Renata Šarjaková, 17. říjen 2006
Na Znojemsku vyrábí proud největší bioplynová stanice v Evropě

Ve Velkém Karlově na Znojemsku už pracuje největší bioplynová stanice v Evropě. Technologie za 180 milionů korun vyrobí za hodinu 2,7 megawatthodiny elektřiny, řekl dnes ČTK Luděk Horník z firmy Zevo, která zařízení provozuje. Roční výkon elektrárny pokryje podle odborníků spotřebu 8000 průměrných domácností, stanice je tak podle agentury CzechInvest největší v Evropě.

Stanice pracuje 24 hodin denně. Využívá rozkladu biologických zbytků na bioplyn, denně spotřebuje 250 tun odpadu. Kromě klasických splašků, kejdy, hnoje a zbytků ovoce a zeleniny dokáže zpracovávat třeba i kosti a peří. "S dodávkou těchto surovin není problém, máme smlouvy s několika agrodružstvy," uvedl Horník.

Ročně stanice vyrobí 23.725 megawatthodin elektřiny, spotřeba vstupů je 90.000 tun. Například hodonínská elektrárna vyrobila z biomasy za prvních šest měsíců tohoto roku 33.000 megawatthodin elektrické energie a spálila přibližně 33.000 tun odpadů, hlavně dřevních štěpků. "To je právě rozdíl mezi biomasou a bioplynem, při rozkladu na bioplyn vzniká několik vedlejších produktů a čistá produkce je tak mnohem nižší. Dřevo prostě hoří lépe," vysvětlil Pavel Liedermann z firmy EGÚ Brno.

Jako vedlejší produkt vzniká teplo. To zatím slouží k vyhřívání sousedních zemědělských objektů. "V současné době se na otopný systém připojuje také nová krokodýlí farma a výhledově počítáme ještě s výstavbou dvouhektarového vyhřívaného skleníku," podotkl ředitel firmy Zevo Bohumír Rada. Zemědělci mohou využívat i zbytky, které po takzvané fermentaci vzniknou, hodí se jako hnojivo nebo přídavek do kompostu. Samotný plyn zatím slouží jen k výrobě elektřiny, do budoucna by ho mohla firma Zevo používat i jako palivo do svých strojů.

Se svým výkonem vystačí stanice zhruba pro 8000 domácností, které elektřinu nepoužívají k vytápění a ohřevu vody, spočítal Liedermann. Přesto vidí bioplyn jen jako doplňkový zdroj energie. "Dovážení potřebných odpadů na velké vzdálenosti by bylo příliš nákladné, a tak vždy půjde pouze o lokální zdroj," vysvětlil.

S výstavbou stanice začala firma loni v listopadu. Právě kvůli netradičním vstupům musí stanice splňovat nadstandardní opatření. "Tato metoda nebyla zatím jinde v Evropě použita v tak velkém rozsahu," vysvětlila Alžběta Honsová z agentury CzechInvest, která firmě poskytla třicetimilionovou dotaci. Zevo teď žádá od CzechInvestu ještě dalších 30 milionů.

Stanici na bioplyn chystají i v Nivnici na Uherskohradišťsku. Tamní zemědělské družstvo počítá, že se mu náklady 50 milionů korun vrátí do osmi let. Podobné zařízení chtějí vybudovat i ve Stonavě na Karvinsku nebo v Dublovicích na Příbramsku. Zvýšenou poptávku potvrzují i výrobci stanic.


Zdroj: agris.cz


Hodnocení => průměr 011
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář