1. Programy monitoringu povrchových vod

jezera CZ_5000_SWMOLW CZ_6000_SWMOLW CZ_1000_SWMOLW

řeky CZ_5000_SWMORW CZ_6000_SWMORW CZ_1000_SWMORW

Situační monitoring

Situační monitoring

jezera CZ_5000_SWMSLW CZ_6000_SWMSLW CZ_1000_SWMSLW

Situační monitoring

řeky CZ_5000_SWMSRW CZ_6000_SWMSRW CZ_1000_SWMSRW

Počet profilů v programech monitoringu povrchových vod

jezera 41 13 39

řeky 528 170 125

Situační monitoring

Situační monitoring

jezera 16 5 6

Situační monitoring

řeky 67 12 32

Vzorek v tekoucích vodách je odebírán v proudnici ponořením sběrače nebo vzorkovnice.

Odběr fytoplanktonu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika

odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz.

Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno na svislici odběrovou hadicí z epilimnia a

hloubkovým sběračem po 1 m, 5 m nebo 10 m.

Odběr fytoplanktonu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika

odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006), dostupné na

http://www.ochranavod.cz .

odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz. Do centrifugační zkumavky se odměří 10 ml

promíchaného vzorku. Odstřeďuje se při 2 000 otáčkách/min po dobu 5 min při použití rotoru

s poloměrem 0,08 m. Doběh odstředivky nesmí být bržděn. Po odstředění se voda nad

centrifugátem ze zkumavky slije do čisté nádoby bez zvíření sedimentu. Odstředěný zbytek

se upraví Pasteurovou pipetou na vhodný objem (např. 0,1 ml až 1 ml). K úpravě objemu se

použije voda po odstředění. Obsah se důkladně promíchá opakovaným nasáváním

Pasteurovou pipetou nebo rychlou rotací preparační jehlou. Kapka homogenizovaného

vzorku se Pasteurovou pipetou rychle přenese na podložní sklíčko nebo na mřížku počítací

komůrky a překryje krycím sklem, které se připevní svorkami.

Je-li ve vzorku větší množství bičíkovců, nelze je obvykle spočítat v živém stavu v počítací

komůrce. Proto provádíme zahušťování znovu se vzorkem, který je fixován Lugolovým

roztokem. Pod mikroskopem se spočítají organismy na celé ploše komůrky, nebo na části její

odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006), dostupné na

http://www.ochranavod.cz. Stanovení druhového složení fytoplanktonu ve stojatých vodách

je prováděno v zahuštěném vzorku pod mikroskopem. Nezahuštěný vzorek se centrifuguje a

prohlíží pod přímým mikroskopem. Pro determinaci rozsivek se mohou připravit vypálené

vzorky, které se určují pod imerzí. Biomasa se stanovuje metodou počítání organizmů v

sedimentačních komůrkách. Vzorek vody fixovaný Lugolovým roztokem se nechá

sedimentovat v Utermöhlových komůrkách. Po dokonalé sedimentaci se zjistí počty buněk

jednotlivých druhů, případně jejich velikostních frakcí na obráceném mikroskopu ve vhodném

Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method).

Metodika pro tekoucí vody vychází z kapitoly 4 ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor

– Stanovení biosestonu a k doplňkovému stanovení planktonních sinic s aerotopy lze použít

Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method).

Metodika pro stojaté vody vychází z ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor –

Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení

jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních

a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí

v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek.

Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Česká republika

se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG.

Odběr vzorků fytoplanktonu z tekoucích vod je optimálně prováděn v měsíčním intervalu v

období březen - říjen. Minimální počet odběrů je třikrát ročně v následujících obdobích:

· v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu

řepky

· v letním období (konec června – polovina srpna)

· v podzimním období (říjen – polovina listopadu).

Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno 1x měsíčně v bezledovém období - od března

do října, t.j. 8 odběrů.

Vzorek fytobentosu je v tekoucích vodách odebírán z vhodného substrátu (obvykle kamenů)

oškrábáním řasového nárostu. Odběr fytobentosu v tekoucích vodách se provádí podle

národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan

vod sledována v celém odběrovém úseku. Odběr makrofyt v tekoucích vodách se provádí

podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod

Vzorek fytobentosu je ve stojatých vodách odebírán v charakteristických odběrových úsecích

z vhodného substrátu (obvykle kamenů) oškrábáním řasového nárostu a sběrem řasových

nárostů uvolněných ze dna. Odběr fytobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní

metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. &

makrofyt prováděn na trvale vytyčených transektech metodou fytocenologických snímků.

Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a

zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006), dostupné na

odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan P. & Heteša J., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz.

Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je

hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnosti ve vzorku pod

mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty.

Stanovení makrofyt v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru

a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod (Grulich V. & Vydrová A., 2006), dostupné na

http://www.ochranavod.cz.

Vodní makrofyta v tekoucích vodách jsou sledována a hodnocena v celém odběrovém úseku

o délce 100 m, resp. 500 m. V mělkých místech se brodí způsobem cik-cak korytem. Pokud

není brodění bezpečné, je možné provést pozorování ze břehu. Do determinačního protokolu

se zaznamenají všechny přítomné druhy. Pro determinace či jejich další ověření se sbírají

vzorky některých rostlin. Dále se provede odhad procentuální pokryvnosti jednotlivých druhů

ve vztahu k ploše celého odběrového úseku a odhad celkové procentuální pokryvnosti.

odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. & Kozáková M., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz.

Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je

hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnosti ve vzorku pod

mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty.

odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz.

transektu. Na transektu se vytyčují odběrová místa, kde se zaznamenávají fytocenologické

snímky, ve vzdálenosti 5 m. Počet transektů je dán velikostí monitorované vodní plochy:

· <0,5 ha 1 transekt

· 0,5-2 ha 2 transekty

· <2 ha 3(-5) transekty

Odběr a stanovení fytobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method).

Metodiky pro stanovení fytobentosu vychází z ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor -

Stanovení nárostů; ČSN EN 13946 Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku

bentických rozsivek z řek a ČSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod – Návod pro identifikaci a

kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků a pro interpretaci dat.

Odběr a stanovení makrofyt se provádí podle národních metodik (viz „analysis method“).

Metodiky pro stanovení makrofyt v tekoucích vodách vychází z ČSN 75 7721 Jakost vod –

Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení

jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních

a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí

v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek.

Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika

se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG.

Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí:

· v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu

řepky

· v letním období (konec června – polovina srpna)

· v podzimním období (říjen – polovina listopadu).

Sledování makrofyt v tekoucích vodách se provádí minimálně jedenkrát v období optimálního

růstu, tj. obvykle od poloviny června do poloviny září.

Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí:

· v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu

řepky

· v letním období (konec června – polovina srpna)

· v podzimním období (říjen – polovina listopadu).

Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí alespoň jedenkrát v letním období (od června

do konce září), kdy je růst makrofyt a jejich výskyt optimální.

Vzorek makrozoobentosu v mělkých tekoucích vodách je odebírán pomocí ruční bentické

sítě, v nebroditelných tocích z lodi pomocí drapáků nebo pneumatickým vzorkovačem (airliftem),

ve stojatých vodách drapáky a sběrem exuvií pakomárů z hladiny.

Odběr makrozoobentosu v broditelných tekoucích vodách se provádí podle národní

metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou

Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006), dostupné na http://www.ochranavod.cz .

Odběr makrozoobentosu v nebroditelných tekoucích vodách se provádí podle národní

metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných

http://www.ochranavod.cz .

Odběr makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika

odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z stojatých vod (Adámek Z., 2006), dostupné

na http://www.ochranavod.cz .

metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou

Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006), dostupné na http://www.ochranavod.cz.

Vzorky jsou odebírány metodou PERLA, založené na multihabitatovém odběru, při kterém

jsou habitaty vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v úseku toku. Pro odběr se

používá metoda 3 minutového semikvantitativního vzorkování s použitím ruční bentosové

sítě.

metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných

http://www.ochranavod.cz. Vzorky makrozoobentosu v nebroditelných tocích se odebírají z

proudnice toku. Vzorek se odebírá jako směsný z 10 míst zvolených náhodně nebo na

příčném transektu. Odběr vzorku se obvykle provádí z lodi. Jsou doporučeny tři metody

odběru vzorku:

· metoda odběru pomocí Birge – Ekmanova drapáku,

· metoda odběru pomocí Ponarova, Van Veen drapáku,

· metoda odběru pneumatickým vzorkovačem (Air-lift sampler).

Výběr konkrétního odběrového zařízení je určen substrátem. Odběr z proudnice toku se

doplňuje vzorkem odebraným ruční sítí z litorální zóny metodou Perla.

Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle

taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou

poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina.

Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu ze stojatých vod (Adámek Z., 2006),

dostupné na http://www.ochranavod.cz. Vzorky makrozoobentosu ve stojatých vodách se

odebírají vhodným drapákem minimálně na 5 místech, exuvie pakomárů se sbírají na

návětrné straně nebo v místě jejich zvýšené kumulace v supralitorálu, příp. eulitorálu.

Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle

taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou

poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina.

Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz „analysis

z ČSN EN 27828 (75 7703) Jakost vod - Metody odběru biologických vzorku - Pokyny pro

odběr vzorku makrozoobentosu ruční síťkou. Metodika pro stanovení makrozoobentosu

nebroditelných vod vychází z ČSN EN ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku

makrozoobentosu v hlubokých vodách - Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a

kvantitativních vzorkovačů.

Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz „analysis

method“). Metodika pro stanovení makrozoobentosu nebroditelných vod vychází z ČSN EN

ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku makrozoobentosu v hlubokých vodách -

Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů. Metodika pro

Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení

jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních

a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí

v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek.

Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika

se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG.

Odběry makrozoobentosu v tekoucích vodách se provádějí:

· v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu

řepky,

· v podzimním období (konec září – polovina listopadu).

Odběry makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádějí 1x měsíčně od konce dubna do

začátku října v závislosti na klimatických podmínkách.

Odběr ryb v tekoucích vodách je prováděn pomocí elektrického agregátu nebo zátahovými

sítěmi. Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb.

Odběr ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a

zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. &

Adámek, Z., 2006), dostupné na http://www.ochranavod.cz .

Ve stojatých vodách je odběr ryb prováděn pomocí tenat, hydroakustického průzkumu

Odběr ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a

zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006), dostupné na

http://www.ochranavod.cz.

Stanovení ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a

zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. &

Adámek, Z., 2006), dostupné na http://www.ochranavod.cz.

Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb, které dobře

dokumentuje přirozenou reprodukci ryb na lokalitě. Odlov je prováděn primárně elektrickým

agregátem, v dolních tocích velkých řek je doplňován odlovem pomocí plůdkových

zátahových sítí. Determinace a proměřování plůdku se provádí přímo po odlovu na břehu a

následně je plůdek vypouštěn zpět do vody. Konzervují se pouze ranná stádia pro pozdější

determinaci v laboratoři.

Stanovení ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a

zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006), dostupné na

http://www.ochranavod.cz.

Odlov ryb v nádržích je prováděn různými druhy tenat, doplňkově je používán hydroakustický

průzkum a litorální oblasti nádrží jsou prolovovány elektrickým agregátem. Ulovené ryby jsou

determinovány a měřeny po odlovu na břehu. Pro určení věku jsou odebírány šupiny, otolity

nebo skřelová kost. Pro zpracování hydroakustických dat je používán program SONAR verze

5 nebo vyšší. Do tohoto programu se data konvertují s použitím příslušné nakalibrované

Oddělení záznamu od ryb menších, bezobratlých a šumu se provede podle úlovku

pelagických tenatních sítí tím, že se určí prahová, hraniční délka ryb 0+ a starších. Tato

prahová délka se pomocí rovnic uváděných v literatuře převede na hodnotu síly odrazu.

Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika

pro stanovení ryb tekoucích vod vychází z ČSN EN 14011 (75 7706): Jakost vod - Odběr

vzorků ryb pomocí elektrického proudu.

Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika

pro stanovení ryb stojatých vod vychází též z ČSN EN 14 757 (75 7708): Jakost vod - Odběr

vzorků ryb tenatními sítěmi.

Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení

jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních

a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí

v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek.

Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika

se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG.

Vzorkování rybího společenstva tekoucích vod se provádí od druhé poloviny července do

konce října v závislosti na klimatických podmínkách v jednotlivých letech.