O víkendu se v novinovém článku objevil názor britského premiéra Tonyho Blaira, podle kterého by se mělo další omezení dopadů klimatických změn konat na základě mezinárodní shody a stát na základě „jednoznačných vědeckých poznatků“. Zatímco britský premiér v článku hovoří o OSN jako jediné organizaci, „na jejíž půdě se odehrají všechny formální jednání o budoucích mezinárodních dohodách“, sám v posledních týdnech ve svých prohlášeních zlehčuje dopady, které by měly přinést Kjótské dohody. Premiér Blair vyjádřil své pochybnosti o tom, že někdy vznikne další podobná smlouva, která by nařizovala, jaký objem emisí skleníkových plynů mohou jednotlivé země vypouštět a o kolik jej musí snížit. Navíc je znám velice skeptický postoj velkých rozvojových zemí, jako je Indie a Čína, k omezením vyplývajícím z Kjótských dohod. Evropská unie proto již dlouho přesvědčuje tyto nové ekonomiky, aby zaváděly v co nejširší míře moderní technologie jako alternativní cestu, díky které by mělo dojít k poklesu emisí skleníkových plynů.

Řada opozičních politiků a ekologických aktivistů je velice kritická k těmto závěrům. Podle nich je cesta přísných a jasně definovaných cílů jediná možná. „Premiér Blair neprokáže, že bere ochranu životního prostředí vážně, pokud nebude prosazovat dohodu zemí G8, která říká, že přesně definované národní cíle jsou základním předpokladem k pokroku,“ říká Norman Baker, mluvčí Liberálních demokratů. „Pro vládu je velmi jednoduché zaštítit se technologiemi, které sníží uhlíkové emise, ale to prostě nestačí,“ dodal. Podle Bakera je potřeba nastavit pevně dané a měřitelné cíle a ne jakési vágní formulace.

Během tohoto týdne by na konferenci takzvané „G20“ měly být představeny detaily celé řady technologií a postupů jak snižovat emise skleníkových plynů. Koncem týdne by se vládní úředníci měli setkat se zástupci průmyslové sféry.

Podle článku BBC Online News 31. 10. 2005 Hugo Charvát, EcoMonitor                 Zdroj info: ÚZPI