Dne 15. září v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhl seminář Energetika budoucnosti v evropském kontextu, věnující se obnovitelným zdrojům energie a jejich budoucnosti.    

     Uspořádalo ho sdružení Společná iniciativa asociací pro obnovitelné zdroje energie v ČR (Česká fotovoltaická průmyslová asociace, Česká společnost pro větrnou energii, České sdružení pro biomasu CZ Biom, Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů a Centrum pro výzkum energetického využití litosféry).

     Akce se konala pod záštitou předsedy Výboru pro životní prostředí PS PČR, Mgr. Milana Šťovíčka.

     Seminář byl určen pro poslance a senátory, odborníky v oboru energetiky, OZE a energetických koncepcí, pro novináře a média.

     Na semináři vystoupili v průběhu dne významní tuzemští i zahraniční experti a politici zabývající se energetikou a ochranou životního prostředí.

     Seminář se věnoval nejaktuálnějšímu dění v oblasti energetiky. Hlavním tématem byl konflikt mezi dvěma pojetími dalšího rozvoje energetiky v ČR - klasickou "těžkou" energetikou založenou na velkých zdrojích - uhlí a atomu - a novými směry - zejména obnovitelnými zdroji energie a decentralizací.

     Cílem semináře bylo seznámit účastníky konference s novou legislativou upravující oblast energetiky, poukázat na její hlavní problémy a nedostatky a seznámit účastníky s výhradami, které k ní asociace obnovitelných zdrojů (OZE) mají.

     Těžištěm rozporů je nový Zákon o podporovaných zdrojích energie (aktuálně před druhým čtením v parlamentu) a s ním související Národní akční plán zavádění OZE, který byl již poslán do Bruselu. Mnozí odborníci tvrdí, že přijetí těchto dvou stěžejních dokumentů by zmrazilo na dlouhá léta rozvoj OZE u nás a velice ztížilo již tak složitou situaci celého oboru, který je jinde v Evropě i ve světě naopak výrazně podporován.

     Mnozí účastníci semináře jsou toho názoru, že v České republice jsou nedostatečně podporovány obnovitelné zdroje energie a že ČR se v oblasti podpory obnovitelných zdrojů ubírá přesně opačným směrem než ostatní vyspělé evropské a světové ekonomiky. Zatímco tyto země podporují přechod k obnovitelným zdrojům, Česká republika se chce i nadále spoléhat převážně na jádro a uhlí. Tento přístup jde i proti ekonomické logice. Je známo, že zatímco obnovitelné zdroje mají do budoucna potenciál ke zlevňování, konvenční zdroje budou i nadále nevyhnutelně zdražovat.

     Zajímavé je srovnání např. se sousedním Německem, které v OZE naopak vidí budoucí cestu k energetické soběstačnosti.

     Své referáty na semináři přednesli tito mluvčí: Hans- Josef Fell, poslanec německého parlamentu za stranu Zelení; Anthony Patt, univerzitní profesor, expert v oblasti OZE, externí konzultant společnosti PricewaterhouseCoopers; Martin Bursík, bývalý vicepremiér a ministr životního prostředí ČR, který přednáší environmentální politiku na New York University of Prague; Pavel Doucha, expert práva v oblasti životního prostředí a obnovitelných zdrojů, právník advokátní kanceláře Šikola a partneři.

 Hans- Josef Fell:

     Hans-Josef Fell, který prezentoval svou přednášku na téma Výhled energetiky v Evropě a postavení obnovitelných zdrojů energie, sdělil, že německá strana Zelení připravila svůj ambiciózní plán – dosažení 100 % elektřiny vyrobené z OZE do roku 2030. „Stoprocentní produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů je možná již v roce 2030 a bude o hodně levnější, než využívání konvenčních zdrojů elektřiny. Potenciál obnovitelných zdrojů je na rozdíl od tradičních zdrojů, které jsou omezené, nekonečný. Právě nedostatek tradičních zdrojů stojí již teď za jejich zdražováním.“

     Uvedl, že „Je možné podporovat všechny jednotlivé zdroje. Pokud se nebude plýtvat, vývoj může být i rychlejší,“ dodal.  Vývoj podle něj může vést i k dalšímu vytváření pracovních míst, jedná se o podporu průmyslu a otevírání nových trhů. Obnovitelné zdroje jsou totiž podle jeho slov po automobilovém průmyslu druhým největším odběratelem olova. „Obnovitelné zdroje nezatěžují německý státní rozpočet, fotovoltaika je levnější než nukleární elektrárny.“

     Fell, spolutvůrce německého zákona o obnovitelných zdrojích energie, mimo jiné zdůraznil, že pokud Německo splní své plánované cíle v OZE pro rok 2020, vznikne díky tomu přes čtvrt milionu nových pracovních pozic a ušetří se zároveň 19 miliard eur na nákup fosilních paliv, které musí dovážet.

     Myšlenku, že by Česká republika snad mohla uspokojit německou poptávku po elektřině pomocí svých jaderných elektráren, Fell vyvrací: „Německo chce aktuálně zastavit provoz svých jaderných elektráren. Je ale naprosto logické, že v budoucnu elektřinu pocházející z jádra nebude chtít dovážet. A to ani z České republiky.“

Anthony Patt:

     Na prvního přednášejícího navázal další zahraniční host – Anthony Patt. Ten zmínil, že je možné pokrýt i 100 procent spotřeby elektřiny z OZE. Je však dle něj nutno splnit několik podmínek. Jako nejpodstatnější zmínil vůli jednotlivých států rozvíjet dlouhodobou mezinárodní politiku podporující OZE a urychlení rozvoje infrastruktury podporující obnovitelné zdroje. „Pokrytí 100% spotřeby elektřiny v Evropě z OZE není nereálný cíl, studie společnosti PricewaterhouseCoopers s několika scénáři to potvrzuje,“ komentoval tento přístup Anthony Patt, spoluautor zmíněné studie.

Martin Bursík:

     Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí a zástupce asociací OZE nejprve shrnul současnost a budoucnost energetiky v České republice.

     Zdůraznil, že v Čechách připravovaný návrh projaderné a zároveň z pohledu OZE likvidační státní energetické politiky je naprosto zastaralý koncept nezohledňující poslední trendy v energetice.  

      „Asi stopadesátjedna států ve světě má své definované cíle v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů anebo podpůrné politiky. Nezaznamenal jsem nikde, že by nějaký stát kalkuloval s tím, že role obnovitelných zdrojů bude klesat,“ řekl. Do obnovitelných zdrojů energie podle něj hodně investuje kupříkladu Čína. „Nemůžeme rozhodovat budoucnost české energetiky, aniž bychom si všímali toho, co se děje kolem nás,“ dodal.
     “Je třeba hledět dál. Zatím v Čechách řešíme zbytečnosti. Měli bychom hledat inspiraci v zahraničí. Ujede nám vlak a my se budeme jen dívat na jeho zadní světla,“ řekl.

     Také doplnil, že obnovitelné zdroje energie už v roce 2010 překročily “magický bod“, po kterém vyjdou nové investice do obnovitelných zdrojů levněji než do těch konvenčních.

     Poslanecká sněmovna by podle něj měla v konkurenčním boji podpořit malé společnosti před těmi velkými jako je například ČEZ. Při projednávání zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie by se pak měla zamyslet nad pozměňovacími návrhy asociací, jako je například podpora tepla z biomasy.

     Podle Bursíka právě konvenční zdroje a jejich omezenost stojí již teď za současným nárůstem ceny elektrické energie. „Nám v České republice nejde o to, že bychom měli nyní plánovat produkci 100 % elektřiny z OZE. Je však pro nás klíčové neztratit kontakt s technologickým vývojem ve světové a evropské energetice. Nespoléhat slepě jen na jeden či dva primární zdroje. Jde o diverzifikaci zdrojů, o energetickou bezpečnost našeho státu, o životní prostředí, o udržitelný rozvoj. Nyní se rozhoduje o naší budoucnosti.“

     V Evropské unii jde podle Bursíka do obnovitelných zdrojů 60 % investic, z toho nejvíce do plynových elektráren a následně do větrných. V České republice je ale podle něj stále jakýmsi „náboženstvím“ jaderná energetika nebo se vedou „zamrzlé diskuse o tom, zda prolomit limity a těžit uhlí v Horním Jiřetíně“. V Evropě jsou naproti tomu vedeny diskuse o tom, zda obnovitelné zdroje utáhnou jen malý, nebo i velký kus území.

Pavel Doucha:

     Právník Pavel Doucha rozebral právní stránku navrhovaného zákona o podpoře OZE.

     Vysvětlil, že „Návrh Zákona v podobě, jak jej předkládá vláda (i ve verzi komplexního pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru PS), povede k zásadnímu zpomalení až zastavení rozvoje OZE, k zásadnímu znejistění oboru a odlivu malých a středních firem ze sektoru. Zákon v této podobě znevýhodňuje malé decentralizované výrobce, nahrává naopak velkým energetickým gigantům a obchodníkům s elektřinou.“ .

     Dle Asociací totiž není účelem tohoto návrhu Zákona skutečný rozvoj OZE, ale pouze formální dosažení závazného cíle uváděného jako tzv. Národní akční plán.

     Doucha citoval prohlášení ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, který v souvislosti s Národním akčním plánem prohlásil, že “Česká republika dodrží vyjednané eurohujerské závazky v oblasti obnovitelných zdrojů, ale nedopustí jejich sebemenší překročení“. Vláda tak evidentně třináct a půl procent, ke kterým se v rámci NAP zavázala, bere jako strop, přes který “nejede vlak“. Přitom podle výstupů Pačesovy komise by v roce 2050 mohly být až dvě třetiny energie produkovány právě z obnovitelných zdrojů.

     Podle návrhu Zákona bude podpora udělována pouze do vyčerpání meziročních limitů instalovaného výkonu a předpokládané výroby energie uvedených právě v tomto Plánu. Pro některé obnovitelné zdroje však již byly tyto limity vyčerpány, pro fotovoltaiku až do roku 2020. Pokud vláda chce podpořit občany ve snaze vyrobit si vlastní elektřinu a být tak alespoň částečně nezávislí na neustále rostoucí ceně, měla by těmto drobným instalacím pro domácí účely dát plnou podporu. V návrhu Zákona také chybí záruka prodeje elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Trh by přitom mohl podpořit výrobu většího množství čisté elektrické energie. Naopak je zde omezení práva volby mezi formami podpory, tj. výkupní cenou a zelenými bonusy.

     Návrh Zákona také nedostatečně podporuje využívání účelově pěstované biomasy. To ve svém důsledku povede ke zdražování biomasy a pelet pro domácnosti a malé lokální kogenerační jednotky či zdroje tepla. Nový Zákon navíc nepodporuje ani tzv. ostrovní systémy. Staví se tímto přímo proti případné energetické nezávislosti občanů na velkých energetických společnostech.

     Česká norma o podpoře obnovitelných zdrojů energie je nevýhodná pro malé dodavatele energie a na rozdíl od zákona, platného ve Spolkové republice Německo, negarantuje jejich napojení na energetickou síť. „V zákonu chybí například i podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů,“ dodal.

 Zpracovaly: Ing. Šárka Vondrášková, Mgr. Dana Koubová