- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Beskydské lesy se zalíbily václavkám a kůrovci
FRÝDEK-MÍSTEK (MF Dnes) - Ani kdyby letos na podzim houbaři brali václavky po deseti kilech, nezabránili by zřejmě dalšímu nekalému působení této dřevokazné houby v lesích.
Jeden z nejzákeřnějších škůdců lesů parazituje na desítkách druhů stromů, oslabuje je a ony jsou pak méně odolné vůči výskytu dalších škůdců, zejména kůrovců.
V pomyslném žebříčku oblastí, které jsou v Česku nejvíce postiženy kůrovcem a václavkou, patří severní Morava k favoritům. Proč se v něm těmto lesním škůdcům tak daří?
Faktorů je řada, odborníci se shodují, že k těm nejvýznamnějším patřila dlouhá období sucha a horka v posledních letech, znečištěné ovzduší či smrkové monokultury v moravskoslezských lesích.
„Smrky mají mělký kořenový systém, nedosáhnou na podzemní vodu, v obdobích sucha slábnou a václavka se na nich lehce uchytí,“ vysvětluje Jaroslav Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Proč právě smrky v minulosti měly a občas stále mají takovou oblibu? „Je to z velké části setrvačnost. Sázet je začali naši předci a tento trend pořád pokračuje. Smrky se sázejí na holých stráních, kde rostou jako na poli - vysadí se a pak se holosečně sklidí. Po vykácení trpí i půda,“ popisuje Jaroslav Bláha a dodává, že jediným řešením pro omezení výskytu václavky je postupná změna druhové skladby lesů. Souhlasí s ním například i správce lesů na Opavsku František Musil.
V lesích by měly být do budoucna více zastoupeny listnáče a jedle, které mají hlubší kořenový systém než smrky. „Tyto druhy ale zase často okusuje spárkatá zvěř. Je třeba je před ní chránit,“ říká Jaroslav Bláha. A aby byla logicky navazující řada kůrovci - václavky - smrky - jedle -spárkatá zvěř úplná, doplňuje, že jako přirozený regulátor počtu srn a jelenů v Beskydech fungují vlci. „Je třeba myslet na to, že václavka a kůrovec jsou přirozenou součástí lesa. Nebezpečnými se stávají až při přemnožení,“ připomíná mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný.
Odborníci z Lesů České republiky ještě v červenci upozorňovali na možnou letošní kalamitu ve výskytu kůrovce v moravskoslezských lesích. K ní naštěstí i vlivemletošního vlhkého léta naštěstí nedošlo. Podle Drahného kalamitě předešla prevence, zahrnující zejména činnost a novou instalaci lapáků, kmenů, na nichž se kůrovci uchytí, a feromonových lapačů.
Markéta Radová