Jak je omezeno hnojení na podzim?

Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou přehledně uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 NV č.108/2008 Sb.. Období zákazu hnojení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch (např. skleníky, fóliovníky). Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem (platí i pro upravené kaly) na orné půdě je zakázáno v období 1.6. - 31.7. (toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin) a v období 1.12. - 31.1. V tabulce č. 7 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb. jsou uvedeny způsoby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě v období od 15. června do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 NV č.108/2008 Sb..

Musím dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?

Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com . Chtěl bych upozornit, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku“ v příloze č. III Nařízení vlády č. 79/2007 Sb..

Co vše se započítává do limitů k plodinám?

Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha^-1.

Musím zajišťovat těsnost u zemních jímek na močůvku? Jakým způsobem?

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. Celá problematika je obsažena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.

Jak dlouho mohu skladovat hnůj na zemědělské půdě?

Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců (vyhláška č. 274/1998 Sb.). Pokud podnik hospodaří ve zranitelné oblasti, je uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu (NV č.108/2008 Sb.).

Jak mám postupovat v případě, že je celé katastrální území zmeliorované – kde skladovat hnůj?

V tomto případě je řešení složitější. Na zmeliorované půdě nelze zakládat skládky hnoje a ani zakládat dočasná hnojiště. Možná alternativa je skladovat hnůj na nezemědělské půdě (pronájem plochy) nebo vybudovat pevné hnojiště s tím, že projde kolaudačním řízením. Možností je i spolupráce s jiným zemědělcem, který nehospodaří na zmeliorované půdě a plochu na hnojiště by vám smluvně za úhradu dočasně vyčlenil.

Jaká je možná likvidace zbytků slámy, popř. staré stohy – musí se převézt na jiné místo?

Sláma není vedena jako dusíkaté hnojivo a její uskladnění na pozemku neznečišťuje podzemní vody a přilehlé vodní toky. Je na vůli uživatele pozemku jak se slámou bude nakládat v souladu s předpisy. Z praktického hlediska se zbytky slámy vozí na stávající hnojiště. Pokud by se na místě se zbytky starého stohu zakládalo nové hnojiště nebo kompost je nutné zvážit zda toto místo je vhodné pro uskladnění pevného statkového hnojiva a odpovídá legislativním předpisům pro ochranu vod. V opačném případě se musí zbytky stohů převézt na jiné místo a zde založit polní hnojiště nebo kompost dle platné legislativy.

Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?

Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. a NV č.108/2008 Sb.).

Musí být atest i na malé postřikovače?

Mechanizačním prostředkem se rozumí stroj nebo technické zařízení včetně doplňujících technologických součástí, určené k aplikaci přípravků formou postřiku nebo rosení ve venkovním prostředí nebo k moření osiv. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány při podnikatelské činnosti pouze tehdy, jsou-li rostlinolékařskou správou zapsány do úředního registru mechanizačních prostředků. Toto ustanovení se nevztahuje na stroje:

·    poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně,

·    určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení,

·    určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv,

·    určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny:

                    1. horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah

                    2. rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení,

·    stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci,

·    na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky.

Mechanizační prostředky podléhající zápisu do úředního registru (§ 61) a další, stanovené prováděcím právním předpisem, jsou-li používány při podnikání, podléhají povinnému kontrolnímu testování. Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo ve lhůtě určené rostlinolékařskou správou, je-li to nutné pro odstranění závad zjištěných na mechanizačním prostředku. Kontrolní testování spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačního prostředku pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků, stanovených prováděcím právním předpisem, který též stanoví technologický postup kontrolního testování. Prakticky se testování postřikovačů provádí 1x za dva roky. Podrobnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášce č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin.

Musí být smlouva mezi hospodářem a tím, kdo mu provádí ochranu rostlin formou služby, vždy písemná?

To záleží na rozsahu práce, druhu a objemu finančních prostředků. Pokud vámi vybraná firma bude provádět například chemickou ochranu rostlin po celý rok dle vašich požadavků na termíny, množství práce (ha), dodávce chemických přípravků, ubytování, parkování techniky apod. je vhodné tyto náležitosti smluvně ošetřit. Pokud jsou to firmy, které budou provádět jednorázové aplikace např. ve vinici, cukrovce nebo akutní zásahy v porostu a příště to bude zase jiná firma stačí prakticky objednávka s následnou fakturou (i v tomto případě je možno službu smluvně ošetřit). Firma, která provádí chemickou ochranu rostlin musí dodržovat současnou legislativu a především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou.

Musím dodržovat min. požadavky na hnojiva a POR pokud beru dotace jen na integrovanou produkci?

Pokud čerpáte dotace z AEO, je nutné dodržovat minimální požadavky na hnojiva a POR. Agroenvironmentální opatření zahrnují tato podopatření, ke kterým se vztahujípožadavky na hnojiva:

a) podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí, které se člení na tituly

1. ekologické zemědělství

2. integrovaná produkce

(NV č.79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření ve znění NV č. 114/2008 Sb.).        

Jak mám zajistit odbornou způsobilost k používání prostředků na ochranu rostlin?

Na používání přípravků se vztahují ustanovení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky. Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá, přímo aplikuje nebo poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen "zacházení s přípravky"), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu a nebo musí mít tuto odbornou způsobilost sám podnikatel. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení a skladování přípravků distributory, pokud tito zároveň neposkytují poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků. Odborné kurzy k získání znalostí správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky pořádají vzdělávací zařízení, která k tomu pověřuje na návrh rostlinolékařské správy ministerstvo v souladu s ustanovením § 5 odst. 1. Žádost o provedení zkoušky odborné způsobilosti se podává u rostlinolékařské správy. Rostlinolékařská správa:

a)       zřizuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví komise pro přezkušování odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky a vydává příslušná osvědčení fyzickým osobám, které zkoušku úspěšně vykonaly, a to s platností na dobu 5 let ode dne vykonání zkoušky

b)       vede evidenci pověřených vzdělávacích zařízení, uskutečněných zkoušek a vydaných osvědčení.

Odborně způsobilá fyzická osoba zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky, o proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let. Seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného a bezpečného použití. Ostatní náležitosti a povinnosti jsou uvedeny v zákoně č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.

Musím zjišťovat odbornou způsobilost i u osoby (firmy), která mi postřiky provádí službou?

Firma, která provádí postřik chemickými přípravky a má tuto práci jako podnikatelskou činnost musí dodržovat současné legislativní předpisy. Především zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Pracovníci provádějící aplikaci chemických přípravků jsou již ve své firmě řádně proškoleni odborně způsobilou fyzickou osobou a seznámeni s BOZP.

Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)? Mohu si sám rozhodnout co je vodní tok a co ne?

Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok , který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).

Jak zjistím pásma ochrany zdrojů podzemních vod?

Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady.

Zpracování havarijního plánu, možnost vzoru havarijního plánu, jeho schvalování?

Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění (vodní zákon) mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Závadné látky vodní zákon definuje v ustanovení § 39 odst. 1  jako látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, nepatří však mezi ně odpadní a důlní vody. Nakládání s těmito látkami a náležitosti havarijního plánu jsou definovány ve vyhlášce č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

Havarijní plán není nutné zpracovat v případě zacházení: 

• s kapalnými závadnými látkami do 500 l (v zařízeních), příp. 1000 l (v přenosných obalech)
• s  pevnými závadnými látkami v množství do 1000 kg
• při jejich použití jako pohonných hmot v dopravních a mechanizačních prostředcích
• při nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci

Havarijní plán (i jeho následné změny) schvaluje příslušný vodoprávní úřad (obec, obec s rozšířenou působností a pod.). Je vhodné přípravu plánu s vodoprávním úřadem konzultovat. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na internetových stránkách www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com.