„Prevence před povodněmi je důležitou součástí zvládání stále častějších povodňových situací. Budování protipovodňových staveb je sice časově a finančně náročné, ale patří k nejefektivnější formě ochrany. V České republice se do těchto staveb během loňského a letošního roku investují téměř tři miliardy korun“, uvedl ministr Fuksa.
V roce 2010 se podařilo dokončit dvacet tři protipovodňových staveb na významných vodních tocích o celkovém objemu asi 1,3 miliardy korun. Tyto stavby zajišťovaly státní podniky Povodí. K tomu dalších třicet jedna protipovodňových opatření na drobných vodních tocích dokončila Zemědělská vodohospodářská správa a státní podnik Lesy ČR za celkem 150 milionů korun a také protipovodňové opatření v Praze – Tróji, které zajišťovalo Hlavní město Praha.
V letošním roce se dočkáme dokončení dalších šestnácti protipovodňových staveb na významných vodních tocích o celkovém objemu 1,2 miliardy korun a asi čtyřiceti opatření na drobných vodních tocích za téměř 300 milionů korun.
Také v dalších letech se náš stát bude věnovat problematice protipovodňové ochrany, proto si Ministerstvo zemědělství nechá zpracovat studii proveditelnosti protipovodňové ochrany v Pobečví, která zahrne souběžně s přípravou suché nádrže Teplice na Bečvě další prvky technického a přírodě blízkého charakteru, jako je zvýšení retenční schopnosti povodí, zkapacitnění koryt vodních toků, využití rozlivů do neobydlených území podél toků, a podobně.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe
Příloha:Nejvýznamnější stavební protipovodňové akce
v roce 2010:
- Zkapacitnění koryta Vltavy v Českých Budějovicích (165,6 mil. Kč),
- Zkapacitnění koryta Vltavy v Českém Krumlově (88,1 mil. Kč),
- Protipovodňové opatření v Praze – Trója spočívající ve vybudování ochranné zemní hráze a navazující železobetonové stěny v kombinaci s mobilním hrazením (89,9 mil. Kč),
- Komplexní opatření na Berounce v Plzni v oblasti Roudná spočívající v úpravě trasy koryta Berounky a ve zkapacitnění pravobřežní inundace (území u vodního toku, které může být zaplaveno při povodních, a to při průtocích přesahujících kapacitu koryta řeky) (110,9 mil. Kč),
- Zvýšení ochrany městské části Střekov v Ústí nad Labem vybudováním ochranné zemní hráze s těsnící stěnou v kombinaci s mobilním hrazením – dimenzováno na hodnotu povodňového průtoku, která je v dlouhodobém průměru dosažena nebo překročena jednou za 20 let (Q20 ) (95,9 mil. Kč),
- Úprava koryta Svitavy v Blansku (50 mil. Kč),
- Ochranná hráz na Odře v Ostravě – Hrušov (70,5 mil. Kč),
- Ochranná hráz na Odře v Ostravě – Antošovice (33,6 mil. Kč),
- Ochranná hráz v Opavě (46,3 mil. Kč).
v roce 2011:
- Opatření na Třebovce v rozmezí obcí Hylváty – Dlouhá Třebová řeší zvýšení protipovodňové ochrany obcí na Q50 zvýšením kapacity koryta, v místě souvislé zástavby jsou navrženy opěrné zdi (203,8 mil. Kč),
- Zvýšení ochrany obce Křešice na Labi spočívá v ohrázování Labe v kombinaci s ochrannými zídkami, které zajistí ochranu před dvacetiletou vodou (193,8 mil. Kč),
- Zvýšení ochrany města Choceň opatřeními na Tiché Orlici, které spočívají ve výstavbě zemních hrázek, ochranných zídek a mobilního hrazení, ochrana je dimenzována na průtok katastrofální povodně z roku 1997 s převýšením o 0,5 m (151,9 mil. Kč),
- Ochrana města Moravičany hrázováním podél toku Třebůvka, cílem je zajistit bezpečný průchod stoleté vody v oblasti města Loštice a obcí Moravičany a Doubravice nad Moravou (140 mil. Kč),
- Úprava koryta Ondřejnice ve Staré vsi nad Ondřejnicí zahrnuje prohloubení a rozšíření koryta Ondřejnice a vybudování levobřežní ochranné hráze délky 350 m a pravobřežní hráze v délce 660 m k zamezení vniku průtoků nad dvacetiletou vodu do zastavěné části obce (110,4 mil. Kč),
- Zvýšení kapacity koryta Porubky v Ostravě – Svinov ze stávajícího, které pojme pětiletou vodu na dvacetiletou vodu (100,4 mil. Kč),
- Zvýšení kapacity koryta Svitavy v Letovicích (46 mil. Kč).
Vytiskni tuto stránku