Vláda přitom jednoznačně rozhodla, že s dotacemi biopaliv nepočítá. Každý litr pohonných hmot by tak zdražil od poloviny příštího roku až o čtyřicet haléřů. Jenže poslanci se nyní snaží protlačit ve sněmovně změnu, která do zákona o spotřební dani dotace zavede. Na biopaliva by tak nepřímo doplácel každý daňový poplatník, ale cena u pump by se zvedat nemusela. Změna má přitom naději na úspěch. Navrhují ji sociální demokraté a mají i podporu komunistů. Osvobodit veškerá biopaliva od spotřební daně navíc navrhují také zelení.

Rafinérie lobbují

Na včera zahájené schůzi sněmovny navrhne změnu zákona poslanec ČSSD Petr Červenka - novela je v takzvaném druhém čtení. Konečné hlasování může proběhnout buď koncem týdne, nebo počátkem listopadu. Červenka přitom neskrývá, že hájí zájmy především tuzemských rafinérií. Vrácení části daně čili daňová úleva by jim kompenzovala zvýšené náklady na nákup a míchání biopaliv. Ta jsou totiž dražší než paliva klasická a mají se povinně přidávat do nafty i benzínu zpočátku ve dvou procentech. "Okolní země výrobu biopaliv daňově zvýhodňují. Naši prodejci by nemohli konkurovat lacinějším dovozům," tvrdí Červenka.

Původní odhady výše vrácené spotřební daně se pohybovaly kolem čtyř miliard korun ročně - o to by přišel státní rozpočet. Ředitel rafinérie Paramo Ivan Ottis nyní mluví o jedné až půldruhé miliardě korun. "Nejde nám už o vrácení celé spotřební daně z biosložek, ale jen o tu část, která by kompenzovala naše vyšší náklady," připouští Ottis. Rafinérie a sociální demokraté přitom ve sněmovně mohou počítat i s podporou komunistů. Ti propagují státní pomoc biopalivům dlouhodobě. "Souhlasíme i s vracením části spotřební daně," potvrdil šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Jinou cestu razí zelení. Jejich návrh na zavedení biopaliv počítá u ekologických příměsí s úplným zrušením spotřební daně. A to nejen u biolihu, přidávaného do benzínu, a metylesterů rostlinných olejů, jež se zase přidávají do nafty. Bez daně chtějí zelení také třeba bioplyn. "Nejdřív tu ale musíme vytvořit trh s biopalivy a definovat všechny jejich druhy. To třeba u bioplynu úplně chybí," dodává předseda strany Martin Bursík.

Dotování biopaliv také požadují výrobci biosložek, především lihovary. Ministryně trvá na svém Ministryně zemědělství Milena Vicenová, jejíž návrh na biopaliva bez dotací vláda jednoznačně přijala, ovšem trvá na svém. "Zavést povinně přidávání určitého procenta biosložek do všech paliv a bez dotací je především průhledný systém," říká. Kolem dotování biopaliv už vypuklo několik skandálů, ještě než se celý systém vůbec rozjede. "Systém bez daňových úlev je nejčistší," potvrzuje i šéf zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež (ODS). Upozorňuje i na to, že se Vicenové podařilo vyjednat v Bruselu vyšší dotace pro zemědělce, kteří řepku nebo další plodiny pro biopaliva budou pěstovat.

Od příštího roku by tak na hektar energetických plodin měli navíc dostávat nejméně 45, později i 80 eur. Na stranu vlády se staví i státem ovládaná společnost Čepro, jež pohonné hmoty nakupuje od rafinérií, skladuje a dál prodává jako velkoobchodník. Sama chystá i míchání biopaliv. Podle ní by rafinérie chtěly vratku daně co nejvíc samy využít, prodávaly by biopaliva samy a Čepro by tak bylo ze hry. "Přišli bychom tak zhruba o jednu miliardu korun," říká ředitel Čepra Pavel Švarc.

Zdroj: agris.cz