Řada expertů již déle upozorňuje, že právě politika biopaliv, která začala silně ovlivňovat trhy potravin v loňském roce, je hlavní příčinou prudkého růstu cen potravin za poslední rok. Ceny pšenice, kukuřice nebo rýže se za rok zhruba zdvojnásobily, což má závažné sociální důsledky v chudém světě, kde lidé většinu příjmů vydávají za potraviny. Projevem nastalé potravinové krize je šířící se vlna sociálních nepokojů a bouří proti drahotě v řadě zemí, především Afriky a Asie. Růst cen potravin zřejmě vlády vyspělých zemí světa donutí revidovat politiku biopaliv a omezit plány na zvyšování jejich spotřeby, uvedla minulý týden hamburská firma Oil World, která je předním světovým analytikem trhu olejnin. Cíle pro biopaliva jsou podle ní příliš ambiciózní a nedá se jich dosáhnout bez těžkých následků v podobě napětí v dodávkách potravin a prudce rostoucích cen, to vše ke škodě spotřebitelů v rozvojových zemích.
Asijská rozvojová banka (ADB) již podle agenturních zpráv vyzvala vyspělé země Západu, aby přestaly s podporou produkce biopaliv, která podle ní těžce dopadá na rozvojový svět. „Cítíme, že vyspělé země by měly seriózně přehodnotit celou otázku biopaliv, zejména subvence na jejich produkci,“ uvedl výkonný ředitel ADB Rajat Nag s tím, že subvencování biopaliv je v podstatě skrytou daní na základní potraviny. Produkce biopaliv podle něj znamená omezení prostoru pro pěstování potravinářských plodin, a navíc vede k ničení lesů.
Politiku podpory biopaliv různými způsoby uplatňují zejména Spojené státy a Evropská unie.
Šéf ADB také vyzval vlády, aby kvůli rostoucím cenám potravin nezaváděly cenové stropy a zákazy exportu, protože tato opatření situaci ještě zhoršují. Na cenové stropy reagují farmáři omezením produkce, což je přesný opak toho, co je potřeba, řekl Nag.
Velká Británie bude usilovat o změnu politiky biopaliv v Evropské unii, pokud odborné zhodnocení ukáže, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravin a poškozuje životní prostředí, prohlásil britský premiér Gordon Brown s tím, že britská vláda zadala v únoru expertům vypracovat zhodnocení ekologických a ekonomických dopadů produkce biopaliv. „Jestliže toto hodnocení ukáže, že musíme naše přístupy změnit, budeme prosazovat změnu v biopalivových cílech EU,“ řekl Brown. Prudký růst cen potravin označil za hrozbu stejně velkou, jako je nynější globální úvěrová krize. Potravinová krize by mohla v rozvojovém světě zvrátit pokrok dosažený v posledních letech a vystavit miliony lidí extrémní nouzi a hladu, uvedl premiér.
Také německá ministryně spolupráce a rozvoje Heidemarie Wieczoreková-Zeulová vyzvala minulý týden podle agenturních zpráv k pozastavení výroby biopaliv z obilnin. Prohlásila, že produkce biopaliv musí být znovu prověřena. Podle ní bude třeba přestat vyrábět biopaliva z obilí, kukuřice i řepky až do doby, než se současná krize ve výrobě základních potravin uklidní. Wieczoreková-Zeulová řekla, že Německo by mělo ustoupit od všech plánů na další zvyšování podílu biopaliv v benzinu. Současná německá vláda se v roce 2006 zavázala, že od roku 2009 bude 6,25 procenta veškerého objemu nafty a benzinu pocházet z obnovitelných zdrojů. V České republice by se měl současný dvouprocentní podíl povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot zvýšit od roku 2009 na 3,5 procenta biolihu u benzínu a 4,5 procenta metylesteru řepkového oleje u motorové nafty. Využívání zemědělských plodin na výrobu biolihu však podle ředitele společnosti Cukrovary TTD Dobrovice Oldřicha Reinbergra neovlivnilo loňský růst cen potravin v Evropě, protože se k tomuto účelu spotřebuje o něco málo víc než jedno procento celkové produkce obilnin.
EU má vytyčen cíl zajišťovat do roku 2020 deset procent spotřeby pohonných hmot biopalivy a přes rostoucí kritiku od něj zatím nehodlá upustit. Mluvčí Evropské komise podle agentur minulý týden popřel, že by výkonný orgán EU měl v plánu politiku biopaliv přehodnotit, přestože vědecký výbor EU tento měsíc doporučil desetiprocentní cíl EU pozastavit.
Biopaliva měla přispět k omezování emisí skleníkových plynů a snížit závislost na dovozech ropy. Série vědeckých studií však zjistila, že biopaliva, vyráběná ze zemědělských plodin, nemají z tohoto hlediska žádný pozitivní dopad a z energetického hlediska jsou silně neefektivní. Navíc jsou kritizována za to, že ubírají zemědělskou půdu potravinám.
Brown vyzval k posílení výzkumu plodinových odrůd s vyššími výnosy, které dokážou vydržet horší klimatické podmínky. Za potřebnou označil rovněž globální dohodu na liberalizaci trhů a omezení zemědělských subvencí v bohatém světě.