Rostoucí cena konvenčních energií vyvolává také u ekozemědělců zájem o energetické alternativy. Využívání obnovitelných zdrojů energie je v řadě případů stejně lákavé jako výroba biopotravin.

Zejména systémy využívající solární energii k ohřevu vody

V podstatě jednoduchá technologie k ohřevu užitkové vody či přitápění objektů se z pohledu ekonomiky řadí k těm nejefektivnějším variantám využívání obnovitelných zdrojů. Aby však termický systém správně fungoval, musí splňovat alespoň základní parametry (kvalitní kolektory, nejlépe se selektivní vrstvou, řádně izolované rozvody, speciální solární zásobník, nemrznoucí kapalina v solárním okruhu, …).

Spokojených 10 let

Sluncem ohřátou vodu využívají například na statku rodiny Tachecích v Budyni nad Ohří. Nedostatek teplé vody zde vyřešili pěticí kolektorů integrovaných do střechy již v roce 1996. Krom využití v domácnosti teplá voda ohřátá „solárkem“ najde uplatnění také v mléčnici, při mytí vemen krav před dojením a všech strojů a zařízení, které jsou k dojení potřeba. Ke zvýšení účinnosti, zejména v zimních měsících a ve dnech se zataženou oblohou, v Budyni osadili solární zásobník ještě malou topnou centrálou. Po deseti letech zkušeností by zde „solárku“ určitě žádnou špatnou známu nevystavili.

Kolektory v Berouně, Bojkovicích i u Lipna

Novější generaci solárních kolektorů využívají k ohřevu vody na ústředí společnosti Country Life v Nenačovicích u Berouna. Na střeše kancelářsko-prezentačního komplexu s parametry nízkoenergetického domu s pasivní přístavbou se nachází 25 m2 kolektorů. Při výkladech návštěvníkům centra, kteří se zajímají o uplatnění principů energetických úspor či alternativ zde žádnou hanu na solární systém rovněž neuslyšíte.

Stejné to je i na dalších farmách, kde biorolníci kolektory k ohřevu vody rovněž využívají. Není jich mnoho, a tak namátkou jmenujme dům i provozovnu moravského ovocnáře Zdeňka Ševčíka v Pitíně u Bojkovic v regionu Bílých Karpat či jihočeskou ekofarmu Pavla Štěpánka u Lipna, který instalaci slunečních kolektorů na svém statku domě považoval za samozřejmou, protože hospodaří v obci s inspirujícím jménem Slunečná. Oba jmenovaní mj. využívají s úspěchem výhod i další z energetických alternativ, jíž je tepelné čerpadlo, u Ševčíků slouží k sušení ovoce, na Slunečné k vytápění nadstandardně vybaveného penzionu pro agroturisty.

První zmýlená neplatí

Fakt, že nepodcenit kvalitu technologie a sázet i na profesionální provedení instalace se vyplatí, si dnes už dobře uvědomují na ekologické farmě Šrůtkových v Benešově u Kamenice nad Lipou. Před lety se zapojili do programu Nadace partnerství na podporu svépomocných instalací solárních kolektorů. Na ekofarmě s chovem mléčného skotu měl termický systém sloužit k ohřevu vody pro dojírnu a mléčnici a na omývání nádob vodou, která by jinak musela být ohřívána elektřinou. Původně dobrá idea cenově nízkonákladového systému po pár letech vzala na jihu Vysočiny za své, ačkoliv běžně montované systémy mají životnost kolem dvaceti let. Příčin krachu bylo více – rozvody ze zahradních hadic místo izolovaných měděných trubek, poruchovost méně kvalitních kolektorů či expanzní nádoba vyrobená z pet láhve.  I přes nepříjemné zkušenosti Šrůtkovi na „solárko“ nezanevřeli a plánují náhradu stávajících kolektorů výkonnějším osvědčeným solárním systémem.

U rakouského vinaře na jedničku

Kolektory však dokáží i více. Lze se o tom přesvědčit i na spoustě farem u našich jižních (solárně značně vyspělejších) sousedů. Za mnohé příklady jmenujme jediný. Na vinařské ekofarmě Beil-Schmidtových u Neziderského jezera (Dolní Rakousko) sluneční energie slouží k přitápění obytné části budov. Kolektory jako zdroj nízkoteplotní energie předávají teplo ze slunečných paprsků do stěnového systému vytápění. Aby svoji funkci plnily i v zimě, kolektorová plocha a kapacita zásobníku musí být několikrát větší. Do střechy hospodářské budovy biovinař nechal integrovat 42 m2. Tak velký systém od jara do podzimu produkuje více teplé vody než je třeba v domácnosti. Nazmar však nepřijde, farmář s ní myje stroje, demižony, vinné tanky a užitkové podlahy. Teplo ze slunce pomáhá i při výrobě vína, např. zahříváním nádrží při jeho kvašení. Jak sám biovinař přiznává, má solární systém kromě nesčetných výhod jen jednu mírně „zápornou“ stránku. Stále dokola totiž musí zákazníkům vysvětlovat, jak zařízení funguje, proč se pro takové řešení rozhodl, zda ho nezlobí…

Zdroj: www.biopotraviny.info (Jiří Dvořák),