Po těžkostech s náběhem výroby v loňském roce se výroba bioetanolu ve firmě Südzucker v Zeitzu dostala do pohybu. Denní produkce dosahuje podle údajů firmy aktuálně 600 m³. Vytížení se tím v největším zařízení na výrobu bioetanolu v Evropě blíží k maximálnímu vytížení. Byl vyprojektován lihovar za přibližně 200 milionů EUR s roční kapacitou 260 000 m³ bioetanolu a 260 000 t bílkovinného krmiva, které se prodává pod jménem Protigrain. Pro oba produkty firma Südzucker nalézá podle vlastních údajů odběratele bez problémů. Kromě toho se v závodě v Dreiländerecku mezi Saskem-Anhaltskem, Duryňskem a Saskem dodává do sítě přebytečný elektrický proud, který se pro zařízení vyrábí z hnědého uhlí. Jako dobrou událost pro zemědělství a ochranu klimatu hodnotí stavbu továrny na výrobu bioetanolu ministryně zemědělství Saska-Anhaltska, Petra Wernicke. Zemědělství se v o závod rozšířeném regionu nabízejí nové šance, konstatovala ministryně počátkem ledna při příležitosti předání schvalovacího výměru na státní finanční podporu ve výši 18,25 milionu EUR od komise EU. Jako základní surovina se pro závod v Zeitzu používá pšenice. Tím se firma Südzucker odlišuje od nejdůležitějšího konkurenta na německém trhu, skupiny Sauter, která v braniborském Schwedtu k výrobě bioetanolu potřebuje ve velkém množství žito. Obsah škrobu v pšenici dodávané do Zeitzu dosahuje v průměru 60 % až 61 %, firmou Südzucker požadovaná minimální hodnota činí 58 %.

Obsah škrobu nad hodnotou 60 %
Ceny za energetickou pšenici vyplácené firmou Südzucker se neřídí podle obsahu škrobu, protože to není na trhu obvyklé. Dodavatelé pocházejí z okruhu od 150 do 200 km kolem závodu. Také zemědělci z České republiky přitom přicházejí ke slovu a v současné době přispívají na destilaci bioetanolu přibližně 20 % dodávek suroviny. Ve prospěch Čechů vyznívá také dobrá infrastruktura pro dopravu po železnici v jejich vlasti. V Zeitzu je snaha dodávat po železnici více dodávek než doposud. Výhodu v soutěži si mohou zjednat zemědělci, kteří se chtějí zapojit do obchodu s energií, také správným výběrem odrůdy. Vzhledem k vyššímu obsahu škrobu jsou zemědělci firmou Südzucker vyzýváni pěstovat pro produkci bioetanolu odrůdy pšenice B a C místo A a E. Dlouhodobé dodavatelské smlouvy ale podnik neuzavírá přímo s výrobci, nýbrž se zemským obchodníkem. Po Zeitzu, kde firma Südzucker využívá pro kontinuální fermentaci tzv. metodu Vogelbuschových kaskád, mají nyní v sousedních evropských zemích následovat další projekty na výrobu bioetanolu. Již ve výstavbě je zařízení v rakouském Pischelsdorfu západně od Vídně. V Belgii, kde má firma Südzucker tři cukrovary a dosahuje objemu výroby 660 000 t cukru, podnik rovněž uvažuje o zařízení na výrobu biolihu, a to buď na bázi cukrovky, nebo pšenice. Stavět tak, jako je vyprojektováno v Zeitzu, to je v bezprostřední blízkosti stávajícího cukrovaru a tím, například při zásobování energií, využívat synergické efekty. Jako surovina pro palivo šetrné k životnímu prostředí je na základě cenové situace, ve srovnání s cukrem, ovšem v současné době výhodnější alternativou obilí.

Nedělat politiku životního prostředí bez podniků
„Trvale vysoké ceny benzinu vytvářejí silný tlak na zlepšení podmínek pro používání bioetanolu nebo pro vytváření nových“, konstatovala paní Wernicke při předávání výměru o podpoře pro zařízení v Zeitzu. Cílů v životním prostředí nelze dosáhnout bez podniků. Tím se také poukazuje na snahy Saska-Anhaltska trvat v celoněmecké soutěži na usídlení firem, které si své peníze vydělávají hmotným využíváním obnovitelných druhů surovin. „Na tomto poli je budeme i nadále provázet“, řekla paní Wernicke v Zeitzu na adresu členů představenstva firmy Südzucker AG, Dr. Christopha Kirsche a profesora Markwarta Kunze. Za nové důležité obchodní pole pro firmu Südzucker označil Dr. Kirsch výrobu bioetanolu. O stanoviště se uvnitř koncernu odehrála tvrdá soutěž mezi Ochsenfurtem a Zeitzem. Východoněmecké město se nakonec prosadilo vzhledem k výnosnosti pšenice v regionu a vzhledem k dobré dostupnosti hnědého uhlí.
■ Firma Jet-Conoco se zajímá o přimíchávání
Vývoji trhu s bioetanolem věnoval pozornost profesor Kunz. O přímé přimíchávání bioetanolu do pohonných hmot projevila kromě samostatných čerpacích stanic zájem také skupina Jet-Conoco. Existují také pověsti o pokusném přimíchávání bioetanolu u firem Shell a BP. Jenom v prvním pololetí roku 2005 se v Německu vyrobilo 114 000 m³ bioetanolu, po 65 000 m³ v roce předcházejícím. Jako palivo by se podle těchto průzkumů mohlo využívat dobrých dvou třetin celosvětově produkovaných množství. Silně se mezitím zvýšil celosvětový obchod s bioetanolem, a to na 4,9 milionu m³ v roce 2004, po 3,7 milionech m³ v roce předcházejícím. Přes celní sazby Evropské unie ve výši 19,2 centu.l^-1 se na zdejší trh již dostal bioetanol  ze zámoří. Do kalkulace by snad ale firma Südzucker měla zahrnout určité snížení vnější ochrany. Dovozní cena brazilského bioetanolu je podle profesora Kunze v současné době kolem 55 cent.l^-1.
■ Povinnost přimíchávání aplikovat pro benzin a motorovou naftu odděleně
Kunz hovořil o silné závislostí na zahraničních poskytovatelích. „Potřebujeme určitý stupeň soběstačnosti“, požadoval člen představenstva firmy Südzucker. To by se mělo odrážet také u obnovitelných druhů surovin. V této souvislosti požadoval profesor Kunz řešení, aby se omezila obcházení zákonných předpisů v rámci daňové preference biopaliv. Südzucker konkrétně připomněl dovoz etylterciobutyleteru (ETBE) ze zámořských výrobních kapacit do Německa jakož i permanentní dovozy směsi benzinu s etanolem ze Švédska. Střednědobě by měla být na úrovni EU snaha o harmonizovaný systém na podporu a zavádění biopaliv, požadoval profesor Kunz. V případě povinnosti přimíchávání v Německu by se musela provést doprovodná opatření. Povinnost by musela platit specificky jak pro benzin, tak také pro motorovou naftu, v opačném případě se průmysl zpracování ropy a minerálních olejů zaměří na bionaftu. K požadavkům firmy Südzucker také patří získat osvobození od daně pro podíly biopaliv v hotových výrobcích, která přesahují závazná množství.

Dzz, 2006, č. 1, s. 4                             Zdroj info ÚZPI