Studie tvrdí, že potenciál obnovitelného tepla v roce 2050 je 171 petajoulů. Podle Teplárenského sdružení je ale poloviční podíl při současné energetické náročnosti většiny bytů nereálný a těžko realizovatelný. S tím, že místní zdroje - vedle obnovitelných i druhotné zdroje energie, například odpadní teplo z hutí a skláren či teplo ze spalování odpadu - je třeba využívat ve větší míře, ale Teplárenské sdružení souhlasí. "Zároveň je potřeba ještě více šetřit energií a zastavit nárůst spotřeby energií," uvedl jeho mluvčí Pavel Kaufmann.
ČR v roce 2006 podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu vyrobila z obnovitelných zdrojů 46 petajoulů tepla. "Z fosilních paliv je žádoucí co nejdříve vytěsnit zejména hnědé uhlí," uvedl autor studie Jan Motlík. To se nyní podílí na vytápění zhruba polovinou.
V současnosti jsou v ČR podle údajů Teplárenského sdružení v provozu čtyři desítky kotelen na biomasu. Asi ve dvou třetinách z nich se spaluje pouze biomasa, v ostatních také zemní plyn, uhlí či topné oleje. Biokotelny zásobují teplem z fytomasy asi 18.000 domácností.
"Jestliže máme mít podle Hnutí Duha z obnovitelných zdrojů polovinu tepla, znamená to teplo v přepočtu pro stokrát více bytů, tedy pro zhruba 1,8 milionu domácností," řekl Kaufmann.
"Celkové náklady na technologii pro spalování fytomasy a někde i rozvody a další teplárenská zařízení se již u těchto kotelen blíží částce dvou miliard korun," uvedl Kaufmann. Návrh ekologů by tak podle něj vyšel na stonásobek této částky. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha ale oponuje, že s tím, jak se budou postupně zdokonalovat technologie, bude klesat i jejich cena.
Loni se v kotelnách spálilo 200.000 tun dřevní hmoty, slámy, kůry, štěpky a energetických plodin a odběratelům dodaly přes jeden petajoule tepla a kolem 12 gigawatthodin elektřiny. Další část zeleného tepla se vyrábí spalováním biomasy v elektrárnách i v domácnostech.
"Ve využití slunečního tepla na jednoho člověka jsme sotva na čtvrtině průměru Evropské unie a biomasy pro teplo využíváme sedmkrát méně než sousední Rakousko," uvedl Edvard Sequens z ekologické organizace Calla.
Už v roce 2020 česká ekonomika může podle studie využívat asi 177 petajoulů vyrobených díky obnovitelným zdrojům, většinou právě k vytápění nebo ohřívání vody. Je to asi 16 až 18 procent současné spotřeby energie. Třináctiprocentní cíl, který pro Česko navrhla Evropská komise, je proto podle ekologů zbytečně podhodnocený.
Ekologické organizace Calla a Hnutí Duha dnes rovněž představily hlavní teze možné podpory pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie. Nový zákon by podle ekologických organizací měl spočívat v pevně a na dostatečně dlouhou dobu stanoveném příplatku - tzv. bonusu - ke každému gigajoulu vyrobeného tepla. Vztahoval by se na obecní či podnikové výtopny a kotelny pro bytové domy a podobné zdroje. Do fondu, z něhož by se bonus hradil, by přispívali výrobci tepla z fosilních zdrojů.