Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 1. říjen 2007
"Don´t waste" aneb Odpad je zdroj
"Don´t waste" aneb Odpad je zdroj
Moderní technologie výroby energie z odpadů Waste to Energy přispívá k dodávkám energie bez zatížení životního prostředí.
Přestože panuje obecná shoda v tom, že skládkování odpadů musí být omezeno, stále je zhruba polovina komunálního odpadu v EU-25 odvážena na skládky. Jaké alternativy jsou k dispozici? A je možné tyto alternativy vzájemně kombinovat, aby se skládkování maximálně omezilo a zatížení životního prostředí udrželo na co možná nejnižší úrovni?
Pro udržitelné nakládání s odpady by měla zůstat hlavním kritériem hierarchie odpadů. Podle ní je předcházení vzniku odpadu nejvyšší premisou, jeho odstraňování je naopak nejméně žádoucí variantou. Oddělený sběr a recyklaci odpadu je třeba podpořit vždy, když to šetří životní prostředí a představuje přiměřené finanční náklady. Zbývající materiály, které není možné úplně opětovně využít nebo recyklovat, by měly být zpracovány tím nejekologičtějším způsobem. To v první řadě znamená neodstraňovat tyto odpady na skládky, ale využít je (s vedlejším efektem šetření primárních zdrojů).
V průměru je v Evropě ještě kolem 50 % komunálního odpadu ukládáno na skládky. Mnohé členské státy EU sázejí nadále téměř výhradně na skládkování svých odpadů. Nové členské státy EU s výjimkou České republiky a Slovenska vykazují podíl skládkování kolem 80 %, což platí i pro Řecko a Irsko. Evropská ekologická politika by měla podporovat členské státy při dosahování cílů evropské směrnice o skládkování odpadů, tj. již neskládkovat zpracovatelné odpady. K tomu je třeba kombinace různých opatření na zpracování odpadů. Ty státy EU, které úspěšně zvládly závislost na skládkování, toho vždy dosáhly kombinací různých opatření – se zapojením recyklace, biologického zpracování (kompostování a anaerobní fermentace) a energetického využití v zařízeních na zpracování odpadů.
Moderní technologie výroby energie z odpadů (Waste to Energy) přispívá k dodávkám energie, aniž by zatěžovala životní prostředí. Zvýšení energetické účinnosti může přispět k dalšímu rozvoji dálkového vytápění a chlazení všude tam, kde to místní podmínky umožňují.
Z tab. 1 vyplývá, že nejvyšších podílů recyklace dosahují právě ty země, které disponují rovněž hustou sítí zařízení Waste to Energy. Tabulka navíc ozřejmuje, že doplňující způsoby zpracování, jako recyklace a tepelné zpracování odpadu, vedou k nízkému podílu skládkování. Udržitelné odpadové hospodářství vyžaduje kombinaci vzájemně se doplňujících opatření formou látkového využívání, biologického zpracování (kompostování a anaerobní fermentace) a tepelného zpracování. Jen tímto způsobem bude recyklace nadále podporována. Přitom by se nemělo zapomenout na to, že se některé zbytkové látky po recyklačním procesu musí podrobit tepelnému zpracování.
Tab. 1: Využívání odpadů v některých zemích
|
Země |
Recyklace/kompostování a jiné využití (%) |
Skládkování (%) |
Tepelné zpracování (%) |
Produkce odpadu/obyvatel (kg) |
|
Nizozemsko |
65 |
3 |
32 |
624 |
|
Rakousko |
59 |
31 |
10 |
627 |
|
Německo |
58 |
20 |
22 |
600 |
|
Belgie |
52 |
13 |
35 |
469 |
|
Švédsko |
41 |
14 |
45 |
464 |
|
Dánsko |
41 |
5 |
54 |
696 |
|
Lucembursko |
36 |
23 |
41 |
668 |
|
Španělsko |
35 |
59 |
6 |
662 |
|
Irsko |
31 |
69 |
0 |
869 |
|
Itálie |
29 |
62 |
9 |
538 |
|
Finsko |
28 |
63 |
9 |
455 |
|
Francie |
28 |
38 |
34 |
567 |
|
Vel. Británie |
18 |
74 |
8 |
600 |
|
Řecko |
8 |
92 |
0 |
433 |
|
Portugalsko |
3 |
75 |
22 |
434 |
Zdraví: přísně sledované nízké emise
Zařízení Waste to Energy přísně dodržují nízké emisní limity evropské směrnice o spalování odpadů, dokonce jsou častokrát několikanásobně nižší. Podle údajů Úřadu pro životní prostředí ve Velké Británii (UK Environment Agency) způsobil 15minutový ohňostroj u příležitosti nového milénia v Londýně více emisí dioxinů, než kolik by za více než 100 let vyprodukovalo zařízení Waste to Energy na jihozápadě Londýna, které je využíváno pro kombinovanou výrobu tepla a energie.
Zatímco dioxiny přírodního původu se vyskytují v životním prostředí, dioxiny produkované člověkem pocházejí z procesů spalování. Sem patří elektrárny, cementárny, dieselová vozidla a hnací agregáty, stejně jako krby, táborové ohně, grily a lesní požáry. Emise dioxinů ze zařízení Waste to Energy přitom způsobují pouze nepatrnou část celkových emisí dioxinů.
Zatímco v roce 1990 pocházela ještě třetina všech emisí dioxinů v Německu ze zařízení na spalování odpadů, v roce 2000 to bylo méně než 1 %. V Evropě činí podíl zařízení Waste to Energy na emisích dioxinu pouze 0,07 %. V roce 2000 zveřejnila Komise pro výzkum příčin rakoviny (Commission of Carcinogenity) zprávu, jejímž předmětem byla onemocnění rakovinou v okolí zařízení na spalování odpadů ve Velké Británii. Zpráva dospěla k závěru, že „potenciální riziko rakoviny, které by bylo možné přisoudit blízkosti zařízení na spalování odpadů, je mimořádně nízké, a ani za pomoci nejmodernějších epidemiologických technik není pravděpodobně měřitelné“. Německé ministerstvo životního prostředí vypočítalo, že v ovzduší v Německu by bylo minimálně o 3 tuny arzenu a 5000 tun popílku více, pokud by energie, kterou dnes vyrábějí zařízení Waste to Energy, musela být vyrobena v běžných elektrárnách.
Pro životní prostředí by mělo velmi negativní dopad, pokud by zařízení Waste to Energy, která vykazují srovnatelně nejnižší emise, byla zařazena jako „zařízení k odstranění odpadů“, zatímco jakákoli běžná průmyslová zařízení, která z nákladových důvodů odpady – s vyššími emisemi – spoluspalují, byla uznána jako „zařízení k využití odpadů“. Navíc zařízení se spoluspalováním odpadů nemusejí dodržovat tak přísné limity jako zařízení Waste to Energy.
Doprava odpadů: kontrolu provádějí členské státy
Teprve nedávno schválená evropská směrnice o přepravě odpadů dává členským státům právo zakázat přepravu „směsného komunálního odpadu (položka 20 03 01) sebraného v soukromých domácnostech, včetně případů, kdy tento sběr odpadu zahrnuje rovněž odpad od jiných původců“ (článek 3 (5) směrnice ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, úřední věstník Evropské unie, L 190/1).
Nezávisle na tom, zda přepravovaný směsný komunální odpad má být využit nebo odstraněn, může příslušný úřad uplatnit principy blízkosti a soběstačnosti k tomu, aby takové přepravě zabránil. Nařízení vstoupilo v platnost dne 15. července 2006 a od 12. července 2007 je bezprostředně právně závazné ve všech členských státech EU. Návrh Evropské komise na novelu rámcové evropské směrnice o odpadech obsahuje určitá kritéria, podle kterých by zařízení Waste to Energy mohla „energeticky využívat“ odpady. Členské státy proto mají ve svých rukou zakázat přepravu směsného komunálního odpadu do zařízení v sousedních zemích.
Příspěvek k ochraně klimatu
Waste to Energy předchází emisím CO2 a metanu ze skládkování odpadů (přitom metan je 21krát škodlivější pro klima než CO2). Zavedení evropské směrnice o skládkování odpadů v jednotlivých státech povede do roku 2016 ke snížení 74 milionů tun ekvivalentů CO2. V porovnání s běžnými elektrárnami (provozovanými na uhlí, olej nebo plyn) jsou emise CO2 ze zařízení Waste to Energy podstatně nižší. Pouze plynem vytápěné elektrárny vykazují ještě nižší emise než zařízení Waste to Energy, která vyrábějí výhradně elektřinu (v Evropě je jich menšina). Většina zařízení Waste to Energy naopak vyrábí teplo nebo funguje jako kombinovaná výroba elektřiny a tepla, a to s nižšími emisemi než plynem vytápěné elektrárny.
Menší závislost na fosilních palivech
Energie získávaná z odpadu nahrazuje dovážená fosilní paliva, která se v elektrárnách spotřebovávají na výrobu energie. V současnosti jsou zařízení Waste to Energy v Evropě schopna zásobovat 20 milionů obyvatel elektřinou a 32 milionů obyvatel teplem. Technologie tepelného zpracování odpadu přitom patří k nejspolehlivějším a nejefektivnějším možnostem, jak dále snižovat emise CO2 a ušetřit fosilní paliva, která jsou k dispozici pouze v omezeném množství (tab. 2).
Tab. 2:
|
Úspora 1 tuny CO2 stojí |
|
Při tepelném zpracování odpadu 43 EUR |
|
Při použití biomasy 80 EUR |
|
Při použití fotovoltaiky více než 1000 EUR |
Abychom se na cestě k nezávislosti na fosilních zdrojích energie dostali dále, musíme blíže posoudit všechna alternativní energetická řešení. Tepelné zpracování odpadu přitom představuje směrodatné řešení. WWF, Greenpeace a jiné organizace zvolily pro svou vizi 2000wattové společnosti pragmatický přístup (Studie Greenpeace Energetická perspektiva 2050, duben 2006, http://info.greenpeace.ch /de/klima/pressreleases/pr040506energieszenario pozn.15). Ten zahrnuje speciální poplatek za elektřinu z obnovitelných zdrojů, přičemž by nejprve měly být využívány ty nejvýhodnější obnovitelné zdroje energie. Pří získávání energie by měly mít přednost následující obnovitelné zdroje energie (v uvedeném pořadí): energie ze zpracování odpadu – biomasa – vítr – fotovoltaika – geotermie.
Tato studie švýcarských nevládních organizací dokazuje, že pro dosažení ekologických cílů bude potřeba pragmatický přístup se zapojením všech dostupných zdrojů. Navíc je odpad v Evropě stále dostupným zdrojem. Zařízení Waste to Energy jsou tedy spolehlivými dodavateli energie a jako taková by měla být předmětem politické diskuse o bezpečnosti zajištění dodávek energie.
Shrnutí: Specifické standardy pro energetické využití odpadů a právní uznání „statutu zhodnotitele“ pro zařízení Waste to Energy, která tyto standardy splňují, poslouží jako podnět ke zlepšování energetické účinnosti zařízení a další minimalizaci účinků na životní prostředí.
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 146