- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Bude za 20 let dostatek vody? Prognóza
V roce 2025 se bude osm miliard lidí dělit o stejné množství jako dnes, kdy jich jsou 6,5 miliardy, nebo v roce 1950, kdy jich bylo 2,5 miliardy. Za dvacet let bude na jednoho obyvatele 4500 metrů krychlových vody ročně. V roce 2000 to ale bylo 7300 metrů, v roce 1950 dokonce 16 800.
Nejhůře na tom je Asie, v níž je jen třetina světových zásob vody, a přitom v ní žije 60 procent světové populace. Afrika disponuje 11 procenty zásob pro 13 procent světové populace. Deficit zásob pociťuje i jižní Evropa. Naopak její sever a také Amerika a Oceánie mají a budou mít v poměru k počtu obyvatel vody stále nadbytek.
Již dnes žije podle UNESCO 1,5 miliardy lidí v oblastech s nedostatečnými 1700 krychlovými metry vody ročně na osobu. V roce 2025 se v této situaci ocitnou tři miliardy obyvatel.
Kvalita vody se postupně zhoršuje ve všech světadílech, a to zejména zemědělským a průmyslovým znečišťováním. Podílí se na něm ovšem i domovní odpad. Již v současnosti umírá denně ve světě 34 000 lidí kvůli nedostatečnému přístupu k pitné vodě.
Množství vody spotřebuje zemědělství, které se podílí na celosvětové spotřebě 73 procenty. Přitom vodou také mrhá a znečišťuje ji zejména pesticidy. Průmysl a energetická výroba spotřebuje 21 procent zásob vody a domácnosti pouhých šest procent. Zavodňovaná pole zabírají pouze 15 procent celosvětově obdělávané půdy, ale produkují 40 procent potravin. Při zavodňování se ale mrhá 20 až 60 procenty použité vody.
Venkované všude na světě nejsou vedeni k tomu, aby se o zdroj vody úsporně starali. Je ovšem otázkou, zda si mohou chudí rolníci investice například do technologie odkapávání vody přesně podle potřeb rostlin.
Přitom různá opatření již existují. V mexickém San Luis Potosi, městě o 1,3 milionu obyvatel, ležícím ve velmi suché oblasti, byla postavena čistička. Použitá voda prochází recyklací a je využívána elektrárnou a pro zavodňování zemědělské půdy. V celosvětovém měřítku se recyklovaná voda používá pro zavodňování deseti procent půdy.
Jsou tři známé prostředky, jak zajišťovat dostatečné zdroje vody. Hledají se zásoby podzemních vod, jejich využívání s sebou nese riziko znečištění, které by se velmi obtížně odbourávalo. V Číně jsou podzemní vody, které jsou hlavním zdrojem pitné vody, ve velkých městech znečištěny z 90 procent. V rozvojových zemích jsou ale opatření na ochranu vody obecně vzácná.
Staví se také mohutné přehrady, které mohou zadržovat miliony krychlových metrů vody, což ovšem sebou nese i poškozování daného ekosystému. Hlavně by se ale lidstvo mělo naučit s vodou neplýtvat.
"Nikdy nebyla uplatněna regulace poptávky," lituje Pierre Hubert, generální tajemník sdružení hydrologických věd. "Zdroje jsou hojné. Měli bychom vědět, jak je využívat".
Na vyprodukování jedné tuny hovězího masa se spotřebuje 20 000 krychlových metrů vody, na tunu obilí stačí 1500 metrů. Na jihozápadě Francie sužovaném suchem se pěstuje kukuřice náročná na vodu, ve státech v Saharské poušti se pěstuje obilí. Přitom lze finančně i vodohospodářsky ušetřit levnějším nákupem těchto produktů na světových trzích.
Spojené státy spotřebují denně na osobu 600 litrů vody, Evropa 150 litrů. Příkladem může jít Japonsko, kde se na toaletách voda ihned dezinfikuje a opět recykluje pro jiné potřeby.
Výzvou budoucnosti je pokračující nárůst počtu obyvatel ve městech, což představuje koncentraci nároků na vodu ve stále těsnějším prostoru a rostoucí rizika jejího velkého nedostatku.
Zdroj: Ekolist, 24. 1. 2006 zdroj info ÚZPI