Renata Šarjaková, 22. květen 2006
Cílené použití nových bílkovinných krmiv
Alternativní bílkovinná krmiva (např. řepkové pokrutiny) se mohou stát cenově výhodným doplňkem krmné dávky.

Zvýšení podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů s sebou přináší vedle další možnosti zhodnocení řepky a obilovin také vytvoření nového trhu s bílkovinnými krmivy: při výrobě etanolu a bionafty vznikají jako vedlejší produkty velká množství obilných výpalků (lisované a sušené výpalky) a řepkových pokrutin.
Tyto vedlejší produkty bohaté na bílkoviny mohou doplnit nebo úplně nahradit tradiční zdroje proteinu ve výživě vysokoužitkových dojnic jako jsou sojový a řepkový šrot a pivovarské mláto, čímž je možné docílit snížení nákladů na krmení. 
Zařazení lisovaných výpalků se vyplatí jedině v případě, že je jejich cena nižší než 3,30 EUR za q. Konkurenceschopnost řepkových pokrutin závisí na ceně sojového šrotu, musí být o 6 EUR za q nižší. Sušené výpalky mají identické složení jako řepkový extrahovaný šrot, musí být tedy levnější, aby se jeho náhrada vyplatila. V současné době tomu tak je – cena lisovaných výpalků je 2,40 EUR/q (transportní vzdálenost do 100 km) a řepkových pokrutin cca 12 EUR/q za předpokladu, že se cena sójového šrotu pohybuje mezi 19 - 20 EUR/q.

 Obilné výpalky: vlhké nebo sušené
Při výrobě etanolu (alkoholu), které je alternativním palivem a může sloužit jako náhrada za benzín, vznikají kvasné zbytky - obilné výpalky. V současné době jsou na trhu dostupné lisované výpalky ze žita a tritikale s obsahem sušiny 35 % a sušené výpalky z pšenice s obsahem sušiny 88 %.
Lisované výpalky vydrží čerstvé pouze po dobu dvou dnů a poté musí být urychleně zesilážovány. Důležité je, aby nedošlo za žádných okolností k přístupu vzduchu, proto je nutné dbát na kvalitu podkladu a výška silážované hmoty nesmí být vyšší než 1,5 metru.
V podnicích, kde by skladování čerstvých výpalků činilo problémy, mohou využít širokou nabídku konzervačních prostředků, které prodlouží skladovatelnost asi na 7 dní. Vícenáklady za konzervační prostředky činí 2,50 EUR za tunu.
Díky vysokému obsahu vody je transport výpalků ekonomický jen do vzdálenosti 100 až 200 km od výrobny etanolu. Sušené výpalky jsou v současné době nabízeny s nižším a vyšším obsahem vlákniny – 7 a 16 % a obsah bílkovin se pohybuje kolem 38 %.
Výpalky mají příznivé složení:

  • vysoký obsah UDP (47 – 63 %),
  • 7,3 až 7,6 MJ NEL/kg sušiny,
  • lehce stravitelnou vlákninu (NDF téměř 50 %),
  • probioticky působící složky buněčných stěn kvasinek a enzymy (cca 2 % sušiny).  

Konstantní obsah proteinu je pohybuje okolo 20 %. V praxi se osvědčilo zkrmování 5 až 6 kg lisovaných výpalků na krávu za den, toto množství může nahradit 8 kg pivovarského mláta a 0,5 kg obilí. Kolik sojového šrotu může být nahrazeno sušenými výpalky závisí na druhu podávaných objemných krmiv a úrovni užitkovosti. V případě krmných dávek založených na travní siláži, určených pro dojnice s průměrnou mléčnou užitkovostí, mohou řepkové pokrutiny a sušené výpalky pokrýt celkovou potřebu dusíkatých látek. V krmných dávkách s vysokým podílem kukuřičné siláže je ale nutné zajistit vyšší obsah bílkovin, takže zvláště u skupin dojnic s vysokou užitkovostí není možné nahradit celou dávku sojového šrotu výpalky. Pro tyto případy byla vyvinuta zajímavá alternativa  tzv. Drittelmix, který je tvořen stejným podílem řepkových pokrutin, sušených výpalků a sojového šrotu. Někteří chovatelé úspěšně snížili náklady na krmení díky zařazení výpalků nejenom v krmných dávkách dojnic, ale také mladého dobytka a býků ve výkrmu.

Řepkové pokrutiny
Při výrobě bionafty, především v malých, decentralizovaných zařízeních po celém Německu vznikají velká množství řepkových pokrutin, která mohou být nejlépe využita v krmení skotu. Pokrutiny mají na rozdíl od řepkového šrotu výrazně více energie – 8,6 MJ NEL/kg sušiny, ale naopak méně bílkovin. Nejvýznamnější rozdíl však spočívá ve vysokém obsahu tuku a nízkém podílu využitelného proteinu. Hlavní problémem při zkrmování pokrutin je vysoký podíl tuku. V průměru se pohybuje jeho hladina okolo 155 g tuku/kg sušiny, ale častokrát je to až 200 g/kg sušiny.
Krmná dávka nesmí však obsahovat více jak 125 g na 100 kg živé hmotnosti nechráněných tuků a ne více než 225 g/100 kg ž.hm. chráněných tuků. Dojnice s hmotností 650 kg proto může denně zkonzumovat 800 g tuku nebo 40 g/kg sušiny při příjmu 20 kg sušiny za den.
Příliš mnoho tuku v krmné dávce může vést ke následujícím problémům:

  • Pokles stravitelnosti živin (celulóza),
  • redukce tvorby kyseliny octové v bachoru,
  • Snížení obsahu tuku a bílkovin v nadojeném mléce,
  • Vzestup hladiny volných mastných kyselin.

Při tvorbě krmné dávky je důležité také zohlednit obsah tuku v ostatních komponentech. Zvlášť pivovarské mláto obsahuje významné množství tuku, 82 až 85 g N-látek/kg sušiny, mnoho šarží však obsahuje 110 až 120 g N-látek. 8 až 10 kg pivovarského mláta na dojnici za den obsahuje 300 g hrubého tuku, což odpovídá 1,5 až 2 kg řepkových pokrutin.
Předností řepkových pokrutin je vysoký obsah fosforu (cca 10 g v kg sušiny). Pokud je v krmné dávce na produkci 36 kg mléka nahrazeno 6 kg pivovarského mláta 1,5 kg pokrutin, může být hladina fosforu v minerálním krmivu zredukována na polovinu (ze 4 na 2 %) a tím je možné snížit náklady na krmení.
Nevýhodou pokrutin je vysoký obsah síry (cca 7 g/kg sušiny), což vede k negativnímu poměru mezi kyselinami a zásadami (DCAB). Proto jsou řepkové produkty velmi vhodné k profylaxi mléčné horečky. 

Top Agrar, 2006, č. 4, s. R 24 – R 29

Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 026
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář