Ačkoli v naší zemi pravděpodobně obnovitelné zdroje nikdy nebudou představovat primární zdroj energie (na rozdíl od zemí s příhodnějšími geografickými podmínkami), mohou se stát nezastupitelnou součástí české energetiky, která vhodně doplní ostatní zdroje v čele s jadernou energií a přispějí tak k vyváženému energetickému mixu. Pro zemědělce jsou v případě zelených elektráren první volbou bioplynové stanice, které jsou přirozeným odbytištěm pro zpracování přebytků siláže, senáže a rostlinných odpadů. V poslední době se však stále více na českých farmách prosazují i fotovoltaiky, vybrané podniky začínají uvažovat i o větrných zdrojích.

Proč fotovoltaické elektrárny?

V roce 2022 se však podle statistik Energetického regulačního úřadu obnovitelné zdroje podílely na výrobě elektrické energie v ČR pouze 12,4 %, přičemž více než polovina elektrické energie byla stále vyrobena z emisních zdrojů. Vzhledem k probíhající dekarbonizaci je tedy patrné, že důležitost obnovitelných zdrojů bude do budoucna výrazně narůstat. A to i s ohledem na to, že pro maximální zajištění naší dlouhodobé energetické nezávislosti bude nezbytné, aby co největší část české spotřeby byla pokryta z domácích zdrojů, nejlépe bezemisních. Proto je chytré investovat do lokálních obnovitelných zdrojů energie např. v podobě fotovoltaických elektráren. 

Fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem energie u nás, který patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny. Svým designem, umístěním a způsobem provozu elektrárny pomáhají snižovat emise skleníkových plynů a znečistění ovzduší, neprodukují provozní odpadové toky, nehlučí, podporují biologickou rozmanitost a nabízí rostlinám i živočichům vhodný prostor pro život.

Do roku 2030 dosáhne odhadovaná výměra pozemků potřebných pro výstavbu FVE 6–10 000 ha, zemědělská půda přitom celkem zabírá cca 4 mil. ha. Díky primárnímu využití brownfieldů a jiných nebonitních ploch tak zábor půdy nedosáhne ani 0,1 % zemědělské plochy v ČR. Proto není třeba se obávat, že by výstavba fotovoltaických elektráren omezila zemědělskou výrobu v ČR, resp. potravinovou soběstačnost.

Jak fotovoltaické elektrárny fungují?

Panely fotovoltaických elektráren fungují na principu přeměny slunečního záření na elektrickou energii. Tomu je také přizpůsobeno sklo panelu, které je vybaveno speciální vrstvou, která minimalizuje odraz světla. Výsledkem je tedy, že panely odrážejí méně než 5 % dopadajícího světla a díky tomu je lze umístit i na letištní haly nebo protihlukové stěny dálnic bez rizika oslnění. Je to tedy opačná funkce zrcadla, které odráží více než 95 % dopadajícího světla.

Fotovoltaické elektrárny fungují celoročně, dokáží částečně vyrábět i při zatažené obloze. Chladnější počasí naopak zvyšuje efektivitu panelů, tím snižuje tepelné ztráty. V zimě panely využijí i pouhé světlo rozptýlené v mracích a atmosféře. Díky kvalitní údržbě, čištění panelů a kvalitního servisování, je možné dosáhnout maximálního využití výkonu fotovoltaiky i v těchto období. Pokud tyto údržby/servisy budu v pravidelnějším intervalu, není potřeba žádného dalšího výrazného zásahu majitele. Kvalitní panely bývají na povrchu opatřeny samočistící vrstvou, a proto je při běžném znečištění umyje déšť. Je potřeba se také vyhnout poruchovosti, a to se docílí jedině správnou a odbornou instalací. Solární panely podléhají přísným mezinárodním testům, při nichž podstupují extrémní zátěž. Je proto důležité, aby se dbalo na výběr kvalitního a prověřeného materiálu.

Fotovoltaiky prospívají půdě

Výstavba fotovoltaických elektráren znamená pro okolní prostředí a obyvatele jen minimální zátěž. Jejich instalace je oproti jiným typům elektráren poměrně jednoduchá, protože nejsou zapotřebí významné stavební práce. Nedochází ke skrývce vrchní vrstvy, instalace samotná i oplocení se šetrně navrtávají a jen výjimečně se zpevňují základy či zhutňují přístupové cesty umožňující současně vsakování dešťové vody. Při stavbě elektrárny tak většinou nejsou potřeba betonové základy, nezbytné u ostatních typů elektráren. Půda je i díky tomu ponechána v původní kvalitě a v mnoha případech má možnost „si odpočinout “. V některých případech předchází výstavbě FVE např. dekontaminace pozemku a odstranění historické ekologické zátěže. Těmito kroky se zvyšuje budoucí bonita pozemku pro případné další alternativní využití. Pro nové FVE je potřeba najít vhodná místa.  V případě zemědělské půdy jsou využívané pozemky s třídou ochrany III, IV a V, čímž se minimalizuje zábor orné půdy.  Při výběru lokalit je dbáno i na další okolnosti, jako jsou například ochranná pásma krajiny a přírody. Zároveň je snaha zaměřit se i na nevyužité části v oblasti hospodářství, jako jsou střechy obytných i neobytných budov (objekty k ustájení dobytka, garáže zemědělské techniky, sklady obilí a plodin aj.).

Jak jdou fotovoltaiky dohromady s okolní přírodou? 

U fotovoltaických elektráren dbáme na to, aby splývaly s okolní krajinou. Lze je obklopit tzv. oddělovací zelení (např. vzrostlými stromy nebo keři), která je lépe začlení do krajiny. FVE může přispět k obnovení přírodní rovnováhy na dosud zemědělsky využívaných plochách a tím i k obnově přirozených půdních procesů. Pozornost se váže směrem i k živočišným druhům v daných lokalitách. Stavitelé fotovoltaik už dnes umí vytvořit v jejich areálech bezpečná útočiště jak pro plazy, ptáky, tak i divokou zvěř. Není to jen gesto, může se to i vyplácet. Když na plotech nebo uvnitř areálu elektrárny umístíme „sedátka“ pro dravé ptáky, umožníme jim tak lépe odchytávat hlodavce, lépe před nimi chránit kabeláž a další zařízení elektráren a výrazně ušetřit na části údržby. Zásadní je i přizpůsobení oplocení areálu pro průchod zvěře tak, aby plocha FVE nebyla uzavřena a izolována.

Jaké fotovoltaiky se hodí pro zemědělce?

Farmáři mají tak velmi dobrou možnost zároveň pěstovat zemědělské plodiny a současně vyrábět čistou elektrickou energii. Vedle zmíněných střešních instalací se nabízí i osazení části pozemních ploch. Mohou to být často k jihu orientované řady panelů, ale i svislé konstrukce, někdy označované jako agrivoltaika. Oboustranné kolmo k zemi postavené panely orientované ve směru východ-západ mají výhodu v podobě poněkud odlišné výrobní křivky. Oproti klasickým fotovoltaikám s jedním peakem v poledních hodinách mají agrivoltaiky vrcholy dva – jeden dopolední a druhý odpolední. Dopolední peak zařídí slunce vycházející od východu, ten odpolední zase jeho západ. Kolmo orientované agrivoltaiky tak mohou pomáhat s vyhlazováním celkové výroby fotovoltaických elektráren a stabilizací energetické soustavy.

Fotovoltaiky nezůstanou na polích, čeká je recyklace

Není třeba se bát, že zemědělcům nebo jejich potomkům zůstanou jednou pole plná elektrického „šrotu“. FVE jsou pouze dočasnými stavbami, jejichž provoz je plánován na 25 let. O zpětný odběr solárních panelů se po ukončení jejich životnosti starají kolektivní systémy s licencí Ministerstva životního prostředí ČR, které jsou určitým typem „servisních organizací“ zajišťujících za více výrobců. 
Využívané postupy recyklace jsou díky neustálému vývoji technologií modernější a efektivnější. Dnešní technologie jsou schopny zrecyklovat až 80 % použitých materiálů na dále použitelné suroviny/materiály (hliník, křemík, sklo, plasty aj.) Z dnešních panelů se tak díky tomu můžou za pár let narodit panely moderní.

Fotovoltaické elektrárny přispívají k energetické soběstačnosti a udržitelné budoucnosti. Jejich provozní náklady jsou ekonomicky přijatelné, což je další důvod, proč jsou stále více využívány. I přes výzvy spojené s cenami panelů a jejich životností, jsou fotovoltaické elektrárny stále populárnější. Jsou klíčovým prvkem v rozvoji obnovitelných zdrojů.

Zdroj: www.cez.cz