Podle odhadu ministerstva průmyslu činil loni tento podíl jen přibližně 4,5 %. V národním programu na podporu obnovitelných zdrojů se přitom vláda zavázala, že v roce 2005 se bude vyrábět více než 5 % „zelené elektřiny“.

Nejvyšší kontrolní úřad, který před několika týdny kontroloval využívání státních peněz při podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, varoval, že naplnění osmiprocentního závazku v roce 2010 je ohroženo, pokud se výrazně nezrychlí stavba nových větrných elektráren a dalších zelených zdrojů. To, že splnit závazek bude opravdu velmi obtížné, připustil i Martin Bursík (Strana zelených), jeden z autorů zákona o obnovitelných zdrojích energie.

Jak to ve skutečnosti chodí v praxi, dokazuje mj. i Plzeňská teplárenská (PT), která kvůli nedostatku biomasy a změně podmínek podpory z ní vyrobené elektřiny nyní výrazně omezila plány na stavbu kotle na spalování biologického odpadu. Představenstvo teplárny v současné době rozhodlo, že firma upraví projekt na poloviční výkon kotle, který měl být 30 MW. I tak se ale náklady na stavbu  příliš nesníží a výrazně přesáhnou 500 milionů Kč. Do poloviny roku bude předělaný projekt, poté PT vyhlásí výběrové řízení na dodavatele. Teplárna nový kotel potřebuje, neboť s ním dlouhodobě počítá jako se záložním, a navíc už odstavila tři vysloužilá uhelná zařízení.  

Původní kotel, který chtěla firma stavět od jara, měl spalovat 80 000 tun pivovarského mláta a 120 000 tun odpadu z lesů. Teplárně ale chybí téměř polovina paliva pro plánovanou jednotku, neboť spalování mláta, jehož odběr má PT dohodnut s Prazdrojem, odmítl stát na rozdíl od dřevní štěpky podpořit vyššími cenami za výkup "zelené" elektřiny. Odpad z vaření piva má být využit jinak než spalováním, například ke krmení zvířat. Zemědělci v regionu zatím nechtějí pěstovat rychle rostoucí dřeviny, neboť se jim to prý nevyplatí.

PT chtěla státu pomoci dostát závazkům EU (zvýšit do roku 2010 podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů z 3,6 % na 8 %) a místo nejjednoduššího kotle na uhlí zvolila kotel na biomasu. Náklady na "zelenou" energii jsou však třikrát vyšší než u uhlí. Firma už třetím rokem spaluje dřevní štěpku spolu s uhlím ve fluidním kotli. Ročně využije přes 30 000 tun hmoty. Elektřinu ze směsi uhlí a štěpků letos prodává za 1850 korun za megawatthodinu. Při spalování čisté biomasy je cena 2520 korun, která má vydržet 15 let.

Firma spolu s ovládanou Plzeňskou energetikou spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí. Kotel měl vyrobit z biomasy pětinu energetických médií, což mělo zlepšit životní prostředí v Plzni.

Zdroj: Ekolist, 9. 2. 06                    Zdroj info ÚZPI