Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 21. leden 2011
Výzkum ozimého ječmene jako bioenergetické plodiny v USA
Článek : 107527 ; Vydáno : 18.1. 2011 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Výzkum ozimého ječmene jako bioenergetické plodiny v USA
Výzkumníci z americké organizace ARS se zabývají výzkumem možností využití ozimého ječmene jako energetické plodiny.
Článek : 107527 ; Vydáno : 18.1. 2011 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Výzkum prováděný vědci z americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) z výzkumného centra Eastern Regional Research Center (ERRC) ve Wyndmoor v Pennsylvanii by mohl poskytnout velkou podporu výrobě bionafty z ječných výchozích produktů.
Jako obnovitelné palivo pro dopravu, bionafta vyráběná z ječných vedlejších produktů – nebo jakéhokoli jiného biologického výchozího produktu – má několik výhod. Toto palivo může být potenciálně přečištěno, skladováno a distribuováno s infrastrukturou již na místě pro průmysl palivové nafty. A možná v budoucnosti budou spotřebitelé schopni plnit své vozy benzinem nebo naftou pocházející z bionafty bez potřeby speciální adaptace ve svých palivových systémech.
ERRC vedoucí vědec a inženýr chemie Akwasi Boateng pracoval s chemikem Charlesem Mullenem, inženýrem mechaniky Neilem Goldbergem, chemikem Robertem Moreauem a vedoucím výzkumu Kevinem Hicksem na studiích, které hodnotily výnosy bionafty z ječné slámy, plev a sušených lihovarských výpalků (DDGS – dried distillers grains). Všechny tři výchozí produkty jsou vedlejšími produkty fermentace ječných zrn při výrobě etanolu – alternativy biopaliva, která pomalu získává vliv ve státech středoatlantické oblasti a jihovýchodu, kde by farmáři mohli vydělávat na produkci ozimého ječmene jako krycí plodiny, přičemž by v létě stále pěstovali kukuřici a jiné potravinářské plodiny.
Výzkumníci vyráběli bionaftu ze všech tří ječných vedlejších produktů způsobem „rychlé pyrolýzy“.V laboratoři poskytl kilogram ječné slámy a plev cca půl kilogramu bionafty s obsahem energie cca polovina objemu energie bionafty č.2.
Objem energie bionafty z ječných DDGS – včetně DDGS kontaminovaných mykotoxiny, které nemohou být využity k doplnění krmiv pro hospodářská zvířata – byl dokonce vyšší, cca dvě třetiny objemu energie dieselové palivové nafty č.2. Ale ta byla viskóznější a měla kratší dobu skladovatelnosti než bionafta vyrobená ze slámy nebo plev.
Proces rychlé pyrolýzy také vytváří pevný vedlejší produkt zvaný „biochar“ („biouhel“), který by mohl zlepšovat vododržnou kapacitu a obsah živin v půdách. Obohacování půd biocharem může sekvestrovat uhlík v půdě po tisíce let.
Na základě těchto studií vědci naznačují, že umisťování jednotek pro rychlou pyrolýzu v komerčních podnicích pro výrobu etanolu z ječného zrna by mohly být návrhem win-win pro farmáře ve státech středoatlantické oblasti. Zrno ječmene by mohlo být využíváno k výrobě etanolu a vedlejší produkty by mohly být využívány k výrobě bionafty buď pro biopaliva pro dopravu nebo pro výrobu tepla a elektřiny potřebné pro konverzi zrna na etanol.
Pěstování ozimého ječmene by také pomáhalo omezovat erozi půdy a vyplavování dusíku, což jsou hlavní problémy pro farmáře v oblasti Chesapeake Bay Watershed. Přidávání biocharu jako půdního doplňku by mohlo dále přinášet výhody produkci krmných plodin a úsilí o sekvestraci uhlíku – z nichž každé ukazuje, že dokonce úctyhodné staré plodiny mohou být využívány k tomu, aby pomáhaly řešit současné energetické problémy.
Agricultural Research, vol. 58, 2011, č. 10, s. 26
Vytiskni tuto stránku