„Myslivecký zákon jednoznačně potřebuje aktualizovat, ale vládní novelizaci považujeme v současné situaci za riskantní. Navrhované změny by vedly k narušení činnosti mnoha mysliveckých sdružení, a především by nepřispěly k řešení hlavního problému, kterým je přemnožená zvěř a s tím související škody na polních plodinách. Podle mnoha odborníků, a především samotných aktivních myslivců hrozí, že novela bude mít opačný efekt a problémy s přemnoženou zvěří se ve finále zhorší. Proti tomu se jako zemědělci musíme postavit, protože myslivecký zákon v závěru dopadne i na naši práci a naše živobytí. Apelujeme proto na zákonodárce, aby zohlednili připomínky Agrární komory ČR i dalších profesních organizací, kterých se tato problematika týká. Takové věci nejde dělat takzvaně od stolu a bez kontaktu s lidmi z praxe,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. 

Agrární komora ČR dále nesouhlasí s snížením výměry honitby na 250 hektarů. Považuje jej za nevhodné především proto, že černá zvěř, která způsobuje největší škody na zemědělské půdě, se pohybuje na ploše daleko větší než 250 hektarů a pro zemědělce bude velmi složité dohledat viníka. Jako problematický se v praxi může ukázat také systém pokut za nedodržení minimálního počtu ulovených kusů zvěře, které by měl myslivcům nově určovat stát. V neposlední řadě dojde ke zvýšení administrativní zátěže pro myslivecká sdružení i zemědělce, kterou Ministerstvo zemědělství naopak slíbilo snižovat. 

„Shodli jsme se, že zákon o myslivosti je nezbytné novelizovat. Nicméně problémy je třeba řešit komplexně, nikoliv ideologicky. Jako členové Myslivecké komise Agrární komory ČR jsme se aktivně podíleli na přípravě podoby zákona v pracovní skupině Ministerstva zemědělství. Většina našich zásadních připomínek nebyla ze strany ministerstva akceptována jak v pracovní skupině, tak v meziresortním připomínkovém řízení. Pokud bude novela zákona přijata v předložené podobě, nedá se předpokládat dosažení stanoveného cíle. Tím je snížení stavů zvěře a s tím souvisejících škod na lesních a zemědělských kulturách. Předložený návrh zákona bude mít rovněž významný dopad na podstatnou část honiteb a mysliveckých spolků. S jistotou se dá předpokládat pokles aktivních myslivců ve venkovských regionech. Předložený materiál přinese pouze prohloubení současných problémů spojených s výkonem práva myslivosti v honitbách v Česku,“ sděluje předseda Myslivecké komise Agrární komory České republiky Jiří Milek. 

Počet myslivců v Česku se každým rokem snižuje již nyní. Podle posledních dat Českého statistického úřadu klesl počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti v roce 2023 na 88 337, což je o téměř čtyři tisíce méně než před deseti lety. Myslivci pomáhají zemědělcům i lesníkům řešit problémy s přemnoženou zvěří, což je v posledních letech stále větší problém na polích i v lesích. Co se týká škod, zemědělci i lesníci mají enormní snahu se s uživateli honebních pozemků dohadovat na konkrétní výši. Nicméně existují výjimky, kdy k dohodě nedochází, což může být rovněž tématem do další diskuze. K řešení by mohl přispět jednoduchý manuál, který by sloužil k výpočtu výše škody a byl by k dispozici uživatelům zemědělských a lesnických pozemků. Je možné se inspirovat například v Polsku, kde fungují soudní experti školení v této problematice a škody se zemědělcům vyplácejí z členských příspěvků mysliveckých sdružení a z pojistky, kterou tato sdružení musí povinně mít.

Novelu zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti projednala vláda letos v červnu a nyní míří do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde je zařazena na program schůzce 10. září. Kromě Agrární komory ČR se proti novele postavila také Českomoravská myslivecká jednota a spustila petici, kterou již podepsaly desítky tisíc lidí (podrobnosti zde).

Kontakt pro média:
Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel.: 721 306 431        

Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba tři tisíce členů, což zahrnuje kolem osmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.