František Mariánek, 21. prosinec 2015
Vláda schválila novelu zákona o ochraně ovzduší
Podpořila kontroly provozu kotlů

přímo v domácnostech

 

14. 12. 2015 - Cílem novely zákona, kterou  schválila vláda, je posílení ochrany čistoty ovzduší a

tím i lidského zdraví před znečišťujícími látkami. Vedle přímých kontrol kotlů provozovaných v

domácnostech zavádí přísnější imisní limit pro jemné prachové částice s průměrem do dvou a půl

mikrometru (PM2,5). Také bude možné vzájemné uznávání plaket cizích států pro vjezd vozidel do

nízkoemisních zón a dojde k pružnějšímu a efektivnějšímu vyhlašování smogových situací. Novela má

dlouhodobou podporu zástupců starostů obcí, zvláště těch, které trpí zhoršenou kvalitou ovzduší

kvůli zastaralým uhelným kotlům i pálení odpadu v domácnostech a vysoké intenzitě dopravy.

Kvalita ovzduší v České republice i přes přijímání množství legislativních a finančních opatření v

posledních letech stagnuje, zdraví více než poloviny občanů zatěžují překračované imisními limity

pro znečišťující látky v regionech ČR. Zhruba jedna třetina obyvatel žije v oblastech s překročenými

imisními limity pro denní koncentrace prachových částic PM10 a přibližně polovina obyvatel je

vystavena nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu.

Jemné prachové částice v ovzduší (PM10 a PM2,5) jsou kvůli schopnosti vázat látky, které mají

karcinogenní nebo mutagenní účinky, významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na

lidské zdraví. Podle Informace o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích dnes také

předkládané vládě lze říci, že každý obyvatel České republiky starší 30 let ztratil v průměru 5,7 dne

života v důsledku spolupůsobení expozice prachu frakce PM10.

Velkým producentem prachových částic jsou právě lokální topeniště, která vypouští do ovzduší

přibližně 38 % všech částic PM10 a téměř 90 % všech emisí benzo(a)pyrenu.

„Průměrná obec, v níž její obyvatelé používají k vytápění svých obydlí tuhá paliva, může

vyprodukovat srovnatelné množství dioxinů jako jedna velká spalovna odpadů. Spalovny odpadu

oproti domácím topeništím podléhají přísné kontrole z hlediska jejich provozu a emisí znečišťujících

látek,“ říká ministr Brabec.

Kontrola spalovacích zdrojů provozovaných v domácnostech

I když stávající zákon o ochraně ovzduší zahrnuje i nástroje k regulaci emisí ze spalovacích zdrojů v

domácnostech (zákaz spalování odpadu, emisní parametry zdrojů uváděných na trh, od roku 2022

pak i zákaz provozu zdrojů s nejhoršími emisními parametry), bez možnosti přímých kontrol lze

některé z nich obtížně vymáhat.

„Legislativní rada vlády už dříve potvrdila náš názor, že ústavní nedotknutelnost obydlí není

neomezitelná. V případě, že ohrožujete zdraví člověka, což pálením odpadů bezpochyby děláte, pak

má právě ústavní právo na ochranu zdraví stejnou váhu. A přímo ústava umožňuje prolomení

nedotknutelnosti obydlí s cílem zajistit zdraví lidí,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Richard

Brabec.

Novela zákona proto zavádí povinnost provozovatelů spalovacích zdrojů v domácnostech umožnit

osobám pověřeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností přístup ke zdroji, k jeho

příslušenství a používaným palivům ke kontrole dodržování povinností podle zákona o ochraně

ovzduší. Podmínkou je opakované podezření úřadu, že tepelný zdroj provozuje daná domácnost v

rozporu s povinnostmi stanovenými zákonem o ochraně ovzduší. V případě prvního podezření úřad

provozovatele písemně upozorní na podezření z porušování povinností, poučí jej o povinnostech

spojených s provozem spalovacího zdroje a o důsledcích opakovaného podezření možností provedení

přímé kontroly u zdroje. Při druhém důvodném podezření bude mít úředník oprávnění provést

kontrolu. Při ní bude postupovat podle jasných pravidel daných kontrolním řádem a zákonem o

ochraně ovzduší.

Kontrolu domácností z pohledu spalování paliv a odpadů má legislativně ošetřeno 13 z 22 evropských

zemí. Probíhají buď na celostátní úrovni jako např. ve Švédsku, nebo na regionální úrovni (např. v

Itálii). Některé státy jako např. Rakousko nebo Německo kombinují oba uvedené přístupy.

Ministerstvo životního prostředí motivuje občany k výměně starých nevyhovujících kotlů i finančně, a

to z Operačního programu Životní prostředí tzv. kotlíkovými dotacemi, v nichž je do roku 2020

určeno 9 mld. Kč na výměnu minimálně 80 000 neekologických kotlů.

Pružnější vyhlašování smogových situací

Novinkou novely jsou pružnější a efektivnější pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových

situací i regulací, aby již nedocházelo k prodlevě mezi zjištěním rizikového stavu s překročenými

imisními koncentracemi a samotným vyhlášením smogové situace i regulace. MŽP ve spolupráci s

ČHMÚ proto navrhlo změnu statistiky pro posuzování vývoje koncentrací jemných prachových částic

PM10. Platný zákon zpracovává imisní koncentrace PM10 pomocí 24hodinového průměru. K

vyhodnocování průběhu koncentrací PM10, vyhlašování smogových situací a regulací se dle novely

zákona využijí 12hodinové klouzavé průměry, ty v kombinaci s předpovědí vývoje meteorologických

podmínek zajistí včasnou informovanost veřejnosti.

Uznání zahraničních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón

Novela umožní vzájemné uznávání emisních plaket potřebných pro vjezd do nízkoemisních zón mezi

Českou republikou a státy, kde jsou nastaveny obdobné podmínky pro jejich vyhlašování [1]. V

současné době se počítá s uznáváním německých plaket. Na území České republiky se nízkoemisní

zóny teprve připravují.

Nový imisní limit pro PM2,5 od 2020

Stejně jako v ostatních státech Evropské unie novela zavádí přísnější imisní limit pro prachové

částice PM2,5. Ze současných 25 mikrogramů.m-3 novela snižuje imisní limit na 20 mikrogramů.m-3

od roku 2020, a uvádí tak legislativu ČR do souladu s právem EU. Prachové částice PM2,5 produkují

zejména doprava a lokální topeniště.

Poznámky:

[1] Informace o tom, o které státy se konkrétně jedná, budou zveřejněny na webových stránkách

MŽP.

Kontakt pro média:

Petra Roubíčková

tisková mluvčí MŽP


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 012
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář