Renata Šarjaková, 3. červenec 2006
Petrolejářský průmysl zbržďuje bioetanol
Zatímco bionaftu se již podařilo na trh zavést, staví se bioetanolu v současné době do cesty petrolejářský průmysl. Kritizovala to minulý týden v tiskovém prohlášení jednatelka Svazu německého průmyslu biopaliv (VDB) Petra Sprichová.

Paní Sprichová vysvětlila, že již dnes jsou v Německu potřebné výrobní kapacity pro výrobu bioetanolu. Kromě toho automobilový průmysl, ochránci spotřebitelů a politici všech politických stran vzhledem k vysokým cenám ropy rozšířili ve vzácné shodě zprávu, že používání biopaliv by se muselo urychlit, aby se snížila závislost na fosilních energiích. Přesto petrolejářský průmysl doposud vytrvale odmítá používat bioetanol jako palivo ve formě přísady do fosilních zážehových paliv, pro které by nebyla potřebná žádná vlastní síť čerpacích stanic nebo výdejní stojany. Jako argumenty se uváděly technické problémy, především takzvaná anomálie tlaku páry, vysvětlovala paní Fricková. Ta však vzniká pouze při podílu příměsi ve výši 2 – 4 %. Pokud by se podíl příměsi zvýšil, nestálo by z technického hlediska přimíchávání již nic v cestě. Již dnes mají němečtí výrobci bioetanolu k dispozici kapacity, které by umožňovaly použití technicky bezproblémových podílů etanolu v benzinu. Paní Spricková poukázala na to, že VDB na tomto pozadí vítá aktuální útok prezidenta Svazu automobilového průmyslu (VDA), profesora Bernard Gottschalka. Profesor Gottschalk potvrdil, že výrobci automobilů jsou na větší používání biogenních paliv připraveni a doporučuje proto ukončení podpory petrolejářského průmyslu a politiky. Podle údajů jednatelky představil výrobce automobilů Ford na mezinárodní automobilové výstavě (IAA) ve Frankfurtu první vozidlo na flexibilní palivo (FFV) pro Německo, které může natankovat jak benzin, tak také palivo s libovolným podílem bioetanolu - doporučuje se E 85, palivem s podílem etanolu ve výši 85 %. Problém ovšem je v tom, že v Německu není žádná čerpací stanice, která by toto palivo nabízela. Jiné země, jako Brazílie, USA a Švédsko naopak již léta dokazují, že řešení by existovalo. Zde se nejen prodávají odpovídající automobily, ale existuje také potřebná síť čerpacích stanic. Tím neslýchanější se zdá být zdrženlivost petrolejářských koncernů v Německu, protože ony jako mezinárodně činné podniky již s přimícháváním etanolu nashromáždily dlouholeté zkušenosti. Například petrolejářský koncern Shell patří celosvětově k největším uživatelům bioetanolu při přimíchávání do paliv pro zážehové motory. Podle údajů VDB získali výrobci bioetanolu v Německu na základě jednoznačných výhod z evropské a národní politiky náskok a v uplynulých měsících vybudovali odpovídající kapacity. Ty jsou však vytíženy pouze z poloviny, protože petrolejářský průmysl není připraven výrobek odebírat. Jinak to naopak vypadá s bionaftou, říká VDB. Ta se vzhledem ke zvyšujícím se cenám ropy těší rostoucí poptávce, takže v současné době vyrábějí všichni výrobci naplno. Síť 1900 čerpacích stanic, u kterých může spotřebitel bionaftu v čisté formě získat, dokumentuje úspěch alternativní pohonné hmoty jakož i skutečnost, že 40 % produkce se již prodává jako jedna z přísad do fosilní motorové nafty. Tím by již dnes byla pokryta 4 % celkového trhu s motorovou naftou.

Betriebswirtschaftliche Nachrichten, 2005,č. 11,s. 243

Zdroj info ÚZPI


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 006
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář