František Mariánek, 5. leden 2011
Pouze vysoce výnosné energetické rostliny mají budoucnost
Je požadováno více energie z biomasy, dostupné pěstitelské plochy však denně ubývají.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 107056 ; Vydáno : 4.1. 2011 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Ochrana klimatu, trvale udržitelná produkce energie, vyčerpatelnost fosilních energetických nosičů nebo rizika při jejich těžbě a získávání – to vše jsou důvody pro větší podíl obnovitelné energie v energetickém mixu. Vedle větrné a sluneční energie je žádána také biomasa. Proto je potřeba na polích a v lesích pěstovat více energetických rostlin než doposud. Dostupné plochy jsou však omezeny. Z toho vyplývá, že energetický zisk na hektar musí stoupnout. To však nejde bez vysoce výnosných rostlin, cílené ochrany rostlin a hnojení podle potřeby. Péči potřebují i energetické rostliny.
Koláč bude menší
Sedm procent veškeré spotřeby tepla, elektřiny a pohonných hmot bylo v roce 2009 v Německu kryto z biomasy. Příkladem může být bioplyn z kukuřice, biopaliva z řepky a obilovin nebo teplo ze dřeva. Razantní nárůst posledních let však nemůže pokračovat donekonečna. Pokud energetické rostliny zabírají příliš velké plochy, dostávají se do konkurence zásobování potravinami. Navíc denně jenom v Německu ubývá zhruba 100 hektarů (přibližně 150 fotbalových hřišť) zemědělských ploch v důsledku stavební činnosti. Dostupnost úrodných půd se tak stále více stává limitujícím faktorem.
Více energie na jednotku plochy
Jsou hledány rostliny, které mohou poskytovat velké množství energie na hektar. Rostliny musí mít vysoký genetický výnosový potenciál a potřebují optimální růstové podmínky. Šlechtitelé rostlin intenzivně zkoumají energetické rostliny teprve několik let. U již známých kulturních rostlin, např. kukuřice, zlepšují energetickou výtěžnost. Zde je možné očekávat výrazný pokrok. Současně jsou hledány nové energetické zdroje. Příkladem může být vytrvalá rostlina mužák prorostlý (Silphium perfoliatum). Odborná agentura Nachwachsende Rohstoffe (FNR) podporuje testování této dosud nepříliš známé rostliny pro produkci bioplynu.
Extenzivní pěstování poskytuje mnoho joulů
K nejvýnosnějším energetickým rostlinám patří krmná řepa. V zařízeních na výrobu bioplynu se z ní získává plyn, který potom v blokových tepelných elektrárnách poskytuje elektřinu a teplo. Podle propočtů FNR může energie z jednoho hektaru pokrýt potřebu elektřiny 6,1 průměrných domácností a potřebu tepla 0,6 průměrných domácností. Těchto hodnot však lze dosáhnout pouze cílenou ochranou rostlin a hnojením podle potřeby. Krmná řepa reaguje silnými výnosovými ztrátami na konkurenci plevelů, listové choroby nebo živočišné škůdce jako mšice nebo housenky. V zemědělských kulturních rostlinách zajišťují pesticidy okolo 30 až 50 procent výnosů. Výnosy klesají a pěstování je neekonomické, také pokud zemědělec příliš málo hnojí. Snížení nákladů v důsledku vyloučení ochrany rostlin a hnojení to však nekompenzuje. Kromě toho místo 6,1 domácností by mohly být elektřinou zásobeny pouze tři nebo čtyři. Aby se zásobil stejný počet domácností, bylo by zapotřebí více pěstitelských ploch. Podobně by to vypadalo při extenzivním pěstování řepky, obilovin nebo kukuřice. Rostliny mohou svůj výnosový potenciál nejlépe využít, pokud jsou pěstovány moderními zemědělskými výrobními metodami. To však ovlivní také ceny energie.
Žádná ochrana pro „nové“ energetické rostliny
Jiná je situace u nových energetických rostlin, které se ještě nepěstují ve větším rozsahu. Zde zatím nejsou k dispozici žádné registrované přípravky na ochranu rostlin. K takovým rostlinám patří také mužák prorostlý, který roste pouze na několika hektarech k výzkumným účelům. V prvních letech pěstování musí být plevele odstraňovány mechanicky. Již po dvou letech však tato energetická rostlina pokrývá půdu tak dobře, že jsou všechny ostatní rostliny účinně potlačeny. Také choroby a škůdci dosud nebyli pozorováni. Zda to tak zůstane, musí ukázat pokusné pěstování. Mužák se však neobejde bez hnojení, potřeba v každé vegetační sezóně činí 150 až 200 kg dusíku na hektar.
 
Související články:
 
Zdroj:www.agronavigator.cz

Hodnocení => průměr 144
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář