a) Dle zákona o hnojivech, resp. vyhlášky 274/1998 Sb. (o skladování hnojiv): Povinnost rýhy kolem skládky tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě (včetně hnoje) ani sběrné jímky není. Pouze obecně stanovuje, že skladování je povoleno max. po dobu 24 měsíců a že se nesmí ohrozit jakost vod (tady obvykle ÚKZÚZ kontroluje, zda ze skládky neteče hnojůvka do okolí, zda skládka není na meliorovaném pozemku, nebo zda není poblíž vodního útvaru/toku, atd.)

b) Dle nařízení vlády 103/2003 Sb.: Přísnější jsou podmínky, pokud skladujete hnůj ve zranitelných oblastech. Tam potom je povinnost rýhy (hloubka 0,4m dle nařízení, ÚKZÚZ často bere i oborávku alespoň 3-radličným pluhem) kolem skládky hnoje v případě, že je to na svažitém pozemku. Pro skladování na rovině podmínka neplatí. Přirozeně, skladovat můžete jen po dobu 12 měsíců. UKZÚZ nemá jednoznačnou metodiku pro posouzení míry svažitosti, kdy se rýha musí udělat (žádný pozemek není ideálně rovinatý) - posuzují to individuálně na místě. Jen dodávám, že informace o skládce je součástí schváleného havarijního plánu. POZOR!!! - ÚKZÚZ mi sdělil, že v žádném případě se nemají rýhy svádět do vyhloubených sběrných jímek - tam pak dochází k akumulaci a silnějšímu průniku hnojůvky půdním profilem - to je podle nich vyloženě špatně.

c) Zákon o vodách: uvádí obecně, že u závadných látek vodám (včetně statkových hnojiv) se musí "používat způsob při zacházení se závadnými látkami, který je vhodný i z hlediska ochrany jakosti vod". Přímý odkaz na povinnost rýh však uveden není. Podmínky tohoto zákona kontroluje ČIŽP - ta k zemědělcům obvykle chodí na udání, jen výjimečně provádí preventivní kontrolu. Vyžadování rýh ze strany ČIŽP je podle mého soudu velmi málo pravděpodobné.

Zdroj: ZS ČR