František Mariánek, 21. listopad 2011
Reakce na tiskovou zprávu
Přečtením tiskové zprávy pana Milana Boleslava z 15.11. tr. „Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar“ si odborný čtenář rozšířil obzory, kam až může jít demagogie argumentů a neodbornost.

 

Věcně na uvedenou tiskovou zprávu bude reagovat prezident AK ČR Ing. Jan Veleba v nadcházejícím čísle Týdeníku zemědělec. Úkolem tohoto článku je postavit proti mnoha neodborným tvrzením pana Boleslava fakta, aby si čtenář mohl udělat představu a srovnání.


Zelený bonus

Zelený bonus na elektřinu v žádném případě nedotuje výrobu substrátů, ale výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Substráty jsou naopak kalkulovány do výpočtu výše zeleného bonusu v nákladových cenách a to se započítáním dotace SAPS. Například současná nákladová cena kukuřičné siláže dle ČSÚ započtená ve výpočtu je cca 700 Kč/ t. Ve světle této skutečnosti je tvrzení o dotaci 61 tis. Kč na hektar nesmysl.


Zelené bonusy, které autor zmiňuje vyrovnávají skutečné náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a tržní cenu těchto energií, tak aby byla dosažena návratnost pro provozovatele na úrovni 15 let.


Závazek 13 % energie z OZE

ČR se zavázala, že bude mít v roce 2020 podíl 13 % energie z obnovitelných zdrojů. Takto se zavázaly všechny členské země EU, přičemž nižší závazek než ČR má pouze Malta a Lucembursko. Rakousko má například 34 % a Dánsko 30 %. Za nedodržení závazku hrozí velké sankce a je málo pravděpodobné, že by kvalifikovaná většina Rady EU tyto závazky změnila pod 13 %. Jde tedy o to naplnit tento závazek racionálně a co nejlevněji.


Porovnání podpor OZE

Právě bioplynové stanice mohou významně napomoct naplnit tento cíl v porovnání s ostatními zdroji OZE velmi levně. Na rozdíl od slunečních, větrných a vodních elektráren nevyrábějí pouze elektrickou energii, která je dotovaná spotřebiteli energie zeleným bonusem, ale i teplo, které je také započítáno do plnění závazku a to již dotované není. Podmínka využití tepla je nově zařazena v cenovém rozhodnutí ERÚ na rok 2012. Při průměrném využití tepla na úrovni 50 % je současný náklad na 1 kWh z OZE u bioplynových stanic 2 Kč/kWh. Je to šestkrát méně než je podpora u slunečních elektráren spuštěných do roku 2010 (cca 12 Kč/kWh) a dokonce levnější, než preferované malé vodní elektrárny. Sluneční elektrárny na rozdíl od bioplynek, které jsou stavěny v areálech farem, zabírají zemědělskou půdu a hyzdí krajinu. Proč pan Boleslav nevede kritiku tímto směrem?


Životní prostředí

Údajný negativní dopad bioplynových stanic na životní prostředí, které autor popisuje svědčí o jeho hluboké nevědomosti a neodbornosti. Příznivý vliv na životní prostředí je totiž největší předností BPS. Vždyť právě výstavbou bioplynové stanice se efektivně zajistí plnění nitrátové směrnice. Jedná se o skladování hnoje a kejdy dle všech pravidel minimálně na 6 měsíců. Jedná se dále o snížení emisí čpavku do ovzduší a ke snížení rizika kontaminace spodních vod. V tomto směru existují jasné výsledky výzkumných úkolů a rozborů, a dokonce tyto argumenty berou krajská pracoviště životního prostředí při procesu EIA a stavebního povolení. Je zřejmé, že autor nemá o těchto záležitostech ani ponětí.


Zcela zavádějící je informace autora, že „není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný.“ Autor článku evidentně neví, že hlavní zdroj využitelného dusíku z digestátu bioplynových stanic není v pevné části separátu, ale ve druhé složce fugátu, který velmi pozitivně ovlivňuje výsledky rostlinné výroby.


A konečně mimo jakoukoliv diskuzi je využívání tepla z BPS k topení a ohřevu vody. Všude na vesnicích bývají zemědělské firmy díky topení největším lokálním znečišťovatelem ovzduší v zimních měsících. Topení plynem z BPS je ekologicky čisté a dramaticky zlepšuje lokální ovzduší, což je možné ocenit zejména v tomto období časté inverze.


Dopady pěstování kukuřice

Kukuřičná siláž není v současné době ani zdaleka jediným substrátem. Úspěšně se používají senáže z TTP a siláže i senáže z ostatních plodin, jako je například žito. Pokud se kukuřice na siláž pěstuje, tak se samozřejmě musí aplikovat půdoochrané technologie na erozně ohrožených půdách, tak jak nařizuje GAEC.


Navíc AK ČR prosazuje, aby budoucí bioplynové stanice pracovaly v režimu, kde bude povinnost, aby jedním ze substrátů byly pícniny na orné půdě (podrobně viz. článek Jana Veleby v nadcházejícím čísle TZ). Je velmi zvláštní, že předseda SMO se o tuto možnost, která by i v marginálních oblastech mohla být smysluplně využita vůbec nezajímá.

Zaměstnanost

Stejně jako dezinformace o negativním vlivu BPS na životní prostředí i jejich dávání do souvislosti se snižováním zaměstnanosti na venkově svědčí o absenci základních znalostí autora.


Souhlasíme, že vlastní bioplynová stanice nezaměstnává mnoho lidí, ale její přínos na zaměstnanost je nesporný a děje se ve dvou navazujících výrobách. Výstavbou bioplynové stanice vlivem synergických efektů dochází k udržení živočišné výroby, kde je významná část zaměstnanosti v zemědělství, ale i subdodavatelů a odběratelů. Podmínka návaznosti na živočišnou výrobu byla zakotvená právě v 13. kole PRV, kde bylo kritériem přijatelnosti minimálně 30 % substrátů z živočišné výroby. Vítáme, že tato podmínka je nově zakotvená v novém zákoně na podporu OZE pro všechny bioplynové stanice.


Další pracovní místa vytváří BPS v procesu využitím tepla, kde vznikají různorodé podnikatelské záměry s nemalým počtem zaměstnanců. Tato aktivita je velmi zajímavá pro infrastrukturu obcí a jsou četné příklady, kdy je navázána těsná spolupráce mezi majiteli BPS a starosty obcí.


Nepodpora zemědělských BPS a podpora komunálních BPS

Tento pozoruhodný názor od představitele agrárního svazu není třeba komentovat, obrázek si udělá každý sám. Chceme při této příležitosti jenom sdělit, že AK ČR si velmi váží znovu otevření administrace žádostí na bioplynové stanice v rámci 13. kola PRV ministrem Bendlem. Nejde jenom o těch cca 25 až 30 šťastných, kteří dotaci získají , ale především o princip, že není možné měnit stanovená pravidla hry pro podnikatele, aniž by k tomu byl pádný důvod. Toto kolo řádně proběhlo, bylo vyhlášené ministerstvem zemědělství a bylo i jednomyslně schváleno monitorovacím výborem, kde hlasuje i zástupce SMO.

Závěrem

Je prokazatelné, že investiční dotace sehrály pro rozvoj tohoto oboru nezastupitelnou roli, protože ze současných stanic, které jsou v provozu se pouze 10 až 15 % stavělo bez investiční dotace. To také ukazuje na to, že při současné výkupní ceně BPS není žádný zlatý důl. V opačném případě by se stavěly v minulosti i bez dotace ve větší míře.


Další polemika na toto téma je neproduktivní, protože je jasné, že zřejmě do konce roku 2013 již žádná další kola investičních dotací na bioplynové stanice nebudou. S tím zemědělci počítají a bude na nich, jestli budou investovat, nebo ne.


Vedení AK ČR



Hodnocení => průměr 179
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář