Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Otice
Ministerstvo zemědělství ... více - 13. březen 2025:
Jednotná žádost 2025 - Hukvaldy
Ministerstvo zemědělství ... více - 27. únor 2025:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2025
... více
agronavigator.cz , 29. duben 2011
Vědci pracují na nové metodě fermentace odpadu
Vědci z Ústavu systematické botaniky a ekologie University Ulm zkoumají co možná nejúčinnější přeměnu starého chleba a dalších zbytků potravin na energii. Většina německých zařízení na výrobu bioplynu používá jako substrát kukuřici. Tato energetická rostlina se však musí pěstovat, zatímco zbytky potravin jsou v každé kantýně. „Nádoba na biologický odpad má ještě velký potenciál pro poskytování energie“, uvádí se v tiskové zprávě University Ulm.
Vědci pracují na nové metodě fermentace odpadu
Vědci v projektu "Využití inokulovaných rostlinných povrchů k zvýšení efektivity produkce bioplynu" analyzují fermentační proces potravinové kaše a výslednou tvorbu plynu v bioplynové stanici se čtyřmi fermentory.
Vědci z Ústavu systematické botaniky a ekologie University Ulm zkoumají co možná nejúčinnější přeměnu starého chleba a dalších zbytků potravin na energii. Většina německých zařízení na výrobu bioplynu používá jako substrát kukuřici. Tato energetická rostlina se však musí pěstovat, zatímco zbytky potravin jsou v každé kantýně. „Nádoba na biologický odpad má ještě velký potenciál pro poskytování energie“, uvádí se v tiskové zprávě University Ulm. Vědci v projektu „Využití inokulovaných rostlinných povrchů k zvýšení efektivity produkce bioplynu“ analyzují fermentační proces potravinové kaše a výslednou tvorbu plynu v bioplynové stanici se čtyřmi fermentory. Dávkování energeticky bohaté hmoty do fermentoru musí být regulováno – pokud by se fermentor naráz příliš „nakrmil“, mohlo by dojít k ochromení produkce bioplynu. Na rozdíl od kukuřice se totiž v potravinové kaši nachází jen málo stabilních povrchových ploch, na nichž rostou mikroorganismy, které odbourávají organické látky a přitom produkují bioplyn.
Během výzkumu vědci přišli na myšlenku přimíchat k potravinové kaši rozřezané listy z orobince nebo pšeničnou slámu a stabilizovat tak fermentační proces.
Vědci v laboratoři University Ulm v každém ze čtyř pokusných fermentorů produkují zhruba litr bioplynu za hodinu. V zařízení na výrobu bioplynu v Aulendorfu své poznatky již zrealizovali a produkci plynu výrazně zvýšili. Výzkumný záměr skončí v červnu.
Vytiskni tuto stránku