Renata Šarjaková, 30. březen 2006
Dánské regionální bioplynové stanice
Do roku 2004 to údajně bylo už 25 velkých bioplynových stanic, ale jejich další výstavba byla prozatím zastavena, protože nová dánská vláda podstatně omezila dotace do obnovitelných zdrojů energie a zemědělství, a protože síť všech bioplynových stanic zatím snad postačuje.

Velká bioplynová stanice „CAD“ v THORSO zpracovává až 500 tun bioodpadů za den, které se naváží cisternami až od 70 farem. Uvádí se, že předností velkých stanic jsou menší investiční náklady, dokonalejší technologie výroby bioplynu s vyšší výtěžností, (až 4,8 m3 na l m3 objemu reaktoru proti 1,6 m3/m3 u malé stanice), dokonalejší standardizace stabilizovaného jednotného hnojiva pro celou oblast, ulehčení farmářům, lepší životní prostředí na venkově a možnost snadnějšího napojení na elektrickou rozvodnou síť a dodávek upraveného bioplynu do plynovodní sítě. Známý je bioplynovod v THORSO, kterým se přivádí bioplyn do teplárny vzdálené 3,2 km s výkonem 660 kWel. Teplárna může případně spalovat i zemní plyn. Odpadové teplo z kogenerace vytápí 440 rodinných domů a řadu dalších institucí.

 

Největší dánská zemědělská bioplynová stanice je v RIBE. Zásobuje elektřinou a teplem 500 rodinných domů a do provozu byla uvedena v roce 1990. „Pracuje“ pro 120 okolních chovatelů skotu a prasat. Spolu s nádržemi, které jsou na samotných zemědělských podnicích má skladovací schopnost kejdy na 9 měsíců, což je více než stanoví předpisy. Denně zpracovává až 400 tun kejdy a jatečných odpadů, které jsou do stanice naváženy autocisternami (spotřeba nafty tvoří zlomek získané energie). Ty zpět na zemědělské podniky odváží stabilizované, zfermentované hnojivo, které se ukládá do farmářských zásobníků. Předávací manipulace se uskutečňuje ve zvláštní hale. Pevné odpady, které tvoří jen část přijímaného materiálu, se zvlášť upravují do čerpatelného stavu.

 

Provozní teplota ve fermentorech dosahuje 55 °C, čímž se zkracuje doba fermentace na 12–14 dní a šetří aktivní prostor fermentorů až o 40 %. Vysoká teplota má výrazný hygienizační účinek na potlačení škodlivin všeho druhu v substrátu, který po výstupu nezapáchá. Standardizace substrátu má ten význam, že postačuje jedna uznávací, kontrolní zkouška pro všechny napojené účastníky. Proces přejímky, fermentace a výdeje substrátu i výroby bioplynu je kontrolován a řízen počítačem.

 

Bioplynová stanice v RIBE denně vyprodukuje 12 000 m3 bioplynu s průměrným obsahem 60 % methanu, který se skladuje v nízkotlakém plynojemu. Odtud se plynovodem bioplyn po stlačení dopravuje do kogenerační stanice vzdálené 2,5 km.

 

Za největší přednosti centrálních bioplynových stanic v Dánsku se považuje:

- likvidace klíčivosti semen plevelů obsažených v kejdě vysokou fermentační teplotou,

- omezení nemocí zvířat okamžitým odvozem kejdy od stájí,

- podstatné omezení zápachu odfermentovaného substrátu,

- jednotné organické hnojivo vzniklé smícháním kejdy skotu, prasat a dalších substrátů,

- umístění skladovacích nádrží na hnojivový substrát uprostřed polí farmářů,

- podstatné snížení investičních a provozních nákladů na organická hnojiva a zkulturnění práce u stájí.

 

 

Václav Sladký, článek byl převzat z časopisu BIOM, 23. 1. 2006, www.biom.cz                                                        Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 012
Autor Nadpis Datum
Sherry    kPHYtnpkls 00:13 23. září 2011