- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Strach není na místě
Eugenie Línková, 30. červenec 2011
Své rozhodnutí ministerstvo zdůvodnilo mimo jiné strachem z neúměrného nárůstu výkupu dotované energie. Ministerstvo chce rozhodnutím také uspořit finanční prostředky.
Úřad oznámil žadatelům, kteří během červnového 13. kola v rámci Programu rozvoje venkova, opatření III.1.1. b) požádali o finanční podporu na stavbu či modernizaci bioplynové stanice, že zastavil administraci jejich projektů.
Na tuto skutečnost reagovalo vedení Agrární komory ČR vyjádřením, že jde o bezprecedentní krok učiněný za zády zemědělců a o plnění vůle energetické mafie, který je v přímém rozporu s Národním akčním plánem rozvoje obnovitelných zdrojů energie do roku 2020, přijatým vládou ČR a notifikovaným Evropskou komisí.
„Jde o nevyužití peněz, které nám na tento program poskytuje Evropská unie,“ uvedlo vedení agrární komory ve svém prohlášení. Na tiskové konferenci viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada velmi detailně a přesně vysvětlil prostřednictvím faktů, proč zemědělci tak zareagovali. Z jeho vystoupení jsou následně vyjmuty některé části, které dále citujeme.
Přínos bioplynových stanic pro státní rozpočet
-
„Česká republika se zavázala Evropské unii, že bude mít v roce 2020 minimálně 13,1 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Je to jeden z nejnižších závazků v rámci EU, kde je průměr 20 %. Bioplynové stanice pomohou naplnit dosáhnout tento cíl nižšími náklady. Na rozdíl od slunečních, větrných a vodních elektráren nevyrábějí pouze elektrickou energii, která je dotovaná spotřebiteli energie zeleným bonusem, ale i teplo, které je také započítáno do plnění závazku, a to již dotované není. Například při průměrném využití tepla na úrovni 40 % je náklad na 1 kWh z obnovitelných zdrojů energie u bioplynových stanic 5,5krát levnější, než je podpora u slunečních elektráren spuštěných do roku 2010.
-
Není opodstatněná obava z nekontrolovatelného růstu výkonu bioplynových stanic obdobně, jak se tomu stalo u slunečních elektráren. Česká vláda schválila národní akční plán, jak dosáhne 13,1 % v roce 2020 z obnovitelných zdrojů energie a v jaké struktuře se na tom budou jednotlivé obnovitelné zdroje podílet. Tento dokument je závazný i vůči Evropské komisi.
-
Na konci roku 2010 byly v provozu bioplynové stanice o výkonu 92 MW elektrické energie a národní akční plán předpokládal na konci loňského roku 113 MW elektrické energie. Navíc nebyl ani z 50 % plněn tepelný výkon bioplynových stanic, který je kalkulován v národním akčním plánu. K 30. květnu 2011 byly v provozu bioplynové stanice o výkonu 113 MW a podle odhadu a průzkumu Agrární komory ČR lze předpokládat do konce roku 2011 výkon asi 140 MW. Naopak národní akční plán požaduje 147 MW, takže jaký nekontrolovatelný růst?. Ten naopak bude v dalších letech zaostávat za čísly v akčním plánu. Důvody jsou dva. V roce 2011 je poslední možnost získat investiční dotace v rámci operačních programů z EU. Bez těchto dotací je vzhledem k návratnosti obtížné pro většinu zemědělských podniků získat financování projektů. Další možnost podat žádost o dotaci bude zřejmě nejdříve až v roce 2014. Dalším důvodem je růst cen rostlinných komodit, kde výkupní ceny vzrostly na dvojnásobek, a tím se samozřejmě snižuje zájem o výstavbu bioplynových stanic. Dalším důvodem je i růst vstupních nákladů, jako jsou například cena nafty a hnojiv.
-
V České republice významnou většinu bioplynových stanic provozují české zemědělské podniky, které tím přispívají k zaměstnanosti na venkově a sto procent daní svých a svých zaměstnanců odvádí v ČR na rozdíl od provozovatelů slunečních a jiných elektráren.
-
Výstavba bioplynových stanic je investičně náročná a obsahuje velké procento stavebních prací a dodávek technologií z České republiky. Tím dochází k další zaměstnanosti a odvodům daní do českého rozpočtu.“
Přínos bioplynových stanic pro české zemědělství
-
„Bioplynové stanice umožňují diverzifikaci tržeb zemědělců a stabilizují ekonomiku zemědělských podniků v období propadu cen zemědělských komodit.
-
Umožňují synergii s živočišnou výrobou – efektivně využívají kejdu, hnůj a technologické linky na výrobu substrátů.
-
Výstavbou bioplynové stanice se zároveň řeší kvalitní skladování kejdy a hnoje na šest měsíců podle požadavků, což přispívá ke snižování zatížení životního prostředí.
-
Využití tepla umožňuje další podnikání a restrukturalizaci činností v zemědělských podnicích.
-
Bioplynové stanice (BPS) pomáhají zaměstnávat lidi na venkově – na vlastní BPS i tím, že se udrží živočišná výroba a provozy, které využívají teplo.
-
Není opodstatněná obava, že výstavbou bioplynových stanic dochází k ohrožení výroby potravin v ČR. Na základě studie, kterou zpracoval Ústav zemědělských informací ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Ministerstvem zemědělství ČR by při 100% soběstačnosti ČR v potravinách zůstalo bez využití minimálně 900 tisíc hektarů zemědělské půdy. Ve většině komodit však ČR soběstačná není. Na těchto hektarech se v současné době pěstují obilniny, které se exportují bez přidané hodnoty, tedy ekonomicky nevýhodně. Ročně je to asi 2,5 až 3 miliony tun obilovin. Pro zemědělce i ČR bude výhodné tuto zemědělskou půdu zapojit do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou bioplynové stanice, biopaliva a biomasa. Kdyby byl naplněn cíl pro BPS z národního akčního plánu v roce 2020, tak je třeba na pokrytí vstupů do bioplynových stanic asi 150 tisíc hektarů zemědělské půdy, a to není žádný problém.
-
Také není opodstatněná obava přílišného rozšíření pěstování kukuřice na siláž, která může být riziková k vodní erozi půdy při nedodržení zásad správného pěstování. Zkušenosti ukazují, že právě v kopcovitých oblastech, kde vodní eroze hrozí, lze velmi dobře využít jako substrát senáže z luk a pastvin, které nemají další využití, dále je vhodný substrát senáž z žita a jiných plodin.“
Energetický přínos bioplynových stanic
-
„Stabilní predikovatelná výroba po celých 24 hodin a 365 dní v roce na rozdíl od jiných zdrojů, jako jsou například slunečné a větrné elektrárny.
-
V případě zájmu České přenosové soustavy a trhu lze dokonce výrobu regulovat podle potřeby rozvodné soustavy elektrické energie během dne.
-
Vysoká účinnost využití energie, která může při využití tepla přesáhnout 80 %.“
Přínos bioplynových stanic pro životní prostředí
-
„Snížení emise čpavku do ovzduší z kejdy a hnoje, které využívá.
-
Snížení rizika kontaminace podzemních vod dusíkem.
-
Digestát z bioplynové stanice je kvalitní hnojivo, které se vrací zpět do půdy a udržuje její úrodnost. To je velký rozdíl například od spalování biomasy, kde se do půdy nic nevrací.“
Souhrn o investiční dotaci
-
„Program rozvoje venkova podpořil od roku 2007 do letošního roku 127 bioplynových stanic o celkovém výkonu asi 85 MW. Ne všechny bioplynové stanice ale budou realizovány kvůli odmítnutí úvěru nebo připojení. Odhadujeme realizaci 80 % projektů se schválenou dotací.
-
Ve 13. kole Programu rozvoje venkova v červnu 2011 bylo podáno 105 žádostí na bioplynové stanice. Odhadujeme, že je v tom asi dvacet žádostí na dostavbu již provozovaných stanic (skladování substrátů, využití tepla apod.). To znamená, že se reálně přihlásilo o dotaci 85 bioplynových stanic o výkonu 60 MW. Vzhledem k tomu, že realizace je na dva roky, tak je to výrazně méně, než se plánuje meziroční nárůst v národním akčním plánu, který schválila vláda.
-
K dispozici na 13. kolo stačí finanční prostředky zhruba na podporu třiceti projektů, to je 30 % z podaných žádostí a představuje to výkon maximálně 20 MW.
-
Parametry Programu rozvoje venkova jsou nastaveny velmi přísně tak, aby podpořily pouze stabilní bioplynové stanice, kde zemědělský podnik s dostatečnou rezervou vyrobí všechny potřebné substráty. Například je pro toto kolo kritérium přijatelnosti minimálně 30 % substrátů z živočišné výroby (kejda + hnůj). Dále je v bodovacích kritériích výrazně obodován dostatečný počet hektarů zemědělské půdy na instalovanou kW, dostatečný rozměr živočišné výroby na kW, využití tepla, dosažení dobré účinnosti nebo zajištění dostatečné kapacity skladování digestátů. Při trojnásobně větší poptávce rozhoduje počet bodů, a tím je zajištěno, že dotaci obdrží jen opravdu kvalitní stabilní projekty zajišťující výše popsané efekty.
-
13. kolo Programu rozvoje venkova, kde jsou i bioplynové stanice v opatření III.1.1. b), vyhlásilo ministerstvo zemědělství letos v dubnu po předchozím jednomyslném schválení monitorovacím výborem, kde jsou zastoupena jednotlivá ministerstva, SZIF, kraje a nevládní organizace. Žádosti byly podávané v období 14.-27. června. Vše probíhalo řádně a od té doby se v této oblasti nic nestalo. Proto je zcela nepřijatelné o měsíc později toto kolo ukončit bez projednání v monitorovacím výboru a bez racionálního důvodu. To se v historii investičních dotací na ministerstvu zemědělství od roku 2002 ještě nestalo.
-
Tím dojde nejen k ohrožení čerpání financí, kde 75 % prostředků je z EU a pouze 25 % z našeho rozpočtu, ale především k zastavení realizace výše popsaných efektů. Žadatelé, kteří v dobré víře požádali v rámci vyhlášeného Programu rozvoje venkova o podporu, vynaložili nemalé finanční prostředky na přípravu žádostí, projektových dokumentací a na získání stavebního povolení.
-
Pokud by tento krok zastavení administrace byl naplněn, tak to není pouze třicet nerealizovaných bioplynových stanic, které nezískají dotaci, ale je to i vážný signál proti tomuto oboru v očích investorů a bank, který způsobí neplnění akčního plánu schváleného vládou v době, kdy významné členské státy EU naopak chtějí rozvíjet výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Například v Německu při přepočtu na naší rozlohu mají dnes pětkrát více bioplynových stanic v provozu a mají nastaven další významný růst.“
Rozhodnutí ministerstva se nelíbí ani bankám, u nichž si zemědělci na stavbu stanic půjčují. „I my jako zástupci banky vnímáme zrušení 13. kola jako velmi negativní zprávu pro sektor českého zemědělství,“ uvedl na tiskové konferenci Agrární komory Mojmír Severin z GE Money Bank, která financuje více než čtvrtinu bioplynových stanic v tuzemsku. „V současné době evidujeme zájem o financování zhruba 25 projektů. Tímto rozhodnutím očekáváme pokles realizovaných projektů pod deset,“ řekl.
Podle vládou schváleného národního akčního plánu, na jehož základě má v roce 2020 minimálně 13,1 procenta energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů, má ve stejném roce v ČR fungovat 742 bioplynových stanic o instalovaném výkonu 520 MWh. Nyní je podle údajů komory v Česku zhruba 200 stanic. Dosavadní vývoj podle agrárníků nenasvědčuje tomu, že by stanic nekontrolovaně přibývalo. Jejich počet naopak roste pomaleji než činí plán.
Eugenie Línková
Fakta k bioplynovým stanicím
Průměrná výše dotace se pohybuje kolem sedmnácti milionů korun. „Velkou výhodu stanic vidím především ve využití vlastních vstupních surovin a následného využití odpadního tepla v komunálním sektoru,“ řekl tehdy.
Hlavní vstupní surovinou pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Bioplynové stanice nejnovějšího typu konzumují zelenou píci (její senáž), které je v ČR díky nízkým stavům skotu velký přebytek. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí připravuje novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která má zajistit, aby využívání biomasy nepřineslo státu stejné problémy jako fotovoltaika.