Zkontroluje kontrolní orgán všechny kontrolované požadavky podmíněnosti? 
Při plánovaných kontrolách ověřuje kontrolní orgán pouze ty požadavky, které spadají do jeho kompetencí. Neprobíhá cílená kontrola žádných dalších kontrolovaných požadavků podmíněnosti, které spadají do kompetence jiných kontrolních orgánů.
 
Budou mi sníženy dotace pokaždé, když inspektor při kontrole mého podniku nalezne porušení?
Při plánované kontrole podmíněnosti provede inspektor současně kontrolu národních předpisů, které má kontrolní orgán v kompetenci. Pokud při návštěvě inspektor nalezne porušení některého z národních předpisů, který není současně kontrolovaným požadavkem podmíněnosti, nebude dotace snížena.

Jaký je dopad kontroly národní legislativy do kontrol podmíněnosti?
Podniky vybrané pro kontrolu podmíněnosti vybírají kontrolní orgány v předstihu. Mimo tyto plánované kontroly podmíněnosti mohou v průběhu roku probíhat i další kontroly podniků dle platných evropských a národních předpisů. Tyto kontroly nejsou primárně zaměřené na kontrolu plnění podmíněnosti. V případě, že kontrolor nalezne v rámci těchto kontrol porušení, kterým je současně porušeno i některý z kontrolovaných požadavků podmíněnosti, má povinnost o tomto porušení vypracovat zprávu o kontrole. I toto porušení pak může mít dopad na výslednou výši vyplácených dotací.

Musí se dozorové orgány ohlásit předem na kontrolu CC? Jak dlouho dopředu?

Kontroly Cross Compliance se budou hlásit max. 14 dní dopředu (v případě ČPI max. 48hod. dopředu), ale to pouze v případě, že tím nebude narušena náplň kontroly. Toto pravidlo se také nevztahuje na kontroly z důvodu podnětu třetích osob.

Z čeho vychází dozorové orgány při kontrole, z mapy na LPIS nebo ze skutečnosti?

Kontrola Cross Compliance má dvě části. První část administrativní, kdy jsou pozemky kontrolovány v LPIS, popřípadě dle snímků z dálkového průzkumu země. Druhá část kontroly probíhá na místě, kdy jsou kontrolovány jednotlivé náležitosti dle kontrolní organizace.

Při porušení některého kontrolního bodu hrozí zemědělci dvojí sankce za stejné pochybení – pokuta od národní kontroly a snížení přímých plateb – je to pravda?

Pokuta za porušování podmínek v národní legislativě je záležitost již známá. Co se týče krácení dotace, to bude vypočítáváno na základě porušení podmínek Cross Compliance. Mohou tedy nastat dva případy: 1) podnik poruší podmínky národní legislativy a Cross Compliance, v tom případě dostane pokutu od kontrolního orgánu a bude krácen na dotacích, 2) podnik poruší pouze podmínky národní legislativy, v tom případě zaplatí pouze pokutu.

Co všechno bude od nového roku kontrolovat SZIF – výměru, správnou zemědělskou praxi (jak? nebo to nahrazuje CC?), GAEC (jaké jsou postihy za nedodržení některého bodu GAEC?)?

SZIF bude kontrolovat dodržování podmínek GAEC, rozlohy a dodržování podmínek Agroenvironmentálních titulů. Postihy za jednotlivá provinění jsou k dispozici v tabulkách na internetové adrese www.mze.cz, v odkazu „Kontrola podmíněnosti – Cross Compliance“.

Kde se budou shromažďovat data ze všech kontrol?

Zprávy o kontrole budou shromažďovány v meziskladu, což je virtuální skladiště. Zemědělec bude mít přístup k prohlížení zpráv o kontrole pomocí průhledu přes portál Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Jak má postupovat hospodář, pokud nesouhlasí s některým závěrem kontroly na CC? Může se k někomu odvolat?

První možnost vyjádřit se má farmář na místě ihned po kontrole do kontrolního protokolu. Kontrolor buď vyhoví úplně, zčásti nebo vůbec. V tom případě farmář může podat námitky do 5 - 6 dnů (toto poučení mu musí sdělit kontrolor). Pokud nebude jeho námitkám vyhověno, má farmář další možnost podat odvolání proti rozhodnutí o platbě, které SZIF jako platební agentura vystavuje na základě zprávy (zpráv) o kontrole.

Váže se podmíněnost i na platby TOP-UP?

Top-Up jsou národní platby, na ty se výsledky kontrol podmíněnosti nevztahují.

Je stanoveno max. % kontrol?

Toto číslo není stanoveno, je stanoveno pouze minimální % kontrol – tj. min. 1% podniků za každou kontrolní organizaci.

Budou EVL zakresleny v LPIS?

V aplikaci LPIS na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz), je kromě jiných informačních vrstev (nitrátově zranitelné oblasti, vodní toky aj.) k dispozici také vrstva Natura 2000. Pokud zemědělec tuto aplikaci nepoužívá, požadovanou informaci obdrží na AZV.

Budou v rámci CC kontrolovány a sankcionovány jímky, které nejsou používány?

Pokud zemědělec prokáže, že jímky nebyly, nejsou a nebudou používány, kontrola se jich nebude týkat.

Musím dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?
Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku“ v příloze č. III Nařízení vlády č. 79/2007 Sb.

Co vše se započítává do limitů k plodinám?

Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha^-1.

Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?

Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. a NV č.108/2008 Sb.).

Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)? Mohu si sám rozhodnout co je vodní tok a co ne?

Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok , který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).

Jak zjistím pásma ochrany zdrojů podzemních vod?

Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?

Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný pás. Břehy vodního útvaru je nutné chránit oplocením. Legislativně tato pravidla vycházejí z Nařízení vlády ze dne 3. března 2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Co tato povinnost znamená ?  

Vysvětlení podává kontrolovaný požadavek SMR 4/6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce minimálně 3 m od břehové čáry ? 

Kde můžete získat informace:

·                                 Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb.

·                                 Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách je uveden v § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění.

·                                 Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury) a na www.mze.cz

·                                 Požadavky na vedení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech jsou uvedeny výše u SMR3 (používání upravených kalů), kontrolního požadavku č. 5.

·                                 Webové stránky www.mze.cz

·                                 Portál Farmáře : www.farmar.mze.cz

zdroj: MZe ČR