Více pro energetické plodiny

Podpora pěstování speciálních plodin pro energetické využití se letos zvýšila proti loňsku o tisíc korun na 3000 korun na hektar orné půdy. Své žádosti mohou zájemci podávat do 30.března. Uvedl to ředitel odboru environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie ministerstva zemědělství Jiří Trnka.

Odborná asistentka katedry pícninářství a trávníkářství Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Daniela Kocourková na Společensko obchodním fóru minulý týden v Táboře připomněla, že podmínkou pro získání dotace je minimální výměra speciálních plodin jeden hektar. Celý objem vyprodukované fytomasy musí být energeticky využit. Mezi požadavky, které jsou kladeny na energetické rostliny patří levné a dostupné osivo a vysoké výnosy sušiny. Rostliny by měly být odolné proti zaplevelení a proti škůdcům a měly by, pokud možno, plnit i některé mimoprodukční funkce a být v krajině původní. Žádaný je také malý obsah popele a příznivé zastoupení dusíku, v případě pěstování pro výrobu bioplynu by fytomasa neměla obsahovat nežádoucí patogenní příměsi.
„V rámci této podpory je dotováno pěstování jednoletých rostlin, vytrvalých dvouděložných rostlin a energetických trav. Proti minulým letům došlo letos k určitým změnám. Nově jsou podporovány například čiroky, či ředkev olejná. Vyňaty byly pupalka dvouletá, či oman,“ upřesnila.
Podle ní je nevýhodou jednoletých plodin, že se jejich porost musí každoročně znovu zakládat. Naopak výhodou je to, že po ukončení vegetace mohou dobře doschnou, což bývá problém u rostlin víceletých. „Trávy vykazují sice horší kvalitu fytomasy, ale plní mimoprodukční funkce v krajině,“ doplnila s tím, že nejrozšířenější energetickou plodinou v ČR je zatím šťovík. Dodala, že v současnosti máme u nás kolem 150 spaloven na fytomasu. „Většina z nich je v rámci podniků na zpracování dřeva. Spaluje se nejčastěji dřevný štěpek,“ uvedla..Stále více se podle ní rozšiřují i plochy kukuřice, která je výhodnou energetickou plodinou. V Německu se v současnosti pěstuje kolem sta tisíc hektarů silážní kukuřice. V ČR je to kolem několika desítek hektarů, ale projekty se pomalu rozbíhají.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba vidí také v rozvoji tohoto způsobu využití plodin velký potenciál. Podle něj je potřeba ve větší míře nastartovat programy nepotravinářského využití zemědělské produkce. „Stále snižujeme zemědělskou výrobu, ale ničím to nenahrazujeme,“ prohlásil.

Zdroj: www.agroweb.cz, 5.3.2007