A opět nový rekord: S téměř 1 500 účastníky a 107 vystavovateli se výroční shromáždění Odborného svazu bioplyn představilo nejen jako největší akce o bioplynu v Německu. “Zatím jsme na špici také celosvětově”, konstatuje jednatel odborného svazu Dr. Claudius da Costa Gomez. Zasedání ukázalo mnohé, co se v současné době v sektoru bioplynu děje. V roce 2005 se postavilo kolem 700 nových bioplynových stanic, zemědělci do výroby energie vstoupili velkým stylem. V uplynulém roce došlo k velkému zvýšení investic vyvolanému novelizací Zákona o obnovitelných druzích energie v roce 2004 a zavedením bonusu Nawaro (obnovitelné druhy surovin). Ty se tvořily v letech 2003 a 2004, kdy byla budoucnost Zákona o obnovitelných druzích energie ještě nejasná.

Trend k větším zařízením a většímu množství energetických rostlin
Nová regulace proplácení má především jeden účinek: zařízení se zvětšují. I když se výrazně zvýšily úhrady za dodávky elektrické energie ze zařízení o výkonu pod 150 kW, je po těchto velikostech velmi malá poptávka. To platí také pro nové spolkové země. Dříve zde byla ekonomicky zajímavá především zařízení, která fermentovala velká množství kejdy, která byla v daném místě k dispozici. “Trend se v současné době jednoznačně pohybuje ke třídě 500 kW”, informuje Dr. Gerd Reinhold z Duryňského zemského zemědělského ústavu o aktuálním v Duryňsku probíhajícím průzkumu. V roce 2003 bylo ještě kolem 48 % bioplynových stanic provozováno výlučně s kejdou. “65 % použité organické sušiny pocházelo ze statkových hnojiv, pouze 12,5% z pěstování energetických plodin a 13 % z biologického odpadu”, vysvětluje Reinhold. To se po novelizaci Zákona o obnovitelných druzích energie výrazně změnilo. Podíl biologického odpadu byl v roce 2005 ještě pouhá 3 %, zatímco energetické rostliny se dnes používají v 45 %. Dominuje v tom kukuřičná siláž a obilí. Ale používají se také traviny a siláž z celých rostlin. Zajímavé je přitom následující: navzdory obvyklému mínění se měrné investiční náklady od roku 1999 málokdy zvýšily, naopak zůstaly konstantní v rozmezí 2 000 až 4 000 EUR.kW^-1 elektrického výkonu. Zlatokopecká nálada ale má také své stinné stránky a přivádí na trh mnoho nových začátečníků. “Zemědělci se ptají: Komu mám co věřit? A jak rozlišovat stelivovou slámu od pšenice?” Hans-Jürgen Schnell, výrobce blokových tepláren s výrobou elektrické energie a člen představenstva odborného svazu, proto prosazuje dobrovolný předem oznámený osobní závazek producenta. “Pracujeme na certifikaci. Výrobci musejí být schopni srovnávat to, co uvádějí ve svých prospektech.

Nové způsoby financování a modely provozovatelů
Při velikostech dnešních zařízení s častými 500 kW elektrického výkonu se také musí myslet na způsob financování. “Větší zařízení mají také vyšší požadavky”, si myslí Gerhard Falkenstein z Deutsche Kreditbank AG (Německé kreditní banky a.s.), která financuje bioplynové projekty především v nových spolkových zemích. Stále více se o oblast bioplynu zajímají také poskytovatelé fondů. “Peníze nebudou v budoucnosti pocházet pouze ze zemědělství nebo kreditního financování”, o tom je přesvědčen. V budoucím vývoji bude také větší poptávka po profesionalitě. “Zde budou producenti větší měrou sahat po kompetenci energetiky. Oba se mohou jeden od druhého učit”, očekává Dr. Martin Baumert z firmy EWE Naturwatt GmbH z Oldenburgu. Především v kontaktu ke koncovým zákazníkům, který dnes vybudovali dodavatelé energie, a který se ukazuje jako oblast, ve které musí obor bioplynu vyhledat pomoc. Pomocí bioenergie by se dodavatelé elektrické energie a plynu mohli zbavit mezinárodních závislostí. “Energie bude celosvětově dražší. Navzdory našim očekáváním nemáme dostatečné množství fosilních surovin pro pokrytí poptávky, proto je nyní poptávka po inteligentních alternativách. Způsob pohledu dodavatelů energie se zásadně změnil”, si myslí Baumert. “Jako nejdůležitější téma pro budoucnost vidíme výstavbu sítě”. Ulrich Schmack, jednatel firmy Schmack Biogas AG ze Schwandorfu (Bavorko) to potvrzuje: “Je mnoho poptávek z podniků dodávajících elektrickou energii, které chtějí taková zařízení provozovat sami”.

Velká potřeba optimalizace
“Ale v dnešních bioplynových stanicích je ještě potřeba hodně optimalizovat”, analyzuje Markus Ott, zástupce jednatele Odborného svazu bioplyn. Hovoří přitom o mnoha zařízeních, která nezřídka pracují v roce na plný výkon 5000 hodin, i když usilovala o 8 000. Nemůže být možné, aby potřebovala nějakých pět let k tomu, aby pracovala na plný výkon. Ale taková zařízení bohužel stále ještě jsou. Pan Ott upozornil v souvislosti s některými případy poruch netěsností fermentorů na následující skutečnosti: V roce 2005 bylo v zemědělství 60 nehod v souvislosti s kejdou (ne u bioplynových stanic), které byly nahlášeny Spolkovému statistickému úřadu. To ukazuje následující: ani etablované zemědělské odvětví podniku vždy nepracuje správně. “Závady u bioplynových stanic ztěžují jejich akceptování a vedou k tomu, že nejsme bráni vážně”, hledá pan Ott jasná slova.

Řetězec vytváření hodnoty od sila až po transformátor
Bioplynová stanice je řetězcem vytváření hodnot “od sila až po trafostanici”, převádí pan Ott věc do jiného pohledu. “Velká poptávka bohužel často způsobuje, že špatně informovaní zákazníci narazí na nezkušené nabízející. Stále ještě chybějí nástroje, podle kterých by se mohl zemědělec orientovat”, míní. Špatné vytížení bioplynové stanice a nedostatky ve výrobě počítá Ott mezi typické příznaky přehřátého trhu. Obává se, že tyto neúspěchy budou mít v následujících měsících důvodem k palcovým titulkům v novinách. Malé chyby mají většinou velké dopady. Jeden typický příklad z praxe: Kvůli chybné koordinaci v průběhu výstavby se v jednom případě do namontovala fermentoru špatně míchadla a plnicí zařízení. Špatný výkon při míchání, nízká výtěžnost plynu a dokonce zničení plnicího zařízení jsou následky, které mohou rychle stát 10 000 EUR a více. Přimlouvá se za to, aby v pozadí probíhala čistě technologická diskuse. “Provozovatel si musí začít uvědomovat řetězovou reakci a nešetřit na špatném konci, například na obsluze po dobu náběhu zařízení do provozu.” Současně by měl při výběru výrobce dbát na to, aby mu tento výrobce ukázal nástroje, kterými se má slibovaného výkonu také dosahovat. Orientační údaje již při výpočtu ekonomické efektivnosti dále nepostačují. “Viděli jsme nabídku, ve které se výkon blokové teplárny s výrobou elektrické energie udával jako ´ca. 500 kW´. Jak chcete s neprofesionálním postupem takového druhu diskutovat s například EON Bayern o hodnověrné energetické koncepci? Kritizuje také, že ze současných četných analýz o problémech stávajících bioplynových stanic se nikdo nepoučuje. Čas, který měla větrná energie k tomu, aby vyzrála, obor bioplynu nemá, o tom je přesvědčen. V této souvislosti ostře kritizoval, zda by se provozovatelé zařízení měli bránit, když dodavatelé energie chtějí vyrábět bioplyn sami. “Pokud není zařízení plně vytíženo více než 5 000 hodin, potom již provozovatel nevydělává. Zde je nutno si rozvážit, zda v tomto případě provoz nepřevezmou specialisté a zemědělec nezůstane u toho, co umí dobře.

Jak dále se Zákonem o obnovitelných druzích energie?
Obor stojí z politického hlediska před novou výzvou, aby Zákon o obnovitelných druzích energie zůstal zachován jako nejdůležitější nástroj i po roce 2008. Protože na rok 2007 je stanovena další turnusová evalvace. To znamená: Tak jako v roce 2004 se budou také v roce 2007 opět přehodnocovat sazby náhrad a ostatní nástroje. Energetika si tuto větev podřezává již dnes. Hovoří se o delších dobách provozu atomových elektráren nebo modelu kvót pro elektrickou energii z obnovitelných druhů zdrojů, jakmile ostatní státy EU prokáží, že jsou úspěšné pouze pevné úhrady jako v Zákoně o obnovitelných druzích energie. “Kromě pevných úhrad se v budoucnu musejí brát v úvahu také zvyšování nákladů na personál, údržbu a tak dále,” to požaduje Stephan Waerdt za výrobce zařízení blokových tepláren s výrobou elektrické energie od nového Zákona o obnovitelných druzích energie. Právě tak doufá v to, že se budou lépe definovat obsahy výrazů jako je pojem zařízení nebo oprávnění na inovační bonus.

Plyn skladovat pro zatížení ve špičce?
Jednatel firmy Schmack, pan Ulrich Schmack, doufá v pobídky za elektrický proud ve špičce. Zcela nesouhlasí s obecným úsudkem, že by se bioplyn mohl ve středním časovém horizontu stát konkurenceschopným vůči konvenční elektrické energii. “V oblasti základního vytížení nemáme šanci proti hnědému uhlí. Ale možnosti úspor plynu činí bioplyn zajímavým jako energii pro zatížení ve špičce!” Dokud tomu ale tak není, musí se efektivnost stávajících zařízení výrazně zvýšit.