Lesy mají stále nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně umělé smrkové porosty. Ty nejsou odolné vůči výkyvům počasí a škůdcům. Vyplývá to ze zprávy o českém životním prostředí za loňský rok.

České lesy stárnou, výměra starých porostů ve srovnání s rokem 2000 výrazně vzrostla. Stromy vysazené před 81 až 120 lety rostou nyní na ploše větší o 9416 hektarů. Porostů starších než 120 let přibylo na úkor mladších, a to o 26 331 hektarů. Celkem tvoří přestárlé porosty víc než pět procent všech lesů, porosty starší 60 let přesahují polovinu. Ztráta jehličí a listí se projevuje především u lesů starších 60 let.
Lesníci v Čechách a na Moravě sledují zdraví stromů na 306 monitorovacích plochách. Ze statistik z posledních šesti let je patrné, že roste počet poškozenějších stromů. Podle zprávy to je je zřejmě důsledek abiotických faktorů a lesních škůdců a jejich působení na porosty oslabené imisním zatížením z minulosti.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006 se zaměřuje i na jiné problémy. Jak sdělil ředitel odboru vnějších vztahů ministerstva životního prostředí a tiskový mluvčí Jakub Kašpar, upozorňuje na ovzduší silně znečištěné jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysokou energetickou náročnost průmyslu a produkci skleníkových plynů ovlivňujících zemské klima, na nízký podíl obnovitelných zdrojů energie a narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu.
„Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech. Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi. Ten trend jsme tušili z dat, která postupně dostáváme, řadu kroků ke zlepšení jsme proto už nastartovali,“ konstatuje ministr životního prostředí Martin Bursík.
„Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních (ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích. Pomoci by měla i druhá fáze ekologické daňové reformy,“ vypočítává Martin Bursík.
Ministerstvo životního prostředí také spolupracuje s Ministerstvem zemědělství na změně lesnické legislativy, změny čekají zákon o odpadech i obalech.
Zpráva o ovzduší například uvádí, že od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic. Celkem 29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku. Koncentrace oxidu dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem troposférického ozónu – další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou překračovány na rozsáhlém území ČR [5]. Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27 % podílí vytápění domácností a 31 % doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu, který je zástupcem této skupiny látek, je vystaveno 69 % populace.
Podle zprávy rovněž narůstá výskyt alergických onemocnění. V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst. Odborné studie prokazují, že právě znečištění ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi, vede ke zvýšenému riziku vzniku alergií.
Zpráva se zabývá i energetickou náročností. Uvádí se v ní, že i přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě. Výsledkem je vyšší spotřeba energie, více emisí, vyšší dovozy energetických surovin a nižší konkurenceschopnost.
Tématem zprávy jsou dále změny klimatu. Emise skleníkových plynů podle zprávy neklesají. Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity. V roce 2004 (poslední dostupná data pro mezinárodní srovnání) měla ČR druhé nejvyšší emise (14,4 t/obyv.) mezi přistupujícími zeměmi a páté nejvyšší v EU 25.
Součástí zprávy jsou obnovitelné zdroje energie. Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě elektřiny činí v Evropě v průměru 13,6 %, ČR by měla dosáhnout 8% podílu do roku 2010.
Zpráva upozorňuje také na problém odpadů. Produkce odpadů v ČR – včetně komunálních – klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent. Jsme pozadu například za Rakouskem a Německem, kde 50% podílu recyklace dosáhli již před několika lety.

Zdroj: Eva Seifertová