- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Sláma má dnes cenu
V obci Roštín na Kroměřížsku, kde žije 700 obyvatel, většina domácností (85 procent) včetně chatařů a chalupářů, školy a dalších objektů vytápí a ohřívá vodu teplem, které vyrábí kotelna spalující slámu. Díky moderní technologii byly jejich výdaje na teplo zhruba o 20 % nižší než při využití plynu nebo elektřiny. A od letošního října, kdy se cena plynu ještě zvýšila, má alternativní zdroj energie pro zdejší lidi cenu zlata.
Starostu Roštína Radovana Mana už léta trápila skutečnost, že obec nebylo možné plynofikovat: "Přemýšleli jsme, jak umožnit našim občanům vytápět nejen levněji, ale hlavně ekologičtěji než tuhými palivy, která znečišťovala ovzduší v tomto překrásném koutě Chřibských vrchů. Možnosti jsme hledali v zemích, kde mají s alternativními zdroji vytápění více zkušeností. Dospěli jsme k závěru, že mnohem dál než my jsou Rakousko, Dánsko či Švýcarsko. Nakonec jsme se rozhodli pro projekt s dánskou technologií," pokračoval starosta.
Celá investice vyšla na 110 mil. Kč. Podařilo se ji uskutečnit s pomocí Státního fondu životního prostředí, který obci poskytl dotaci 60 mil. Kč a půjčku 10 mil. Kč, dalších 15 % investičních nákladů dostala obec z Rakouska a 10 mil. Kč z Dánska. Kotelna začala zkušebně pracovat v březnu roku 2002. Obec na její provoz včetně nákupu slámy nedoplácí ani jej nedotuje ze svého obecního rozpočtu.
Podle správce kotelny Stanislava Plachého, kterého jsme zastihli v době, kdy všichni usilovně sváželi z okolních polí balíky slámy, kotelna funguje jednoduše: "Automat plát slámy odřeže a maximálně ekonomicky a ekologicky jej spálí. Vše řídí počítač, přes něj monitorujeme domácnosti, zajišťujeme odpočet spotřeby a účtujeme platby."
Fyzická přítomnost správce v kotelně není vždy bezpodmínečně nutná, s počítačovým systémem linky je propojen přes svůj mobilní telefon a jakmile něco nefunguje, informaci dostane po telefonu. Počítač registruje také všechny poruchy na přívodu tepla a teplé vody do domácností. Tedy dřív než si odběratel přijde na poruchu postěžovat, Stanislav Plachý o ní už ví a dělá příslušná opatření.
V průběhu letošního léta byla kotelna odstavena, probíhala revize celého systému. Kotel má výkon 4 MW. Zařízení je vybaveno multicyklonem, který zachytává těžké částice ze spalin, za ním je textilní filtr. "Spaliny si necháváme měřit každé tři roky a nutno říci, že poslední měření pro nás dopadlo velmi dobře. Další nás čeká příští rok a my se na něj už nyní připravujeme," dodává Stanislav Plachý.
Roštín skupuje a spaluje slámu od okolních zemědělců. Vloni kotelna spotřebovala 1200 tun slámy, přičemž její spotřebu zcela pokryjí zásoby z domácích zdrojů. Od zemědělců v roce 2004 obec vykoupila 2000 tun slámy, takže 800 tun ušetřila na letošní rok. Převážně se používá ječmenná sláma, ale teď se zkouší i řepka a štípaná pšenice.
Sklizeň pro vesnici zajišťuje na základě smluvních vztahů místní společnost. "Obec zakoupila lis na slámu a ten pronajímá společnosti, která balíky dodává rovnou do skladu," řekl starosta Radovan Man.
Technologie vyžaduje kvalitní suchou slámu, provoz kotelny se neobejde bez měření vlhkosti. Před zahájením topné sezony 2005/2006 se pohybovala kolem 10 %, přičemž doporučená vlhkost je kolem 18 %, maximálně však 23 %.
Alžběta Škarpichová, Moderní obec/EnviWeb, 7. 11. 2005 Zdroj info ÚZPI