodin.

2.      U navržených půdoochranných opatření, kde nebyl prokázán půdoochranný účinek, je třeba zadat a ověřit účinek (vědecké práce, polní pokusy).

3.      MZe zadá u VÚMOP a Výzkumného ústavu bramborářského (VÚB HB) ověření vhodnosti pro postupy uvedené v příloze, s termínem do 30.6. 2011 tak, aby byli zemědělci včas informováni před podzimní přípravou půdy.

4.      VÚMOP navrhnul koncepci maximální délky nepřerušeného svahu v závislosti na svažitosti pozemku. (viz. příloha) - bude zaneseno do LPIS.

5.      Bude připraveno porovnání technologií pro ozimé plodiny v klasickém a bezorebném systému hospodaření.

6. MZe bude dále pracovat na seznamu půdoochranných technologií tak, aby měl zemědělec možnost výběru té nejvhodnější technologie nebo opatření podle svých specifických podmínek hospodaření a mechanizačního vybavení.
7. Zatím se další návrhy připravují,vše by se mělo dostat do brožury (obdoba zelené a hnědé ke C-C  nebo do samostatné metodiky pro GAEC 2).

Na jednání ke GAEC 2 bylo ze strany AK ČR jednoznačně konstatováno:

• vyhlášení opatření k rozšíření GAEC 2 o MEO vrstvy (i časovým odsunutím účinnosti z místo původně uvažovaného termínu od 1.1. 2011 na 1.7. 2011) je i ke dnešnímu dni dosud nevyjasněné a nepřipravené. Od prvního jednání, které se konalo v této věci 20. 11. 2010 nedoznaly návrhy pro praxi použitelných půdoochraných technologií významného posunu. Z tohoto hlediska by vyhlášení rozšířeného GAEC 2 v původně zamýšleném termínu (1.1.2011) muselo pro nepřipravenost zkolabovat.
• základní vymezení MEO vrstev v LPIS v mnoha případech neodpovídá skutečnosti tak, jak je signalizováno některými zemědělskými podnikateli (na erozně ohrožených pozemcích vymezení MEO vrstvy v LPIS chybí a naopak).
• MZe připravuje „Průvodce zemědělce – CC 2011“.  V části 2.1.2. týkající se standardu GAEC 2 je uveden taxativně výčet půdoochraných technologií, jako technologií vhodných. Jejich výčet je obecný a nedostatečný (i s ohledem na pokračující diskusi v rámci PS, která nebyla dosud ukončena). Není zde uvedena ani vhodnost navržených půdoochranných technologií ve vztahu k jednotlivým plodinám, pro okopaniny chybí prakticky vůbec.

V „Průvodci“ navržené ponechání min. 30 % rostlinných zbytků bylo v rámci PS již vyloučeno.

Návrh metodické části „Průvodce“ týkající se  opatření GAEC 2 nemůže být v tomto znění vydán. AK ČR navrhuje jeho úplné vyloučení s poznámkou, že metodika GAEC 2 bude doplněna dodatečně až po jejím dopracování v rámci PS ke GAEC-2. AK ČR jednoznačně shledává nekoordinovanost výstupů PS GAEC 2 a prací na přípravě „Průvodce“.

Na základě výše uvedeného AK ČR požaduje:

• ze strany MZe zabezpečení prověření vymezené MEO vrstvy, dnes zaevidované v LPIS. Za tím účelem MZe, prostřednictvím AZV, vyzve zemědělce k odstranění diskrepancí a jejich uvedení do souladu s reálnou praxí a to ve stanoveném termínu, ještě před nabytím účinnosti a zavedením tohoto požadavku,
• úpravu „Průvodce zemědělce – CC 2011“ v části související se standardem GAEC 2 tak, jak je výše uvedeno. Současné znění je obecné, pro praxi nepřijatelné a metodicky neúčinné.
• prověření účinků půdoochranné technologie u cukrovky „setí do prokypřené půdy“ a její případné zařazení jako doporučené.
• zanesení limitních délek svahu ve směru sklonu svahu, ke každé MEO vrstvě zakreslené v LPIS, v závislosti na sklonu pozemku do LPIS tak, aby pro zemědělce ze zákresu jednoznačně vyplynula povinnost či vyloučení užití půdoochranné technologie na příslušném PB či jeho dílu.
• zohlednění a provázání dalších požadavků u navrhovaných půdoochranných technologií (např. povinnost zapracování organické hmoty do půdy podle GAEC 3, zohlednění agrotechnických požadavků při pěstování plodin – např. zapravení organického hnojení před pěstováním brambor, kukuřice…).
• zpracování analýzy nárůstu nákladů (provozních, investičních) spojených s rozšířením GAEC 2 o půdoochranné technologie a navržení příslušných opatření (např. podpora pořízení vhodné zemědělské techniky splňující podmínky půdoochranných technologií).
• urychlené dopracování odpovídajících (pro praxi použitelných technologií) není možné ex-ante vyloučit některá navrhovaná opatření bez následného ověření erozní   účinnosti (např. odkamenování u okopanin).
• urychlené ověření a následné zavedení pěstování širokořádkových plodin v užších řádcích, než odpovídá běžné zemědělské praxi, jako jednu z půdoochranných technologií a stanovení limitu pro široký řádek (např. 45 cm).
• ověření a uznání technologie hlubokého prokypření a orby proti svahu, jako jedné z půdoochranných technologií.
• přizpůsobení požadavků GAEC 2, vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám, srovnatelně  jiným členským zemím. Za tím účelem požaduje AK ČR srovnávací analýzu zavedení tohoto požadavku v ČR se stavem v sousedních zemích, včetně srovnání s britským modelem.
• z pohledu praxe považujeme některé stávající návrhy za nereálné nebo pro praxi nevyužitelné (např. hrázkování u brambor, pásové střídání, šířka pásů u některé svažitosti).

Je představitelné mírné přizpůsobení požadavků a rozšíření GAEC 2  i na MEO vrstvu, vzhledem k vznikající erozi, ale pouze v takovém  případě, že bude zjištěno, že  tento nový požadavek je sofistikovaně připraven, včetně vyhodnocení dopadů a návrhu vhodných opatření a technologií.

V opačném případě AK ČR odmítá zavedení rozšířeného standardu GAEC 2 a požádá do doby jeho řádného dopracování , o další odložení termínu jeho zavedení. Bude-li to nutné, AK ČR nebude váhat realizaci GAEC 2 zablokovat.

Přílohy:

Vyhodnocení navržených půdoochranných opatření dle vhodnosti – návrh.

Pásové střídání plodin – návrh.

Maximální délka nepřerušeného svahu – návrh.

Ověřované technologie.