- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Využití živočišného odpadu jako biopalivo
Evropská komise požádala vědecký panel pro biologická rizika Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA–BIOHAZ) o vydání stanoviska k bezpečnosti termo-mechanického procesu přeměny vedlejších živočišných produktů kategorie 2 a 3 (ABP) na biopaliva (pozn.: rozdělení vedlejších produktů živočišného původu viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002).
Po diskusi s žadatelem (firmou INETEC, Velká Británie) bylo odsouhlaseno omezit materiál kategorie 2 pouze na chlévskou mrvu a obsah trávicího traktu.
V procesu popsaném firmou INETEC se spojuje teplo a mechanická abraze k redukci ABP na suchý materiál (biopalivo), které se následně spaluje k získání energie. Kondenzovaná voda se před vypuštěním do zásobníku udržuje minimálně jednu hodinu při teplotě 70 °C.
Panel BIOHAZ došel k závěru, že proces výroby biopaliva je sám o sobě pouze procesem sušení, a není proto vhodný k bezpečnému uložení kategorie 2 a 3 ABP. Pokud se však bere do úvahy kombinovaný proces: výroba biopaliva a následné spalování, dochází k bezpečné recyklaci kategorie 3 ABP, chlévské mrvy a obsahu trávicího traktu.
Příloha 1: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (v češtině)
Pozn. :
Proces navržený firmou INETEC se skládá ze čtyř kroků:
1. ukládání odpadu,
2. konverze biopaliva abrazivním sušením,
3. přeprava biopaliva,
4. spalování biopaliva (25–50 % získané energie se využije k přípravě biopaliva, zbývajících 50–75 % jako energie pro potřeby podniku, tj. k výrobě teplé vody, páry, k vytápění, chlazení atd., viz příloha 2, ve které je proces popsán).
Zdroj info ÚZPI