Bednár Jan

KLÍČOVÁ SLOVA

       obnovitelné zdroje energie, zemědělská produkce, biomasa,

       Obnovitelné zdroje energie v gesci Ministerstva zemědělství ČR (MZe) zahrnují zejména kategorii energie z biomasy z přímé zemědělské produkce. V tomto případě tak využití agrárních komodit spočívá hlavně v přímém spalované biomasy, v produkci a využití bioplynu a také ve využití kapalných dopravních biopaliv jako alternativní náhrady za paliva fosilního původu. Mezi hlavní cíle veškerých podpor ze strany MZe se řadí především snahy o zvýšení ekonomické výkonnosti a efektivity zemědělských podniků, zlepšení jejich konkurenceschopnosti a v neposlední řadě i zajištění jejich příjmů prostřednictvím diverzifikace jejich činností.

       Tyto snahy plně korespondují s energetickou politikou EU, která stanovila pro oblast obnovitelných zdrojů energie ambiciózní indikativní cíle. V dopravním sektoru  je to dosažení 10 % podílu biopaliv na celkové spotřebě dopravních paliv do roku 2020, do roku 2020 by mělo být rovněž v rámci celé EU dosaženo 20% podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě, přičemž závazky jednotlivých členských zemí jsou stanoveny odlišně. Pro ČR tak cíl podílu obnovitelné energie činí 13%.

Tab.1.: Stav a cíle energetiky v EU a ČR

       Ministerstvo zemědělství ČR společně s dalšími rezorty se snaží přistupovat k nastoleným cílům racionálně. Řídí se přitom legislativou EU, která pro daný sektor vymezuje pravidla, jež ČR se jako člen EU musí respektovat, a která například nedovolují subvenční duplicitu. MZe  proto snaží v maximální míře využívat možností aplikace celoevropských podpor. Ministerstvo zemědělství ČR se snaží přistupovat k podporám obnovitelných zdrojů energie spadajících do jeho gesce - energetické biomasy koncepčně, přičemž zohledňuje i  faktor dostupnosti energetické biomasy v ČR.

Potenciál energetického využití biomasy

Tab.2.: Potenciál energetického využití biomasy dle APB

Tab.3.: Dle Zprávy NEK

Produkce a využívání energetické biomasy jsou tak v zásadě podporovány třemi formami –  legislativní podporou, investičními podporami a dotacemi na plochu.

Legislativní podpora

V souladu s energetickou politikou Evropské unie, jenž má mimo jiné za cíl nahradit část dopravních paliv dostupných na trhu biopalivy, byla již v roce 2007 i v ČR novelizací zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, uzákoněna povinnost přimíchávání biosložky do fosilních dopravních paliv. Aplikací v praxi se toto opatření projevuje postupným růstem podílu biosložky v palivech. U motorové nafty tak musí být od roku 2009 minimálně 4,5 % z celkového objemu prodané motorové nafty tvořena biosložkou (MEŘO- metyl-ester řepkového oleje), analogicky i u benzínů musí být od letoška minimálně 3,5 % objemu tvořena biosložkou (bioetanolem). Dle původního pozměňovacího návrhu (MZe) předloženého do PSP se podíly bioložek měly dále navýšit již od 1.4.2010 u motorové nafty na 6,3 % a u benzínu na 4,5 % (objemu biosložky).

Obr.1.: Harmonogram přidávání biosložky do motorových paliv v ČR

Dalším stupněm legislativní podpory biopaliv je Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv. Tento program, připravený  MZe  ve spolupráci s dalšími resorty, umožňuje podporu a tím i vyšší uplatnění „čistých“ 100% biopaliv a jejich vysokoprocentních směsí (SMN 30, E85, E95, čistý rostlinný olej, bioplyn). Podpora v tomto případě spočívá v úlevě na spotřební dani, resp. ve vratce daně (u lihových směsí) na obsah biosložky. Podpora byla již schválena v rámci změny zákona o spotřebních daních.

Tab.4.: Orientační výtěžnosti biopaliv z hlavních plodin

Rámec legislativních podpor zahrnuje dále opatření garantující výkupní ceny elektrické energie popřípadě tzv. zelené bonusy pro elektrickou energii vyrobenou prostřednictvím biomasy (kogeneraci bioplynu v BPS nebo přímým spálením v elektrárnách). Toto opatření legislativně vychází ze zákona č.180/2005 Sb. a dalších návazných prováděcích právních předpisů. Výše zmíněné výkupní ceny jsou pak každoročně vyhlašovány prostřednictvím cenových rozhodnutí ERÚ. V současnosti se rovněž připravují právní předpisy (zákon), které budou upravovat podporu výroby a využití tepla z OZE tedy i z biomasy. 

Investiční podpory

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) je rovněž jednou z priorit Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV). Investiční podpory energetické biomase jsou aplikovány zejména ve formě podpor jejího zpracování. V rámci PRV tak mohou čeští farmáři  získat až 60 % finančních prostředků potřebných na výstavbu či instalaci zařízení pro zpracování energetické biomasy. Financování podpor PRV je zajištěno ze 75 % ze zdrojů EU, 25 % pak z národního rozpočtu ČR. Podpory zahrnují investice do zařízení jakými jsou například peletárny, briketárny, kotle na biomasu, bioplynové stanice (i přečišťování bioplynu na kvalitu zemního plynu), kogenerační jednotky či další podobné technologické celky využívající primárně biomasu.  Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci PRV je realizována v opatřeních osy I a III.

Přímá podpora – produkce biomasy

V letech 2008 a 2009 byla pěstitelům dostupná pouze subvence určená pro celou EU          tzv. „c-kredit“. V průběhu poskytování c-kreditu nebylo dle právních předpisů EU možné aplikovat žádnou analogickou národní podporu z titulu porušení pravidla subvenční duplicity (ta je v rámci EU zakázána).

Od roku 2010 není pro pěstitele dostupná žádná přímá podpora na plochu pro pěstování energetické biomasy. Důvodem je zejména stávající hospodářská situace, kdy je každý resort (včetně MZe) nucen aplikovat rozsáhlá úsporná opatření a finanční škrty, se jen velmi obtížně prosazují jakékoliv národní subvence prakticky na cokoliv podporu pěstování energetické biomasy nevyjímaje. 

Vytiskni tuto stránku