V ideálním případě by zemědělec měl dát včas vědět myslivcům, že se chystá vyrazit posekat louku. Myslivci jsou pak povinni louku projít. Srny chtějí pro svá mláďata klidný úkryt a z louky, kterou myslivci prošli, si své mládě odvede.

Webová stránka senosec.czu.cz a mobilní aplikace (proAndorid a Windows Mobile, aplikace pro IOS dosud není dostupná) mají usnadnit domluvu zemědělců, myslivců a dobrovolníků, kteří pak společnými silami zabraňují střetu zvířat se zemědělskými stroji. Zemědělec může na mapě označit místo a termín seče, myslivec zadat praktické opatření před sečí a akci, do níž se poté mohou hlásit dobrovolníci a podílet se na preventivních a záchranných opatřeních v terénu. Do databáze lze zadávat i údaje o výskytu zvířat a jejich mláďat v porostu před sečí nebo místo nálezu zabitého zvířete. To může podle tvůrců přispět k lepším odhadům o počtu uhynulé zvěře při sečích.

Výhodou aplikace je, že lze data zadat do systému rovnou na poli. I tam, kde zrovna není internet. „Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu,“ vysvětluje Ladislav Böhm, který společně s Jakubem Podroužkem získal za svoji aplikaci nejvyšší ocenění v soutěži vyhlášené loni v červnu ČZU a Ministerstvem životního prostředí.

Důležitou informací pro dobrovolníky je, že nalezených mláďat se nemají dotýkat. Hrozí totiž, že jejich matka by je kvůli cizímu pachu odvrhla. Více informací o tom, kdy a jak mláďatům (ne)pomáhat najdete v článku Nebohá zvířecí mláďátka. Někdy potřebují lidskou pomoc. Někdy vůbec ne.

Zemědělci mohou pomoci i tím, že louku začnou sekat od prostředka ke kraji. Zvěř má pak spíš šanci uniknout, než když sekačka objíždí louku od okraje ke středu.

Zdroj: Ekolist.cz