Renata Šarjaková, 6. únor 2006
Energetická biomasa – nový program pro zemědělce

Současná situace s přebytky zemědělských produktů nutí pěstitele k zamyšlení, zda je vhodné stále pěstovat tradiční plodiny. Jedná se především o obiloviny, kterými jsou naplněny sklady ještě ze sklizní minulých let. Proč tedy produkovat stále přebytečné potraviny a nezačít „pěstovat“ energii, které je nedostatek?

Je sice potěšitelné, že již i u nás začal být zájem o produkci energetické biomasy, ale její objem je zatím zcela nedostatečný. Bohužel, je paradoxní, že na tento program nejsme nyní ještě dostatečně připraveni. Stále ještě chybí dostatek odborných informací pro pěstitele, kteří se proto jen těžko orientují v tomto novém, ale bezesporu velmi perspektivním programu.

 

Co pro to můžeme udělat?

Je velmi důležité, zaměřit tímto směrem především poradenskou činnost MZe. Zde je nezbytné, aby byly dodržovány vyzkoušené a ověřené postupy pěstování konkrétních energetických rostlin tak, aby se zemědělci naučili tyto netradiční plodiny pěstovat. Pro propagaci produkce biomasy pro energii je třeba rovněž zapojit důležité zemědělské instituce, jako je např. Agrární komora, která se v poslední době o tyto programy již začala živě zajímat. Na r. 2006 se připravují odborné semináře pro všechny jednotlivé kraje v ČR s cílem zajistit tyto žádoucí informace plošně, do všech regionů. Zájemci o biomasu proto mohou sledovat termíny seminářů v rámci každé Krajské agrární komory a zúčastnit se jich.

 

Významné je rovněž zajištění spolupráce s odběrateli biomasy, tedy s energetiky. Proto je třeba zapojit fytoenergetiku nejen do programů v zemědělství, ale současně do programu rozvoje venkova a komunální sféry. Zde se mohou významně uplatnit rovněž obecní zastupitelé se svými záměry.

 

V rámci sektoru zemědělství je ze všeho nejdůležitější vypracování pěstitelských postupů jednotlivých energetických rostlin. Pro zajištění biomasy cíleným pěstováním rostlin má dosud největší význam krmný – energetický šťovík Rumex OK 2. V současné době bylo již oseto v ČR celkem asi 1300 ha, což je zatím největší plocha ze všech rostlin pěstovaných pro energetické účely.

 

Krmný šťovík Uteuša – Rumex OK 2 je kříženec šťovíku zahradního a tjanšanského, vyšlechtěného na Ukrajině. Má řadu výhod, zejména jeho vytrvalost, je až 10letá. V provozních podmínkách se ověřuje již 6 let (v r. 2006 bude porost již sedmiletý) a tak je ze všech energetických rostlin nejlépe propracována jeho agrotechnika. Přesto je ale třeba stále ještě jeho pěstitelkou technologii doplňovat a upřesňovat. Cílem dalšího zdokonalování agrotechnických zásad je získat spolehlivě výnosy alespoň 8 (až 10) t/ha. K tomu lze využít některé nové poznatky, získané zejména v posledním roce, které budou poskytovány všem pěstitelům této perspektivní energetické plodiny, kteří se do tohoto programu zapojí. Podrobnou metodiku pěstování obdrží každý pěstitel současně s osivem, které je pro ČR zajištěno již v dostatečném množství.

 

Biomasa šťovíku byla hodnocena též z hlediska kvality paliva. Laboratorní testy zajištěné v Běchovicích v Ústavu pro využití paliv prokázaly, že jsou v podstatě všechny parametry přibližně shodné s dřevní biomasou, včetně vysoké teploty tavitelnosti popelů (na rozdíl např. od slámy). Odpovídající výhřevnost a emisní hodnoty byly zjištěny i v několika typech provozních kotlů, jako např. v kotlích Verner ve Žluticích a v Bouzově.

 

Spalovací zkoušky zajistila firma Shiestel dokonce i v rakouském Dobrsbergu, v kotli Kohlbach o výkonu 2,5 MW. Bylo zjištěno, že šťovíková sláma se v tomto kotli spaluje bez problémů, obdobně jako sláma obilní.

 

Podobné výsledky byly získány při spalování šťovíkové řezanky ve firmě Iromez Pelhřimov v kotli o výkonu 6 MW. Zde bylo spáleno celkem 28 tun šťovíkové biomasy. Během celé doby spalování nebyly pozorovány žádné změny oproti spalování tradičního dřeva.

 

Energetický šťovík se tedy považuje za vhodné fytopalivo, které lze spalovat i v kombinaci se slámou, nebo i dřevní štěpkou. Bude ale třeba tyto výsledky prokázat i při dlouhodobějším spalování, až bude šťovíkové biomasy dostatek.

 

Biomasu cíleným pěstováním rostlin je třeba zajišťovat různými druhy, nelze jej zúžit jen na jeden druh. V seznamu rostlin dotovaných Ministerstvem zemědělství je proto celá řada rostlin, ale výsledky s jejich pěstováním pochází většinou přímo z výzkumu a z pokusných ploch. Pro reálné využití a široké uplatnění je nezbytné ověřit jejich pěstování v provozních podmínkách. Bohužel, většina těchto potenciálně vhodných druhů energetických rostlin není zatím dostatečně ověřena a chybí často i zásady jejich agrotechniky. Proto je důležité, že MZe začalo v r. 2005 podporovat ověřování vybraných druhů rostlin. Jedná se o tyto rostliny : Amarantus, světlice barvířská (saflor) a sveřep bezbranný. Získané výsledky jsou sice velmi důležité, ale v průběhu jednoho roku nelze bezezbytku vyřešit všechny problémy, které se při provozním pěstování energetických rostlin vyskytnou. Vyplývá to i ze závěrů, které byly na základě jednoletých výsledků získány. Přesto ověřování energetických rostlin v provozních podmínkách prokázalo své významné opodstatnění. Bylo potvrzeno, že výnosy jsou zpravidla nižší, než při pěstování v pokusných podmínkách a že je proto nezbytné vypracovat agrotechniku pro jejich provozní velkoplošné pěstování.

 

Amarantus je svým velmi vysokým vzrůstem bezesporu významnou rostlinou, ale jak bylo zjištěno, jeho biomasa je při sklizni nedostatečně suchá a jeho přímé spalování je tudíž problematické. Zatím se neosvědčilo ani desikování provedené za účelem jeho vysušení 1 měsíc před sklizní. V současné době se proto zkouší etapové sklizně i v průběhu zimy, až do jarního období, aby se zjistilo, zda bude biomasa již dostatečně vyschlá.

 

Světlice barvířská – saflor, která je známá pro pěstování olejnatých semen, byla do ověřování zařazena proto, aby se zjistila možnost jejího případného využití ve fytoenergetice jako celé nadzemní hmoty, včetně semene. Z orientačního stanovení relativně vysoké hodnoty spalného tepla – 20,3 MJ/kg, by se tento předpoklad potvrdil. Ekonomicky je ale výhodnější, když se prodá vymlácené semeno a zbylá sláma je pak vhodná pro využití jako fytopalivo. Výnosy celkové nadzemní biomasy safloru jsou ale značně závislé na úrodnosti půdy a na intenzitě hnojení, kterou dobře zúročí.

 

Sveřep bezbranný je víceletá tráva, která může být pro fytoenergetiku velmi významná. Vyžaduje však dlouhodobější ověřování, neboť v prvém roce, kdy byl porost založen, nelze posoudit žádnou víceletou plodinu. Pro pěstování sveřepu bezbranného jako typ energetické biomasy, lze využít do určité míry zkušenosti semenářských kultur, avšak je třeba ověřit hustší výsev (do užších řádků).

 

Je škoda, že se nepodařilo začít s provozním ověřováním energetických rostlin dříve, abychom byly na zájem o biomasu lépe připraveni, protože biomasa pro energetické účely nabývá stále většího významu. Zvýšený požadavek na její produkci se projevil zejména poté, kdy byl schválen zákon č.180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jak bylo z několika nezávislých pramenů vyčísleno, budou hlavním zdrojem biomasy právě výše popisované cíleně pěstované energetické rostliny, neboť biomasa tzv. odpadní, či jako vedlejší produkt je pro požadované množství nedostačující. Je proto nutné využít všechny zkušenosti, které byly při pěstování energetických rostlin dosud shromážděny.

 

V započatém ověřování uvedených rostlin je proto velmi důležité pokračovat a podle možnosti jej dále rozšiřovat. Pro současnou potřebu biomasy bude ale nutné vystačit s tím, co zatím známe a co můžeme našim zemědělcům okamžitě nabídnout: především Rumex OK 2, dále pak vybrané druhy trav, včetně zkušeností ze semenářských kultur, i další druhy. Samozřejmě pomůže i důsledné využívání vedlejších produktů jako je sláma, nebo i nejrůznější rostlinné zbytky, např. plevy apod.

 

Jak začít s pěstováním energetických rostlin?

Zájemci o pěstování nových druhů rostlin potřebují mít podporu státu, neboť se jedná o program, který je perspektivní a je všeobecně podporován EU. V r. 2005 byly v ČR poskytovány dotace na pěstování energetických rostlin v částce 2000 Kč/ha. Pro r. 2006 by měly být tyto dotace obdobné. Pěstitelé se mohou dotázat na všech Zemědělských agenturách MZe v jednotlivých regionech, kde obdrží podrobné informace o žádosti na tuto dotaci. Vedle toho získají pěstitelé tzv. plošné dotace na zemědělskou půdu.

 

Agrotechnické postupy jednotlivých druhů energetických rostlin mohou zájemci získat především v CZ Biom – Českém sdružení pro biomasu, kde rovněž zajišťujeme provozní ověřování těchto rostlin na základě požadavků MZe. Rovněž lze poskytnout pěstitelům informace o zajištění osiv. Všeobecně se dále snažíme v maximální míře informovat veřejnost o významu, výhodách a způsobech pěstování i využívání biomasy formou různých seminářů a publikací. Významná je i chystaná společná publikace představitelů CZ Biom na téma energetické biomasy, která vyjde na jaře 2006.

 

 

Vlasta Petříková, www.biom.cz, 1. 2. 06           Zdroj info ÚZPI

 

 


Hodnocení => průměr 109
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář