- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Správně provozovaná „bioplynka" je jednoznačně pozitivní zařízení
Technologie výroby bioplynu je známá již celá desetiletí a spočívá v procesu takzvané anaerobní fermentace, to znamená kvašení biologického odpadu bez přístupu vzduchu. Za přítomnosti mikroorganismů dochází k rozkladu organické hmoty, při kterém se uvolňuje bioplyn. Ten se pak dále používá k produkci elektrické energie a tepla.
Vedlejším produktem anaerobní fermentace je takzvaný digestát, čili zbytková, biologicky rozložitelná hmota, kterou lze využít jako kvalitní hnojivo na zemědělské pozemky nebo surovinu pro výrobu kompostu.
„Celý systém bioplynové stanice je nesmírně jednoduchý. Máte kupičku hnoje, ze které vhodnou technologií vyrobíte plyn na vytápění a kvalitní hnojivo," shrnuje principy bioplynové stanice ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová.
Pro účely výroby bioplynu lze použít kaly z čistíren odpadních vod, produkty ze zemědělské výroby, popřípadě jiné biologicky rozložitelné odpady.
„Bioplynka rozhodně nesmí být zdrojem zápachu pro své okolí. Toto platí nejenom pro samotnou provozovnu, ale i pro digestát, který se posléze rozváží na pole. Tomuto požadavku musí být plně podřízeny parametry stanice i její technologické uspořádání," upozorňuje Tylová.
Podle České inspekce životního prostředí je důležité klást zvýšenou pozornost na technologickou kázeň, aby nedocházelo k negativním vlivům na životní prostředí. „Už na začátku se musí velmi přesně vydefinovat podmínky fermentace, stejně jako doba, po kterou jsou v reaktoru zdrženy suroviny a důležitá je i teplota v reaktoru. Podcenit se nesmí ani přesný poměr v dávkování vstupních surovin a uskladnění digestátu," říká Milena Drašťáková z České inspekce životního prostředí.
Technologie, která dokáže převést biologický odpad na teplo a energii, je vhodným příkladem toho, jak ekologicky šetrné zařízení může špatným provozováním škodit životnímu prostředí. Setkat se s tím lze právě u bioplynové stanice Velký Karlov.
Zdroj: ČIŽP