František Mariánek, 10. duben 2009
Přehled odpovědí na často kladené otázky.
Odpovědi na dotazy - kontrola podmíněnosti
Zdroj: www.mze.cz

Kdo a kdy vymezí ptačí oblasti (jak si to nájemce zjistí)?

Ptačí oblasti v CHKO či NP jsou již známy (jsou součástí managementů Agroenvironmentálních opatření) a zemědělci na těchto územích hospodařící o nich vědí. Co se týče SMR 1 o ochrany volně žijících ptáků, tak o výskytu hnízda/hnízdiště a termínech, kdy nesmí docházet při hnízdění k rušení těchto ptačích druhů, bude orgán ochrany přírody zemědělce informovat doporučeným dopisem. Tato hnízda se v LPIS neobjeví, ale zemědělec kromě doporučeného dopisu obdrží také mapový podklad s vyznačením hnízda/hnízdiště v terénu. V případě potřeby (nejasná poloha) bude hnízdo/hnízdiště na vyžádání zemědělce zřetelně vyznačeno.

Musím dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?

Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku“ v příloze č. III Nařízení vlády č. 79/2007 Sb.

Co vše se započítává do limitů k plodinám?

Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha-1.

Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?

Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. a NV č.108/2008 Sb.).

Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)? Mohu si sám rozhodnout co je vodní tok a co ne?

Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok , který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).

Jak zjistím pásma ochrany zdrojů podzemních vod?

Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?

Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný pás. Břehy vodního útvaru je nutné chránit oplocením. Legislativně tato pravidla vycházejí z Nařízení vlády ze dne      3. března 2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Co tato povinnost znamená ? 
Vysvětlení podává kontrolovaný požadavek SMR 4/6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce minimálně 3 m od břehové čáry ?
 
 

Kde zjistím, zda se na obhospodařovaných pozemcích nachází evropsky významná lokalita?
V případě, že zemědělec využívá webovou aplikaci LPIS na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz), může si tam najít evropsky významné lokality sám. Jinak mu stejnou informaci podají pracovníci AZV. Pokud hospodaří na území CHKO či NP, o těchto územích ho informovala/bude informovat zdejší správa (orgán ochrany přírody).
Co je to krajinný a významný krajinný prvek, jak zjistím, jestli se nějaký nachází na mnou obhospodařované půdě? Významný krajinný prvek je prvek v krajině (např. památný strom, vodní tok), registrovaný a chráněný dle zákona o ochraně přírody 114/1992 Sb. a nemusí být na zemědělské půdě. Krajinný prvek se nachází pouze na zemědělské půdě, jde o jeden z 5 prvků (mez, zatravněná údolnice, skupina dřevin, terasa a stromořadí). Stávající zemědělci o krajinných prvcích na pozemcích již vědí, bližší informace o nich poskytnou i Agentury pro zemědělství a venkov (AZV) či si zemědělec může najít všechny informace na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Co když odstraní krajinný prvek cizí osoba (majitel) a ne uživatel pozemku?

Pokud krajinný prvek poškodí či odstraní majitel pozemku (provedl například prořezávku dřevin), je vhodné nechat si vystavit na tuto činnost od majitele potvrzení. V případě cizího zásahu do krajinného prvku je nutné o této skutečnosti informovat Policii ČR a ČIŽP.

Jsou keře trnek rozptýlené na louce krajinný prvek? Mohu je vykácet, pokud je nechci mít zakresleny v LPIS?

Pokud tyto dřeviny nejsou vedeny jako krajinný prvek a jde o náletové dřeviny, je možné trnky po povolení od ČIŽP vykácet. Záleží i na určení pozemku (orná půda, TTP aj.). 

Je možné provádět likvidaci náletu na zemědělských pozemcích sousedících s lesem?

Náletové dřeviny odstraňovat lze, vše po dohodě s ČIŽP. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění, je za strom stojící mimo les považována dřevina s obvodem kmene nad 80 cm ve výšce 130 cm.

Je možné sankcionovat poškození krajinotvorných prvků, které nejsou v užívání žadatele?

Pokud je krajinný prvek uvnitř půdního bloku, bude možné na něj čerpat dotaci na plochu (SAPS) a tím by měl zemědělec být motivován krajinné prvky neničit. Navíc jsou zde stále v platnosti standardy GAEC, kde standard č. 1 zakazuje ničení či poškozování krajinných prvků.
Zdroj: www.mze.cz


Hodnocení => průměr 246
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář