Renata Šarjaková, 28. červen 2006
Bionafta na vzestupu - kdy ji budou následovat ceny řepky?
Bionaftou a řepkovým olejem již vydělávají výrobci a lisovny oleje od jisté doby mnoho peněz. Producenti řepky ale z toho profitují málo.

Z konjunktury obnovitelných druhů surovin by měli profitovat také zemědělci, protože nakonec surovina na novou energii roste na jejich polích. To platí zejména od té doby, kdy cenově výhodné zásobování fosilními palivy, jako ropou nebo zemním plynem, není již ani u nás samozřejmostí. Ale právě u nejdůležitější obnovitelné suroviny, u řepky, nastává doposud spíše opak. Zatímco řepkový olej a metylester řepky (RME) dosahují rekordních cen a výrobci si dopřávají tučných zisků, nemůže být doposud u tržeb za řepku ani řeč o novém "zlatém opojení". Místo toho se cenové nůžky mezi surovinou "řepka" a koncovým produktem "bionafta" rozevírají stále více.

Potřeba řepky se stále zvyšuje
To znamená, že lisovny oleje v principu vydělávají hned dvojnásobně, když výrobní cenu řepky stlačují. Naposledy se na úrovni výrobce platilo většinou mezi 19 a 21,50 EUR.q-1 (netto, franko zemský obchod). Lisovny oleje by kvůli setrvávajícím cenám řepkového oleje mohly čistě matematicky bez problémů dosahovat 25 EUR za metrický cent řepky.
Mnoho optimistů totiž v každém případě vidí také u řepky prostor pro pohyb nahoru ještě před novou sklizní. Navíc pro tento odhad hovoří více bodů:
Letošní potřeba německých 3 milionů tun metylesteru řepky ročně narůstá. Lisovny oleje kapacitou ve výší možných 6 milionů tun výrazně převyšují domácí produkci.
Pro zpracování v sezoně 2005/2006 je kromě toho z německé produkce k dispozici s přibližně 5 miliony t okolo 4 % suroviny méně než v roce předcházejícím.
Potřeba řepky má průběžně narůstat také v EU. Zpracování řepky by mohlo v období 2005/2006 narůst na více než 14 milionů tun.
S odhadovanými 15,4 miliony tun je pro potřebu sice k dispozici dostatečná nabídka ze sklizně 2005 a navíc by se také mohly mírně zvýšit importy z třetích zemí. Ve srovnání s celkovým zpracováním ale připadají odhadované importy ve výši 170 000 t až 420 000 t stěží v úvahu. Přes dále se zvyšující potřebu řepky uvádějí někteří cenoví pesimisté současnou velkou kanadskou sklizeň řepky, silný zájem o australskou řepku a nápadně rekordní pěstování řepky v Německu jako argumenty, proč by ceny nemohly výrazně stoupnout. V jednom bodě mají dokonce pravdu: Pěstební plocha ozimé řepky je s kolem 1,4 miliony ha v celé Spolkové republice téměř o 6 % větší než v uplynulém roce. Ale: Zda tím ve sklizni roku 2006 "hrozí" nový rekord produkce nebude ještě dlouho jisté. Sklízená množství závisí hlavně na povětrnostních podmínkách na jaře a při  sklizni.

Rostlinného oleje je na celém světe nedostatek
Jak je řepka jako surovina skutečně žádaná ukazuje pohled na trh s řepkovým olejem. Na konci roku 2005 dosahoval kurz s cenou 620 EUR.t-1 (fob Rotterdam) rekordní úrovně a umístil se zřetelně jinde než jiné druhy olejů jako sojový olej nebo palmový olej.
Dodávky k rychlému dodání bylo možno získat pouze za výrazný příplatek. Následující body objasňují celosvětově napjatou situaci v zásobování řepkou:
■ Na překladišti v Rotterdamu klesají zásoby od poloviny roku 2005. Zásoby mají mezitím klesnout na pouhých 14 500 t.
■ Řepkový olej poptávají stále více nejen výrobci pohonných hmot, ale také potravinářský a chemický průmysl. V oblasti potravinářství prodej řepkového oleje v roce 2005 opět znovu výrazně vzrostl, podle spotřeby v celé EU činí již od roku 2004 více než 12 milionů tun.
■ Celosvětové zásobování rostlinnými oleji označují analytici jako napjaté. Globální spotřeba rostlinných olejů v letošním roce pravděpodobně znovu vzroste o dobrých 5 % na 114 milionů tun. Spotřeba by se tak od roku 1990 zdvojnásobila.
■ V Německu očekává Svaz německého průmyslu biopaliv (VDB) v dalších letech výstavbu zpracovatelských kapacit lisoven oleje na řepku na až 7 milionů tun. Množství navíc by měly bez problémů pojmout již zčásti ve výstavbě se nacházející závody na výrobu bionafty.
Proto mnoho napovídá i pro v budoucnu vysoké ceny řepkového oleje. Kurzovní kotace sice v poslední době mírně klesly, kromě jiného také kvůli diskusi o dani z bionafty. Později, po vysvětlení detailů, by se ale mohly kurzy opět zvýšit. Protože výrobci metylesteru řepky by vesměs mírné dílčí zdanění mohli zvládnout.

Se smlouvami o smlouvě budoucí případně ještě vyčkat
Přesto daňové plány lisoven oleje a obchodníků postačují i v novém roce jako argument k tomu, aby výrobní ceny řepky stlačovaly. Výkupčí nabízeli v polovině ledna jenom mezi 19 a 21,50 EUR za metrický cent (franko sklad bez DPH). Rozdíl mezi bionaftou a řepkou tak zůstává přes v poslední době mírně snížené ceny pohonných hmot velký. Pro pěstitele řepky proto vypadají doposud uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí na novou sklizeň 2006 jako zklamání. Většinou se zemědělcům nabízela za řepku z nové sklizně cena mezi 20,50 a 22 EUR.q-1. Za určitých podmínek by se proto v letošní roce mohlo vyplatit s uzavřením smluv ještě vyčkat. V současné době platných cen můžete podle všeho stále ještě dosáhnout později. Ale dávejte pozor: Pokud chcete žádat o prémie za energetické rostliny, nevyhýbejte se odběratelské smlouvě.

Konstatujeme
V průběhu roku by se ceny řepkového oleje a v důsledku toho i kurzovní záznamy mohly při nejmenším mírně zvýšit. Protože nová zařízení na výrobu metylesteru budou poptávku po řepkovém oleji dále stupňovat.
Přes větší výsevní plochu a možnou bohatou sklizeň by tedy nabídka řepky mohla bez problémů nalézt svého odběratele. Horní cenová hranice by se ale nabídkami řepky a řepkového oleje z ostatních zemí EU a ze světových trhů mohla snížit. Fosilní energie, které se stávají nedostatkovějšími, by se v budoucnosti mohly zdražit, a přinejmenším by se mohla zvýšit jejich horní cenová hranice. To u bioenergie hovoří pro narůstající potřebu a vyšší ceny za bionaftu. Potom se ale zemědělci jako výrobci suroviny a pěstitelé řepky musejí také více podílet na tržních úspěších zpracovatelů.

Top Agrar, 2006, č. 2, s. 148       Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 080
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář